Kdy vám jinou výdělečnou činnost musí odsouhlasit zaměstnavatel?

V některých situacích vám zaměstnavatel může mluvit i do toho, jakou další výdělečnou činnost vykonáváte. Jde o situaci, kdy byste mu mohli konkurovat.

Mezi zaměstnavatelem a pracovníkem by mohl vzniknout konkurenční vztah, a to jak po skončení zaměstnání, což se řeší konkurenční doložkou, tak za trvání zaměstnání, což je řešeno povinností mít k jiné výdělečné činnosti souhlas zaměstnavatele.

Zaměstnavatel musí být chráněn před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž máte nebo jste měli přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. Ochranu zaměstnavatele před konkurencí zaměstnance za trvání pracovně-právního vztahu upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ust. § 304 prostřednictvím institutu povinného předchozího souhlasu zaměstnavatele s výdělečnou činností pracovníka, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Souhlas zaměstnavatele předem a písemně

Vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu můžete vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jste zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Zákoník práce tedy zakazuje konkurenční jednání vůči zaměstnavateli s jedinou výjimkou, pokud by k takovému možnému jednání dal zaměstnavatel předchozí písemný souhlas.

Základní podmínkou aplikace ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce je, že se musí jednat o činnost zaměstnance, která je výdělečnou činností a zároveň činností shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Konkurenční činnost je zakázána, pokud je výdělečná 

Pojmovým znakem výdělečnosti je záměr získat odměnu, dosáhnout zisku nebo jiného majetkového prospěchu. Skutečnost, že nedošlo k naplnění cíle výdělečné činnosti, tedy dosažení výdělku, zisku atp., není rozhodná, podstatná je motivace, tedy váš úmysl. Výkon konkurenční výdělečné činnosti, i když není dosaženo výdělku, zisku atp. bez souhlasu zaměstnavatele, představuje porušení ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Zákaz konkurence tedy platí i tehdy, když se výdělečná činnost nedaří.

Předmět činnosti rozhoduje

Předmět činnosti zaměstnavatele je možno zjistit především ze zápisu v obchodním rejstříku; popřípadě ze zřizovací listiny, jde-li o organizaci veřejnoprávní, nezapsanou do obchodního rejstříku; z živnostenského rejstříku, jde-li o fyzickou osobu nezapsanou do obchodního rejstříku apod. Ostatní činnosti, tedy ty, které nejsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, můžete vykonávat bez omezení. (Např. mzdová účetní stavební firmy může bez omezení vykonávat účetní práce, ale nemůže bez souhlasu zaměstnavatele podnikat nebo pracovat ve stavebnictví.)

Souhlas zaměstnavatele je nezbytný i v případě, že je předmět činnosti shodný alespoň zčásti. Omezení se tedy nevztahuje jenom na případy zcela stejné činnosti v oboru působení zaměstnavatele, ale též na činnost, kdy jde o shodu pouze v podstatných rysech.

Režim výdělečné činnosti nerozhoduje

Výdělečnou činností je jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku; právní režim nerozhoduje. Půjde tedy nejen o pracovně-právní vztah k jinému zaměstnavateli, ale i o podnikání – samostatnou výdělečnou činnost, zpravidla na základě živnostenského oprávnění; o členství ve statutárních orgánech obchodních společností apod. 

Musí se jednat o činnost aktivní, které se sám zaměstnanec účastní, tedy nikoliv jen vlastnictví majetku (vlastnictví obchodního podílu v obchodní společnosti nebo družstvu). 

Společník společnosti s ručením omezeným pouze vykonává svá práva a povinnosti vyplývající mu z jeho kapitálové účasti ve společnosti. I kdyby měla tato společnost stejný předmět podnikání jako zaměstnavatel, nelze považovat činnost společníka při jednání valné hromady (nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu) za výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele. 

Předmětem činnosti společníka totiž není předmět činnosti společnosti, ale pouze realizace jeho práv společníka, ten pak sám o sobě nemůže být výdělečnou činností ve smyslu ust. § 304 zákoníku práce. 

V čem je rozdíl?

Něco jiného však je, když společník společnosti s ručením omezeným přímo vystupuje jako jednatel společnosti, nebo se jako společník aktivně podílí na zařizování záležitostí společnosti, resp. vykonává pro takovou společnost činnosti v pracovněprávním vztahu. V případě, že jste jednatelem společnosti se stejným předmětem podnikání jako zaměstnavatel, se již z titulu pozice jednatele dostáváte do rozporu se zákazem jiné výdělečné činnosti podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Není vůbec rozhodující, jestli společnost činnost skutečně vyvíjí, anebo nevyvíjí.

Podobně kupř. u akciové společnosti musíme rozlišovat majetkovou povahu práv akcionáře, ze kterých přímo neplyne účast na chodu a řízení společnosti. Samotné postavení akcionáře akciové společnosti nepředstavuje výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Výdělečnou činnost bude představovat jenom účast v řídících orgánech a dozorčí radě.

Z judikatury

Nejvyšší soud ČR k výdělečné činnosti zaměstnance – společníka kapitálové společnosti

Výdělečnou činností ve smyslu ust. 304 zákoníku práce se – obecně vzato – rozumí každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Výdělečnou činností je mimo jiné též podnikání (soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku). Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti podnikatelem; to současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost.

I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; „předmětem činnosti“ společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti. Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývajících z pouhé kapitálové účasti ve společnosti proto není sám o sobě (bez dalšího) výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 304 zákoníku práce, i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka.

Činnost pracovníka (zaměstnance), který je společníkem společnosti s ručením omezeným, spočívající toliko ve výkonu práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, tedy není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tedy i když jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli); o výkon výdělečné činnosti ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se pracovník (zaměstnanec) ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli (výkon funkce jednatele je pojmově výdělečnou činností), jestliže se jako společník podílí (ať na základě společenské smlouvy nebo stanov společnosti, či jinak) na zařizování záležitostí společnosti (srov. § 66 odst. 2 obch. zák.) v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatel apod.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4060/2007, ze dne 10. 10. 2008.)

Nejvyšší soud ČR k pouhému zaměstnancovu výkonu práv a povinností společníka s.r.o.

Zaměstnance, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, nelze jen z důvodu jeho účasti ve společnosti považovat za podnikatele (osobu vykonávající výdělečnou činnost formou podnikání). Činnost zaměstnance, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, ve společnosti, spočívající toliko v realizaci práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tj. jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli).

O výkon výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku.

(Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 3 Cdon 851/96 ze dne 11. 7. 1996.)

NS ČR k bezplatné funkci jednatele nebo jednatele, když společnosti činnost nevyvíjí

Funkce jednatele je funkcí, která je již svou povahou sama o sobě určena k získávání příjmů. Na této povaze ničeho nemění ani skutečnost, bylo-li případně ujednáno, že výkon povinností statutárního orgánu společnosti bude bezúplatný. Za výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce je nutno považovat i ty případy, kdy zaměstnanec je jednatelem ve společnosti s ručením omezeným, která tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2842/2004 ze dne 15. 8. 2005.)

Případná příprava nevadí

Ovšem aktivity směřující toliko k započetí výkonu výdělečné činnosti, a to např. účast ve výběrovém řízení k získání určitého pracovního místa, úkony vedoucí k získání živnostenského listu, zakládání obchodní společnosti, jakož i činění a vyřizování jiných administrativních úkonů nezbytných k započetí budoucího podnikání ještě nepředstavují samotnou výdělečnou činnost, která by byla v rozporu s ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce, jelikož takovými kroky vytváříte jenom předpoklady pro její započetí.

Omezení výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele se však nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Jestliže zaměstnavatel svůj souhlas odvolá, musí být odvolání písemné. Zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Vy jste pak povinni bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit. 

Více omezení pro státní úředníky

Zaměstnanci státní a veřejné správy a územní samosprávy uvedení v ust. § 303 odst. 1 zákoníku práce nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. To neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Stanovená omezení se nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.

Jaké hrozí sankce?

Pokud porušíte své povinnosti a o souhlas zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností v situaci, kdy se souhlas vyžaduje, nepožádáte a provádíte jinou výdělečnou činnost bez tohoto souhlasu nebo i přes výslovný nesouhlas zaměstnavatele, může s vámi zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo i okamžitým zrušením pracovního poměru. 

Porušení ust. § 304 zákoníku práce však nemá žádnou vazbu na oprávnění k provozování výdělečné činnosti. Podnikání bude oprávněným podnikáním. Zaměstnavatel se nemůže domáhat např. prostřednictvím živnostenského úřadu toho, aby vám bylo živnostenské oprávnění odebráno. Z porušení zákazu konkurence tedy vyplývá jediná sankce, a to rozvázání pracovního poměru v důsledku porušení povinností stanovených mu zákonem v souvislosti s výkonem vaší práce. 

Konkurenční činností můžete také způsobit zaměstnavateli škodu, za kterou mu odpovídáte, neboť jste ji způsobili zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím, dle ust. § 250 zákoníku práce.

Použitá literatura:

1)Turek, R.: Právní úprava jiné výdělečné činnosti zaměstnance v průběhu pracovního vztahu, Právní rozhledy č. 8/2008, 

2)Bělina, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, str. 762.

3)Drexlerová, J.: Výkon jiné výdělečné činnosti zaměstnance za trvání pracovního poměru, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 4/2013

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 7. 2013 21:31
Zasílat nově přidané názory e-mailem