Kevin Brown: Staňte se milionářem za týden. Podvrh firmy, která neexistuje

Na počátku byl běžný spam, který mi přišel do e-mailové schránky. Pravděpodobně přišel i vám, s různými obměnami totiž chodí nepřetržitě po celém internetu. Tentokrát mě však zajímalo, kdo se skutečně za spamem skrývá a jak bude ze mne mámit peníze. Protože ve spamu jde vždy jen o peníze.

Milý přítel Kevin Brown

Spam se v posledních letech snaží více přizpůsobit cílovým adresátům. Pomocí strojových překladů tak chodí spamy v pravděpodobném jazyku příjemce, mě přišel ve strojově přeložené češtině. Zatímco při komunikaci v angličtině jsou lidé zvyklí, že protistrana jazyk ne úplně vždy ovládá, ale přesto se domluví, strojový překlad do českého jazyka kromě úsměvů přináší i řadu nepochopení vzájemně nesouvisejících a nesmyslných vět. Mě takto napsal člověk se jménem Kevin Brown a já na jeho hru přistoupil. Lámanou češtinou mě lákal na jedinečnou nabídku a já mu odpovídal  - rovněž česky. On, pravděpodobně anglicky hovořící člověk, si s češtinou obratně poradil, existují přece online překladače. Ale k věci.

Jde vlastně o klasiku: jistý Moises Saba Masri měl leteckou nehodu a zemřel (to se skutečně stalo). Zbyla po něm finanční hotovost ve výši 15 milionů liber (cca 450 mil. Kč) v bance NatWest London. A jak už to bývá, žádný příbuzný se o peníze nechce přihlásit, takže hrozí, že peníze propadnou státu, z čehož je Kevin nešťastný, protože právě jeho úkolem je dědice najít. Je tu však cesta: Kevin by ze své moci označil jako příbuzného mě a pomohl by mi zařídit vše pro to, aby došlo k vyplacení peněz. Já bych pak dostal 40 % (180 mil. Kč) a Kevin 60 % (270 mil. Kč). A protože tato operace musí zůstat velmi diskrétní, vybral si mě i s ohledem na geografické umístění České republiky. Podmínkou je, že on zůstane v pozadí celé transakce, povede ji, ale nikde se o něm nezmíním.

Hezký den, když jsem se dočkat, až uslyší od vás

Po mé odpovědi začala mezi Kevinem a mnou bohatá korespondence. Poslal jsem mu osobní údaje, které potřeboval a uvedl své zahraniční číslo. Kevin mi obratem napsal odpověď s předdefinovaným textem, který mám poslat jistému Williamu Andersonovi do NatWest Bank London, který je ředitelem zahraničních plateb. S Williamem jsem si vyměnil pár upřesňujících e-mailů, až v jednom z nich přišel potvrzující dopis, že moje žádost byla zaregistrována. Nyní mám doložit

• potvrzení o úmrtní Moisese Saba Masri
• místopřísežné prohlášení a potvrzení, že jsem jeho nejbližší příbuzný
• jakési další úřední potvrzení
• kopii mého pasu nebo jiného identifikačního dokladu

Požádal jsem o pomoc Kevina a on mi ochotně všechna potvrzení dodal (jak překvapivé), nenápadně i naznačil, že ho přišly na 38 000 Kč. Já přiložil pozměněnou kopii mého pasu a vše odeslal Williamovi e-mailem do "banky".

Byznys má pojistit právník

Nyní mě Kevin informuje, že on již udělal maximum a pro hladký průběh vyplacení dědictví je vhodnější vše svěřit do rukou jeho známého Simona Browna z renomované právní kanceláře Simon Brown & Associate. Znovu mi připomíná, abych se v žádném případě před bankou nezmiňoval o něm a naší "dohodě".

Kevin je sympaťák, píše mi česky a já mu odpovídám také česky. Zato jeho bratr Simon už vládne jen angličtinou, tak s pomocí překladače píšu také strojově, ale anglicky. Simon mě informuje, že rád přebere můj problém s výplatou peněz, že má v těchto věcech zkušenosti a hlavně díky jemu nebudu muset osobně na pobočku NatWest Bank London, což bych jinak musel. Přikládá "fakturu" pro úhradu nezbytných nákladů, což je běžná právní praxe. Pro lepší důvěru přikládá potvrzení "britské advokátní komory", že je jejím řádným členem.

39 Hendon Lane, London. Prestižní právní kancelář sídlí v objektu skladu v těsném sousedství areálu školy.

Sto tisíc předem na výdaje

Od právníka Simona mi přichází požadavek na zaplacení nákladů na nezbytné výdaje v celkové výši 3800 GBP. Platit se mi nechce, dělám proto drahoty a ptám se Kevina, zda by se nenašel levnější právník. To spouští lavinu přesvědčování, že jedině Simon je zárukou úspěchu, protože má v těchto věcech zkušenosti. Kromě dlouhého e-mailu, ve kterém Simon překonává sám sebe, má moji důvěru zvýšit i kopie jeho pasu, potvrzení advokátní  komory a jeho přístupová karta do budovy, ve které jeho právnická kancelář sídlí. Pod tíhou "důkazů" kapituluji a prosím o trpělivost při shánění pro mě tak vysoké částky.

Dostávám pokyn k provedení platby prostřednictvím služby Western Union na adresu

• Vivian Bren, Temple Avenue, London, EC4Y OHP, United Kingdom

Tady údajně bydlí slečna nebo paní Vivian

Zdroj: Google Maps

Zkouším další trik. Dát 3800 GBP je pro mě moc, ale možná bych našel 1000 EUR (cca 25 000 Kč). Snažím se ho přesvědčit, že pošlu pro začátek eura a zbytek později. Simon souhlasí, alespoň to pokryje již "zaplacené" výdaje.

Podobně se mi nechce platit přes Western Union. Jednak peníze už nikdy nelze dohledat, ale i samotný převod by stál 4770 Kč (ceník České pošty). Píšu Simonovi, že u nás nikde Western Union není, jestli bych peníze nemohl poslat na bankovní účet. Simon mi dává číslo účtu "účetního" právní kanceláře:

BANK: BARCLAYS BANK
BRANCH: LONGSIGHT, MANCHESTER, UK
ACCOUNT NAME: A SARWAR
ADDRESS: 9 SCARSDALE ROAD, M14 5PZ
ACCOUNT NO: 43403858
SORTCODE: 202620
IBAN: GB78BARC20262043403­858
SWIF/BIC: BARCGB22

Tím naše komunikace prozatím končí a já jdu (jako) shánět peníze. Přichází víkend, chci hrát mrtvého brouka.

Tady má sídlit pobočka Barclays Bank. Ulice Scarsdale sice je ve čtvrti Longsight v Manchesteru, ale na uvedeném popisném čísle 9 žádná bankovní pobočka Barclays není.

Zdroj: Goggle Maps

Kevin mi volá a po něm i Simon

V pondělí 8.11.2010 v 9:21 hod. volá Kevin Brown z newyorského čísla +1 646 375 8900. Představuje se mi jako můj obchodní partner a ujišťuje se, že jsem dostal všechny jeho e-maily. Po krátké konverzaci jej uklidňuji, že vše je v pořádku, ale ať ještě chvíli počká, protože se mi nedaří získat peníze. Když zkouším volat zpět, dozvídám se od automatické paní, že číslo bylo změněno a mám volat nové číslo +1 646 375 8940. Na novém čísle je pouze hlasová schránka newyorské virtuální kanceláře.

O necelou hodinu později mi volá v 10:18 hod. z čísla  +234 816 411 6660 (Faerské ostrovy) člověk, který se představuje jako Simon Brown, majitel právní kanceláře. Hovor vypadá jako z počítače a je velmi zřetelné, že probíhá pomocí ne zrovna kvalitního připojení přes VoIP (pozn. nehaním tento protokol, ale tento konkrétní hovor). Nelze vyloučit, že se bavím se stejným člověkem jako v prvním hovoru a počítačový rozklad hlasu mě má přesvědčit, že jde o "pravého" Simona Browna. Volám zpět, číslo vyzvání a vždy se přeruší se slovy automatu: Volaný účastník je zaneprázdněný, opakujte volání později.

Přes usilovnou snahu se Kevinovi ani Simonovi jednoduše nedovolám. Škoda, mají pech, na telefonní spojení dnes není spolehnutí.

Posílám jim peníze

Pod tíhou "důkazů" postupně zjišťuji, že teď vše visí jen na mně. Kevinovi už vznikly náklady na pořízení prvotních dokumentů, banka čeká na vyplacení peněz a chybí jen drobnost v podobě pouhých 3800 GBP na nezbytné výdaje. Po zaplacení jsem do týdne librovým milionářem. Přihlašuji se proto do internetového bankovnictví a posílám jim jeden eurocent. I to jsou přece peníze.

Konec? Ještě ne

Jsem zvědavý, zda Kevin celou akci řídí pouze virtuálně, anebo zda má i své "logistické centrum" a spolupracovníky. To se dá ověřit dvěma způsoby: osobní přítomností, nebo korespondenčně. Volím druhou možnost a píšu dva dopisy. První je adresovaný na tuto adresu:

MR.WILLIAM ANDERSON
Head of Foreign Remittances
NatWest Bank London
153 Putney High Street, Putney Branch
London SWI5 IRX, England
United Kingdom

Obsahuje list papíru s jediným textem přeloženým do angličtiny: Toto je ověření adresáta a adresy. Děkujeme za spolupráci. www.mesec.cz

Do druhého dopisu vkládám neinkasovatelný šek na 3800 GBP a posílám jej na adresu právní kanceláře:

MR. SIMON BROWN
Simon Brown & Associates
39 Hendon Lane
London N3 1RY
United Kingdom

Oba dopisy odcházejí v pondělí 8. listopadu 2010 z pošty Ostrava 39 jako doporučená zásilka s dodejkou. Do doby publikace článku se dodejky ani dopisy nevrátily.

Zubaté podvrhy

Zatím co Kevin Brown své e-maily odesílá z domény yahoo.com, Simon Brown využívá hostingových služeb LimeDomains. Jeho e-mail info@sb-law.org patří po jmenovanou službu, rovněž tak celá prezentace "právní kanceláře".

Samotná fotka Simona Browna se v detailech tváří jako fotka jistého pana Johnsona. Identický popis sedící k Simonovi byste ještě nedávno našli i k Davidovi Wilfriedovi v "advokátní kanceláři" Kenneth Adams Chambers, než ji správce serveru nechal odpojit.

Spolupracovnice týmu jménem Lisa Huntis má naprosto stejné reference jako paní Sukhdev Singh Bhaker z Berkeley Solicitors. Rozdíl je v tom, že paní Sukhdev skutečně existuje a je pravá a Simon (říkejme mu tak) jednoduše vykradl její reference na svůj web pro svoji virtuální Lisu. Reference popisované u Simonovy spolupracovnice Mirable Cusher přesně sedí na skutečnou Kathryn Bradbury z kanceláře Gherson, která samozřejmě o tom nemá ani ponětí. Podobně můžeme postupovat u všech "členů týmu" právní kanceláře Simona Browna. Jde o vymyšlené osoby s vykradenými referencemi.

Zajímavá je i samotná doména foreig­nremittance.co­.uk, která údajně patří NatWest Bank London. Tak za prvé, NatWest Bank London neexistuje, byť samotná NatWest, plným jménem National Westminster Bank, ve Spojeném království působí. Je to asi podobné tomu, jako bychom říkali Komerční banka Praha - takováto banka u nás také není.

Zadruhé, celá doména běží na Microsoft Office Live. A jejich autor neměl ani tolik času, aby si startovní stránku nějak vylepšil, takže na doméně foreig­nremittance.co­.uk najdete v době publikace článku  toto:

Zatřetí, banka by nikdy nepsala e-maily z domény hotmail.com. A už vůbec ne ředitel pro zahraniční platby. To však je důsledek provozu pod Windows Live.

Vtipná jsou i samotná potvrzení, které mi postupně chodila od Kevina, Simona i Williama. Nádherný je třeba certifikát Bank od London. Když pominu naprosto trapné logo a falešné razítko,  skutečné Bank of England by bylo úplně jedno, zda mi nějaká britská banka něco vyplácí. Podobně jsou na tom falešný "Registr závětí Jejího Veličenstva" nebo "Certifikát advokátní komory" (viz fotogalerie).

Lidé jsou nepoučitelní

V České republice spam i celý tento příběh nepochybně vzbuzuje úsměvy, sám neznám člověka, který by dokázal na tento podvrh naletět. Významnou obranou je špatná čeština podvodníků, která spustí první varovná hlášení v hlavě každého méně zdatného uživatele internetu. To však neznamená, že neexistují lidé, kteří by nenaletěli. Denně mi chodí e-maily od lidí, kterých si vážím a kteří mi v dobré víře přeposílají zprávy typu "Neotvírejte prezentaci se jménem Love of World, spustí se virus, který vám nenávratně zničí data. Informace je 100% pravdivá je to z AOL. Přepošlete to všem svým známým, kteří pracují s počítačem". Že spam funguje a má smysl, je důkaz v podobě tohoto příběhu. Kdo se však nachytat nechá, může poděkovat pouze své hlouposti a nenasytnosti, která mu dočasně zatemnila mozek. Vždy se najde někdo, kdo naletí a zase je z čeho žít. Mírně uvažující člověk se základním vzděláním na takovou nabídku na vždy zmáčkne klávesnici  tlačítko "DELETE".

Vynikající reportáž ABC News o podvodnících