Kdy vám k získání mateřské může pomoci vaše studium?

Studentkám nevzniká nárok na mateřskou, pokud si při škole nepřivydělávají. Existuje však výjimka, která může čerstvé absolventce k mateřské dopomoci.

Pokud otěhotníte během studia a nepracujete při škole v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s mateřskou nepočítejte. Existuje ale jeden případ, kdy se studium stává náhradní dobou.

Kdo má nárok na mateřskou?

Nikdy není pozdě na to připomenout, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), tedy lidově mateřskou, vzniká při splnění dvou až třech podmínek.

Tou první je účast na nemocenském pojištění v době nástupu na mateřskou. Přes to nejede vlak, ledaže by pojištěnka byla ještě v ochranné lhůtě ze skončeného nemocenského pojištění.

Druhá podmínka vyžaduje, abyste jako žadatelka o mateřskou byla nemocensky pojištěna minimálně 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Jinak řečeno, abyste za poslední dva roky byla alespoň (zhruba) devět měsíců nemocensky pojištěná, ať už z titulu zaměstnání, nebo podnikání. Není přitom podstatné, zda jste dobu pojištění získala jen v jednom zaměstnání nebo třeba ve třech, která na sebe nenavazovala. Podstatný je součet dnů, po které jste byla pojištěna. (OSVČ se účastní nemocenského pojištění dobrovolně.)

Třetí podmínka platí pouze pro OSVČ. Ty musí být účastny nemocenského pojištění ještě 180 dní za poslední rok před nástupem na mateřskou. Tuto podmínku tedy musí budoucí maminky–podnikatelky nakombinovat s předchozími dvěma.

Studentky jen pokud pracují

Studentkám nevzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože doba studia nezakládá účast na nemocenském pojištění. Východiskem samozřejmě je při studiu pracovat v zaměstnání nebo podnikat a platit zálohy. Pak studentka může splnit stanovené podmínky pro nárok na mateřskou jako všichni ostatní.

Výjimka potvrzuje…

I z tohoto pravidla ale existuje výjimka. Stanovuje ji zákon o nemocenském pojištění v § 32 odst. 4).

Zákon o nemocenském pojištění v § 32 odst. 4) konkrétně říká:

Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též

a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění22), jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,

b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost;

doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností.

Takže za podmínky, že úspěšně dokončíte studium, vám může tato doba dopomoci ke vzniku nároku na mateřskou.

Doba studia se může započítat pro splnění podmínky potřebné doby účasti na pojištění jen v případě, že studentka úspěšně školu dokončí a poté nastoupí do zaměstnání nebo se dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění OSVČ při výkonu samostatné výdělečné činnosti, potvrdila pro server Měšec.cz mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová.

Pokud tedy úspěšně absolvujete školu a pak si najdete zaměstnání nebo začnete podnikat a přihlásíte se i k nemocenskému pojištění, nárok na mateřskou vám vznikne i přesto, že nesplníte podmínku 270 dnů účasti na pojištění v posledních dvou letech.

V tomto případě se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba dokončeného studia, pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na PPM, upřesnila Buraňová.

Na školu musíte mít „papír“

Aby došlo k započtení doby dokončeného studia do nároku na mateřskou, musíte příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení doložit, že jste skutečně úspěšně absolvovaly (uvažujeme nyní pouze ženy). Přinést musíte ověřenou kopii dokladu o ukončení studia, tedy maturitního vysvědčení, diplomu, výučního listu apod.

Strčprstskrzkrk aneb zákony pro lidi?

Pokud se díváte do zákona o nemocenském pojištění, po zmíněném čtvrtém odstavci následuje pátý, který je ovšem skutečnou pochoutkou. Protože se dotýká našeho případu, rozebereme si ho polopatě. Je opravdu velice snadné se v textu ztratit.

Pátý odstavec se týká právě situací, kdy je uplatňován nárok na mateřskou i přes fakt, že není splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění v délce 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.

(5) Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství; překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou. 

Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, a z pojištění, v němž není splněna tato podmínka, započtou se pro splnění této podmínky v pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. 

Není-li podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ; přitom platí postup podle věty první a druhé.

První část odstavce 5)

První věta tohoto spletitého odstavce (pro větší názornost jsme odstavec 5) zákona rozčlenili na další odstavce po jednotlivých větách) vlastně říká, že pokud tedy uplatňujete nárok na mateřskou z pojištění (rozuměj ze zaměstnání či podnikání, které následuje po studiu a kde jste nemocensky pojištěni), kde jste nestačili nasbírat oněch 270 dnů, započtou se vám pro nárok i případné předchozí doby pojištění za poslední dva roky před nástupem na mateřskou, pokud nějaké byly. Pokud byste v této době vykonávaly více pojištěných činností (např. více zaměstnání, kde jste účastny nemocenského pojištění), které se překrývají, započte se tato překrývající se doba pouze jednou.

Druhá část odstavce 5)

Dále je to ještě lepší: Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, a z pojištění, v němž není splněna tato podmínka, započtou se pro splnění této podmínky v pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován.

Jen pro ujasnění uvádíme, že více pojištění znamená více zaměstnání nebo zaměstnání v kombinaci se samostatnou výdělečnou činností.

Můžete tedy mít současně více pojištění, ze kterých nárok uplatňujete. U některých můžete podmínku 270 dnů splňovat a u jiných nikoli. U pojištění, kde tuto podmínku nesplňujete, se do nárokuzapočítávají jen ty dny, ve kterých trvala účast na pojištění souběžně ve všech pojištěních, ze kterých nárok uplatňujete.

Pro jistotu si můžeme vzít na pomoc příklad, který nám zaslala Jana Buraňová z ČSSZ: 

Příklad

Pojištěnka nastoupila na mateřskou 1. 6. 2015. V té době jí trvalo zaměstnání A, do kterého nastoupila dne 1. 9. 2014, a současně jí od 1. 12. 2014 trvala i účast na nemocenském pojištění B z titulu OSVČ. V zaměstnání A podmínku potřebné doby pojištění 270 dnů pojištěnka splňuje, v pojištění OSVČ nikoli. PPM by tedy náležela jen ze zaměstnání A. Pojištěnka však v minulosti měla ještě další pojistné poměry. Proto bude OSSZ zkoumat, zda lze dobu pojištění získanou z těchto pojistných poměrů započítat tak, že nárok na PPM z pojištění B vznikne.

V našem případě pojištěnka v minulosti vykonávala zaměstnání od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2014 a kromě toho souběžně s touto činností trvala její účast na nemocenském pojištění OSVČ v období 1. 1. 2014 až 30. 6. 2014. V tomto případě je tedy možné zohlednit předchozí dobu pojištění i pro nárok z výše uvedeného pojištění B, a tedy i zde nárok vznikne.

Třetí část odstavce 5)

Poslední část odstavce 5) uvádí, že není-li podmínka účasti na pojištění (270 dní) splněna ve více pojištěních (tedy např. v zaměstnání a podnikání s účastí na nemocenském pojištění nebo ve dvou zaměstnáních atd.), započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na mateřskou jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ. (Ale podmínky z první a druhé věty přitom platí.)

V tomto případě jde o situace, kdy existuje více pojištění, kde nebyla splněna podmínka 270 dní. Pak se doba účasti u jednotlivých pojištění započítává k tomu pojištění (kde je podmínka splněna), ze kterého máte nejvyšší vyměřovací základ, tedy tam, kde máte nejvyšší příjem. Opět platí, že pokud by se doby překrývaly, započítávat se budou pouze jednou.

K dané části zákona nám paní Buraňová opět zaslala příklad.

Příklad

Zaměstnankyni skončil dne 31. 3. 2015 pracovní poměr, který trval 3 roky. Dne 1. 4. 2015 nastoupila do zaměstnání v pracovním poměru u zaměstnavatele A (za měsíční mzdu 18 tisíc) a dne 4. 5. 2015 nastoupila do zaměstnání v pracovním poměru u zaměstnavatele B (za měsíční mzdu 9200 Kč). V listopadu bude pojištěnka nastupovat na mateřskou, a to 6 týdnů před očekávaným dnem porodu v obou zaměstnáních.

Pojištěnka nesplnila ani v zaměstnání A, ani v B podmínku účasti na nemocenském pojištění  v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou po dobu alespoň 270 dnů. Doba trvání pojištění ze zaměstnání, které skončilo 31. 3. 2015, se připočte pouze k pojištění ze zaměstnání A, protože v zaměstnání A dosahovala vyššího příjmu, a tedy z něho má vypočten i vyšší denní vyměřovací základ než ze zaměstnání B. Příjem ze zaměstnání B se nepřipočítává k přijmu ze zaměstnání A pro výpočet PPM.