Spočítejte si...

Zavřít

Klastr: Nečekané příležitosti pro všechny zúčastněné

Doba, kdy továrníci a podnikatelé hleděli na ostatní kolegy v oboru jako na nepřející závistivce, je už dávno pryč. S konkurencí se tehdy muselo bojovat. Dnes už to není tak úplně pravda. Naopak z konkurenta je možné si udělat přítele. Velkou příležitostí jsou v tomto směru klastry.

Řešení mnoha problémů se nalézá v klastru. Slovo pochází z anglického cluster, v češtině však již zdomácněla jeho česká verze. Klastr znamená propojení či seskupení několika firem z oboru, jejich dodavatelů, odběratelů, přidružených oborů, servisních organizací, státních institucí, vysokých i středních škol, výzkumných ústavů atd. Zkrátka všech subjektů, které by nás ani nenapadly, ale mají jistou souvislost s konkrétním oborem podnikání. Podmínkou je samozřejmě efektivita takového seskupení. Jaké výhody plynou z vytváření klastrů?

Školství: Informace i čerstvé síly

Podnikatele neustále ohrožuje zahraniční konkurence. Dříve stačilo naučit se v České republice dostatečně kvalitně vyrábět, a to s nižšími mzdovými náklady, a bylo možné porazit konkurenci – například z Německa. Dnes se však velkým problémem stává dovoz levného zboží z Asie, které je už ale dostatečně kvalitní, aby mohlo likvidovat tradiční domácí výrobu. Dotace těmto podnikům a dovozní kvóty nejsou řešením. To pouze zvyšuje daně a zdražuje zboží.

Řešení je však relativně jednoduché – výrobci musí být stále o krok napřed. Je třeba využít všech příležitostí, které pomohou zvýšit kvalitu, efektivitu a konkurenceschop­nost.

Často opomíjenou příležitostí je školství. České vysoké školství může v tomto boji výrazně pomoci. Nejen na technické úrovni, ale velmi prospěšné může být i v managementu, marketingu a jiných oblastech. Také české výzkumné ústavy mají vysokou úroveň. Jen jejich propojení s praxí a podniky není na úrovni západních zemí.

Přežitkem je neomylnost nejvyššího šéfa. To se ovšem dávno ví. Ředitelé zvou ke spolupráci své poradce, náměstky a další odborníky. Jsou to však většinou odborníci interní. Málokdy se s firemními problémy svěří „nějakým profesorům ze zatuchlých kateder” a výzkumných ústavů.

Spojencem podniků přitom nemusí být pouze vysoké školství. Střední školy se dají do tohoto procesu také výborně zařadit. Odborníci z nejrůznějších organizací se vtáhnutím do klastru stávají více interními. Nedostatek určitých profesí, hlavně technických, se může kompenzovat podporou středních škol ze strany podniků. Byla by to jakási přípravka nové a efektivní pracovní síly. Některé strojírenské podniky již se středními odbornými školami spolupracují. Školy jsou však hlavně vázané přímo na podniky, nespolupracují s ostatními ve skupině (s vysokými školami, s ústavy atd.), je-li tato skupina vůbec vytvořena.

Efektivní i pro malé

Vytváření klastrů není výhodné pouze pro velké a nadnárodní firmy. Obrovský potenciál se v klastrech skrývá také pro malé a střední podnikatele. Pro takové podnikatele bývá někdy obtížné zajistit dopravu výrobků nebo dostatek skladovacích prostor. Na první pohled malicherný problém, který se dá vyřešit nákupem auta na leasing, hypotékou a samozřejmě půjčkou. Všechna tato řešení ale přinášejí finanční náklady. Vzájemná spolupráce a promyšlené využívání zdrojů partnerů se naopak může vyplatit oběma stranám a přinést až nečekané úspory a nové příležitosti.

Přátelé na celý život

V klastru se podnikatel potká s množstvím dalších firem a organizací. S nimi může navázat i těsnější vztahy. Takové nadstandardní vztahy v rámci klastru se mohou proměnit na úzkou spolupráci korunovanou propojením obou subjektů.

Do klastru se například zapojí malá firma. Další člen klastru, nadnárodní firma, hledá akvizici mezi malými specialisty na určité oblasti. Oba si při spolupráci „padnou do oka”, dozvědí se o sobě potřebné informace a jejich společné budoucnosti nic nestojí v cestě. S trochou nadsázky lze říci, že klastr je místem, kde je možné najít si obchodního partnera na celý život. Takovým partnerem by se teoreticky mohla stát i státní instituce. Byrokratické nástrahy a překážky by se tak mohly společně odstraňovat. Zde je ovšem potřebná ochota úřadů, která zatím není úplně běžná.

Výhody silného partnera

Spolupráce s velkou a nadnárodní firmou značně posílí pozici malé společnosti, a to při vyjednávání s úřady. Podobně lze vyjednávat i s bankami, například při získávání úvěru. Když bude v klastru také mezinárodní zastoupení, je daleko jednodušší získat zasvěcené informace o legislativách cizích států a do těchto států tak později i proniknout.

Reklama je důležitá

Každý klastr je třeba propagovat. Jedině tak je možné získat pro klastr jako celek dobré jméno. Úspěšná propagace může přilákat i nové a přínosné členy. Tato propagace je v zájmu každého člena seskupení. Velké firmy samozřejmě přispívají na propagaci větším dílem. Vyplatí se jim to. Na takové propagační vlně se pak mohou svézt i menší členové.

Spolupráce, pokrok, produktivita

Výměna informací se může stát nástrojem nejen ekonomického, ale také technického pokroku. Zanedbatelné není ani zvýšení produktivity práce při úzké spolupráci mezi členy klastru. Úspory nákladů, nalezení lepších dodavatelů, synergické efekty – to vše skýtá moderní spolupráce v rámci klastru.

Trocha historie klastrů

Počátek efektivních a světově proslulých seskupení v moderním slova smyslu najdeme například v Silicon Valley a Hollywoodu v USA. První subjekt, jako středisko nejmodernějších technologií, čerpá ze vzájemné otevřené spolupráce a výměny informací. Hollywood je zase synonymem špičkové a úspěšné spolupráce v oblasti zábavního a filmového průmyslu.

Podobná seskupení různých specializovaných profesí podílejících se na výrobě finálního produktu nalezneme například při výrobě damascénské oceli v Sýrii. U nás to bylo později například Brno a jeho strojírenská výroba. Obecně lze najít přirozenou spolupráci podniků ve velkých aglomeracích (Detroit, New York, Porýní, Benelux atd.) Propagátorem myšlenky klastrů je americký profesor Michael E. Porter z Harvard Business School.

Právní forma

Klastr je oficiálním sdružením. Je nutné vytvořit toto seskupení podle platných zákonů. Právní formu seskupení je třeba vybrat po promyšlení strategie a poslání klastru. Lze si vybrat právní formu obchodních společností, případně i formu nadace (tato forma však neodpovídá klasickému poslání klastru). Ideální formou se v současnosti jeví sdružení podle zákona č. 80/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění. Tato forma je určena právnickým i fyzickým osobám. V zákonech je i další sdružení – sdružení podle § 20 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění -, ale to umožňuje členství jen právnickým osobám. Do klastru by měli mít přístup i odborníci, kteří jsou fyzickými osobami.

Vzít příležitost do vlastních rukou

Klastry jsou velkou příležitostí pro rozvoj podnikání nejen v průmyslových regionech. Možnosti pro vytváření efektivních seskupení jsou i v méně rozvinutých regionech. Naši výrobci mají určitý potenciál. Další se skrývá ve spolupráci s univerzitami, středními školami, vědeckotechnickými parky, ostatními firmami i současnými konkurenty. Stačí vzít iniciativu do vlastních rukou a využít příležitosti, které nám leží u nohou.

Zdroj: Lednický, V., Vaněk, J. – Kooperační struktury malých a středních podniků; Lednický, V., Vaněk, J., Stelmach, K. – Vybrané aspekty strategie rozvoje MSP v marginálních a příhraničních oblastech; CzechInvest – Průvodce klastrem; Sölvell, Ö., Lindqvist, G., Ketels, Ch. – Zelená kniha klastrových iniciativ.

Anketa

Využíváte výhod klastru?