Hlavní navigace

Když klient "smrdí"...

11. 3. 2006
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Pro klienta má zásadní význam, aby se při jednání v bance setkal se správným a kompetentním partnerem. Ale co když se bankéř setká se špatným klientem? Jak ho poznat a čeho se vyvarovat? Špatné jsou oba extrémy - příliš levné i příliš luxusní oblečení... a nejen to.

Vzhledem k tomu, že bankovnictví je stejné podnikání jako každé jiné, nabízí se otázka, jak rozpoznat, že klient není důvěryhodný. Jinými slovy, že „smrdí“ a může ohrozit vaši kariéru, stejně tak ústav, pro který pracujete. Nehledě na to, že pokud takových „ptáčků“ budete mít ve svém portfoliu víc, nečeká vás nic jiného než vyhazov, a to v lepším případě. Někteří vaši kolegové by o tom mohli vyprávět, kdyby chtěli nebo mohli.

Několik rychlých rad, jak se tohoto nebezpečí vyvarovat.

Oblečení

Klient je levně nebo příliš luxusně oblečen.

Prvním, čeho si všímejte jsou boty. To je základ. Kvalitní, dobře vyčištěné polobotky, to je ta správná devíza. Vzhledem k tomu, že Česká republika neleží v tropickém ani subtropickém podnebí, není důvod, aby klient za vámi přišel v sandálech a šortkách, i když teploty tomu třeba odpovídají.

Samozřejmě se může stát, že klient za vámi dorazí přímo z „terénu“, třeba ze stavby, ale i tak by měl pamatovat na to, že jde do banky a mít s sebou náhradní obuv.

Další zásadou je, že klient musí být řádně a čistě upraven. Každý si pod tímto pojmem může představit různé nuance, ale zůstaňme u těch základních. Čistý vyžehlený oblek a košile. U košile se vždy podívejte na manžety!

Různé doplňky oblečení (hodinky, šperky, příruční aktovky atd.) vám také hodně napoví. Říká se, že jediná ozdoba muže mají být kvalitní hodinky, což ještě neznamená, že mu ruka upadne pod tíhou „tuny“ zlata posetou „kily“ diamantů.

Vystupování

Příliš podlézavé nebo naopak přezíravé vystupování, to by měly být další signály k vaší opatrnosti.

Věty typu: Pane inženýre(rko) (doktore(rko) atd.) vy jste jediný(á), kdo nás může spasit. Nebo: bez vás to nezvládneme. Nebo: co bychom dělali, kdybyste tu nebyl(a). Odhoďte svoji ješitnost a zamyslete se, proč to tak formuluje. Nezapomínejte, že profesionální podvodníci jsou mistři takovýchto praktik.

Pokud se naopak setkáte s přezíravým chováním, musí vám být jasné, že zde žádný plnohodnotný vztah nenavážete, a pokud ano, vždy budete „tahat“ za kratší konec, a budete mít hlavně problém s adekvátními informacemi, které potřebujete pro své nadřízené a jiné složky v bance.

Formulace požadavku (žádosti)

Pokud se setkáte s formulacemi typu: to je taková „banalitka“, to zvládne každá banka, nebo naopak, měli byste si zvážit, proč právě za vámi přichází. Vždy zbystřete svou pozornost.

Zda je to jedno nebo druhé, si posuďte sami, a není nutné, aby vás na to někdo „okatě“ upozorňoval, a tím vás stavěl, buď do pozice „blbce“ (to tam nemusíte být), a nebo někoho, kdo má být přemrštěně vděčný. Vždy mějte na paměti, že bankéřova – stejně jako politikova – vděčnost neexistuje.

dan_z_prijmu

Uhánění

Pokud vás někdo neustále „bombarduje“ telefonáty, SMS zprávami či e-maily, a není to vinou vaší liknavosti nebo lenosti, i to je určitý signál, že zde není něco v pořádku.

Toto by mělo být jen několik nejzásadnějších postřehů pro vás. Jste inteligentní a věci si vyhodnotíte jistě sami. Ale pokud bohužel nastala situace, a nemuselo to být vaší vinou, že se do vaší banky takový klient „dostal“, nikdy nechoďte k jednání sami. Takovýmto lidem jde o to, aby se jejich problém stal i vaším problémem, a jsou ochotni proto udělat cokoliv. Klidně takového klienta upozorněte, že si jednání nahráváte. Pokud s vámi při jednání není váš nadřízený, okamžitě ho písemně informujte.

Setkal/a jste se již s "rizikovým klientem"?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

JUDr. Jan Vinter ukončil studia na Právnické fakultě UK 12. listopadu 1989. Poté se jako redaktor Obrany lidu a později jako volný novinář seznámil s prací pro tisk.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).