Přiznám se, že podle mne chtít při měsíčním odvodu 143 Kč (podle příkladu z Vašeho cca 3 měsíce starého článku) měsíční plnění vyšší než 4320 Kč, je dost absurdní. Pokud dobře počítám, tak 6 měsíců mateřské = 25 920 Kč, neboli cca 181 měsíčních pojistných plateb po 143 Kč, neboli cca 15 let. Pokud matka OSVČ porodí dvě děti, se kterými bude s každým 4 roky doma (takže nemocenské po tu dobu nebude odvádět), a předtím studovala VŠ do 25 let, tak v zásadě veškerý odvod pojistného na nemocenské pojištění spotřebuje jen těmi dvěma mateřskými (25+15+8+15 = 63 let, tedy skoro důchodový věk). Jakákoli výplata nemocenského (byť až od 22. dne) už jde v podstatě nad to, co před dosažením důchodového věku zaplatí.
Samozřejmě, odhlížím od inflace, ale ta myslím nic moc nemění, protože minimální základ je vázaný na inflaci.
Mně se zdá mnohem víc likvidační, že u zaměstnance se odvádí krvavé odvody ze všech peněz, které dostává, a nemůže je odvádět jen z 1/2 jako OSVČ, o nějakých nákladových paušálech nemluvě.
Cena práce zaměstnance je rovna jeho superhrubé mzdě (plus jakékoli další benefity, které dostane) plus související náklady typu nemocenské v prvních 14 dnech - to je cena, kterou zaměstnavatel porovnává proti možnosti nechat si to udělat od OSVČ. To, jestli to či ono do státního rozpočtu platí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, jsou čistě účetní kejkle.
Pro srovnání: měsíční odvod pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou je někde nad 600 Kč, tedy více než 4x vyšší. Pak se asi nelze divit, že takový zaměstnanec má taky řádově 4x vyšší mateřskou, ne?