Názory k článku
Kdy se zateplení domu a bytu vyplatí?

Sehnat reference na solidní realizační firmu není zdaleka tak jednoduché jak je v závěru článku nastíněno. Firmy do svých referencí dávají jen podařené projekty u nichž si jsou jisty doporučením. O těch nepovedených se odtud nedovíte. O nich sice možná něco zjistíte na internetu, ale to že tam žádné stížnosti nenajdete ještě neznamená že neexistují. Mnohem spíš než shánět firmu s těmi nejlepšími referencemi považuji za důležité kvalitní zpracování projektu včetně položkových rozpočtů a důsledný, kvalifikovaný a na dodavateli nezávislý stavební dozor. Pokud necháte firmu se sebelepšími referencemi pracovat bez těchto nezbytností, podstupujete naprosto zbytečná rizika.

Ona stejně ta reálná návratnost je mnohem delší. Spíš zateplit fasádu má význam jen když je fasáda v horším stavu a aspoň jí to vzhledově pomůže, jinak ne.

Před stavbou mi majitel firmy udal adresu domu, který stavěl. Jel jsem se do Klecan podívat. Paní z domu byla firmou nadšená, lepší je těžké si představit. Po skončení stavby mi majitel pyšně oznámil, jaký je lišák: Dům byl jeho a paní manželka.

Zateplení domu nebo bytu měřeno čistě finančně, bez zohlednění vyšší kvality bydlení a komfortu, se nevyplatí téměř nikdy. Výjimkou může být program Zelená úsporám nebo jiné dotační programy, díky kterým se návratnost vložených prostředků zkrátí na rozumnou míru. I v článku uváděných 17–23 let je aspoň pro mne z ekonomického hlediska prostě ekvivalent „nikdy“. Do výpočtu sice není zahrnuta inflace, ale není tam zahrnut ani altenativmí výnos (náklady příležitosti), který lze u relativně bezpečných investic nebo spoření dostat nad inflaci (např. SS), což návratnost posouvá ještě dál.

Hlavně ty odhady (17–23 let) počítaj hlavně zateplovací firmy a ty to logicky přiohnou tak aby se to někdy vrátilo. To je jako se vším ostatním, jako nabídky „již od“ a podobně. Někdy jsou schopni říct člověku co dá ročně za topení 20 tisíc že ušetří 25 :)

Díky programu Zelená úsporám a podobným se návratnost nikdy zkrátit nemůže, protože onu dotaci v podstatě požerou náklady na byrokracii, certifikovanou firmu atd.

Jakou byrokracii? Práce projektanta je jediná významnější položka (navíc na tohle šlo taky dotaci získat), k tomu pár kolků nebo správních poplatků. Nedávno jsem to absolvoval … A certifikovaných firem, onkrétně na okna, v seznamu najdete mraky, takže je to jen o tom si udělat pořádně výběrové řízení.

Všechny výpočty jsou na draka. Ono záleží na jediné naprosto nevypočitatelné proměnné, a tou je počasí. Panelák nebo jiná nemovitost může klidně vykázat úspory, když loni byla zima delší a chladnější a bylo i více dnů v roce větrno, zatímco v jiném roce byl sníh jen týden. V r. 1984 (pamatuju to podle toho, že ten rok jsem byla na mateřské) byla tak teplá zima, že jsme měli na vánočním stole kvetoucí kočičky. Pak následovalo xx relativně teplých let, až teď asi poslední 3 roky zase v zimě padá sníh a nějakou dobu se udrží, letos (2010) byla po dlouhé době zase normální zima. To by ty výpočty musely zohlednit i tohle.

My třeba doma zateplili střechu a zobytnili podkrovní prostor. Za vytápění více než dvoujnásobného prostoru platíme stejně jako předtím za prostor ani ne poloviční, leč nezateplený. Stejně se to přesně propočítat nedá, protože v nákladech máme i celoroční TUV. Stačí se víckrát sprchovat a žádnou úsporu nevykážu. Kdybych chtěla být přesná, pak musím počítat, kolik osobodní byla daná prostora obydlena, kolikrát se kdo koupal nebo sprchoval, co jsme vařili (jestli nudle s mákem nebo slepici na paprice, tam jsou náklady na energii vyšší), jestli jsme ten rok zavařovali, jestli někdo onemocněl a pak jsme dali propocené povlečení vyvařit (to si nevymýšlím. Když jsem byla na mateřské, účastnila jsem se jakéhosi výzkumu spotřeby energie. Psali jsme stav elektroměru každý týden. Přesně jsem poznala, jestli jsem prala 1× nebo 2× v týdnu, když to děláte rok, máte dost přesné údaje. Psali jsme i spotřebu vody, plyn jsme tenkrát neměli).

Když píšete,že platíte za dvojnásobný prostor stejně,jako za dříve poloviční nezateplený,tak to byla dobrá investice,ne?

Netvrdím, že to byla investice špatná, tvrdím, že se to nedá dost dobře porovnat ani spočítat, je to více nebo méně přesný odhad.
Když jsme zateplovali a dělali další úpravy, měli jsme vyšší spotřebu energií, přece jen je znát, že jste použil míchačku. Taky byla vyšší spotřeba vody a TUV, muselo se vyprat oblečení zúčastněných, uklidit bordel, vytřít. Ano, mám roční vyúčtování. Když ale poté přijde delší zima, můžu si říct, že jsme oproti loňsku neušetřili, ale nebude to pravda. Míchačku třeba dalších 15 let používat nebudeme a já nebudu chodit za každým řemeslníkem a připojovat ho na vlastní elektroměr, abych tyto vlivy následně zohlednila a odpočítala. A řemeslník čerpá energii z mojí zásuvky, ne ze svatojánských mušek. Takže ty počty jsou fakt relativní.

Podľa oficiálnych meraní je účinnosť zateplenia maximálne 25 až 30% pri hrúbke polystyrénovej izolácie 8 cm a kvalitne urobenej práci. Väčšinou však dávajú izoláciu len 5 cm a účinnosť tým klesá. Musia sa súčasne vymeniť okná, dvere a zatepliť strecha. Problémom môže byť i životnosť takejto fasády. Napr. v Prievidzi sú dnes problém ďatle, ktoré narobili diery do zatelenia v snahe hľadať potravu a dnes tie diery obsadili vrabce. Na paneláku sú tie diery z okna nedosiahnuteľné a je predpoklad, že dážď cez tieto otvory poškodí celú fasádu.

Zateplení panelového domu se nikdy nevyplatí! Návratnost je nulová, úspora tepla je 10%! Životnost je maximálně 20 let! To znamená že když si vezmete úvěr na zateplení na 20 let, tak ho zaplatíte a můžete si brát další na další zateplení! Pokud ještě narazíte na firmu, jako my , která to udělala tak nekvalitně že je to strašné, tak Vás to zateplení a úspora tepla vyjde pěkně draho!

Nemáte pravdu. Stačí se zapojit do programu nějaké státní podpory a hned jsme s návratností jinde. V našem případě byla úspora nákladů na teplo cca 30%, životnost odhaduji na těch 20–30 let a úvěr máme splacený po 5 letech.

Mate pravdu, vyplati se to kdyz Vam to zaplati nekdo jiny :D

Ono to není zaplatí, ale sníží náklady o nějaká 2%, tedy nic úplně zásadního. Vyplatilo by se to i bez dotace.