Kdy podraží majetkové pojištění?

Klima se mění, katastrof přibývá

Už pár týdnů nás sužují velká vedra. Historické teplotní rekordy padají jeden za druhým. Zemědělci hlásí o třetinu nižší úrodu obilovin a hasiči důrazně upozorňují na rostoucí riziko vzniku rozsáhlých lesních požárů.

Přitom jen před pár měsíci se střechy bortily pod nánosy sněhu a ještě v dubnu se dalo na českých horách lyžovat. Cestu na Luční boudu prorazil ve sněhových závějích speciální bagr až v půlce června. Meteorologové také stále častěji varují před přívalovými dešti, které mohou způsobit přinejmenším lokální záplavy.

Podobná situace se přitom netýká jen Česka. Extrémní výkyvy počasí jsou hlášeny téměř z celého světa. Počet velkých přírodních katastrof se podle údajů OSN v roce 2005 meziročně zvýšil o 20 %. Největší z nich bylo zemětřesení v Kašmíru s až 100 000 obětmi.

Rekordní byla i loňská sezóna hurikánů ve střední a severní Americe, a to jak svým počtem, tak i ničivou sílou. Nad Atlantikem se přehnalo 28 bouří. Nejničivější z nich, hurikán Katrina, zatopil New Orleans, vyžádal si životy 1 300 lidí a způsobil škody přes 100 miliard dolarů.

Humanitární katastrofu s více než 170 000 obětí a mnohamiliardovými škodami způsobila o Vánocích 2004 tsunami v Indonésii. Hurikány a tsunami naštěstí v Česku nehrozí, ale povodně ano. Ničivé záplavy už totiž neřádí jen v monzunových oblastech jihovýchodní Asie, ale kvůli vytrvalým dešťům se stále častěji objevují i v Evropě a USA. Vloni záplavy postihly zejména Rumunsko a Bulharsko, ale i Švýcarsko, Rakousko a jižní Německo. Česko zasáhla velká povodeň naposledy v roce 2002 a předtím v roce 1997.

Výše škod roste

Rok od roku roste výše škod napáchaných řáděním přírodních živlů ve vyspělých zemích. Na rozdíl od rozvojových zemích jsou přitom často zasažena území s bohatou infrastrukturou. Roste tedy počet pojistných událostí i objem vyplaceného pojistného plnění.

Většina nákladů na úhradu škod je přitom přenášena na velké zajišťovny, jimž značně klesá zisk. Řada z nich se kvůli tomu může dočkat nižšího ratingového ohodnocení, které je v případě zajišťoven citlivým ukazatelem zásadně ovlivňujícím schopnost jejich úspěšného fungování na trhu.

Podle statistik donedávna největší světové zajišťovny Münchener Rück v letech 1950 až 1959 postihlo svět 13 velkých katastrof způsobených počasím. V letech 1990 až 1999 to bylo už 74 katastrof. Škody, které rozmary počasí způsobily vloni, přesahují 200 miliard USD. Na pojistném plnění bylo vyplaceno zhruba 90 miliard USD, z toho více než 60 miliard USD připadlo na náhradu škod způsobených hurikány. Přitom v roce 2004 pojišťovny vyplatily „jen“ přes 35 miliard dolarů, a rok dříve 16 miliard dolarů.

Zatímco zajišťovnu Münchener Rück hurikány stály 2,3 miliardy USD, čistý zisk současné jedničky na trhu, Swiss Re, se v loňském roce propadl o 41 procent. Ve druhém pololetí loňského roku přitom vykázala pokles zisku o celých 90 procent kvůli rekordním náhradám škod souvisejících s hurikány v USA a bouřemi v Evropě. Společnost ve své zprávě uvedla, že v souvislosti s nepříznivým počasím, zejména pak s řáděním hurikánu Katrina, vyplatila na náhradách škod v loňském roce 3 mld. franků, což je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím rokem.

V Česku není o mnoho lépe

Hurikánů se u nás zatím příliš bát nemusíme, ale škody způsobené rozmary počasí se našemu území rozhodně nevyhýbají. Vlivem změny klimatu se u nás prý mohou začít běžně vyskytovat dokonce i tornáda. Zatím nás však sužují především povodně.

Letos je kupodivu ještě hůř. Podle informací zveřejněných Českou asociací pojišťoven (ČAP), která sdružuje 26 komerčních pojišťoven, bylo zaznamenáno v prvním pololetí tohoto roku nebývalé množství škod způsobených živelními kalamitami.

Počet nahlášených škodných událostí k 30.6. 2006 přesáhl 95 tisíc. To je o 13 tisíc více, než činil počet škod při katastrofických povodních v roce 2002. Celkovou výši škod pojišťovny zatím odhadují na 3,3 mld. Kč.

Vzhledem k charakteru škod, které byly rozloženy do delšího období, byla pouze malá část z nich uhrazena ze strany zajistitelů. Většinu nákladů tak na rozdíl od povodní v roce 2002 nyní nesou samotné pojišťovny, řekl Michael Neuwirth, předseda sekce pojištění majetku ČAP. Pokud by takovýto vývoj pokračoval, pojišťovny nebudou mít na výběr a budou ho muset promítnout do výše pojistného. V opačném případě by totiž další nárůst výplat pojistných plnění mohl ohrozit jejich finanční stabilitu.

Pojištění podraží

Zdražuje se všechno, tak proč by mělo být pojištění výjimkou? Řeč ovšem není o mírném každoročním nárůstu pojistného kopírujícího inflaci, ale o výraznějším a spíše skokovém zdražení. Právě k takovému u nás již došlo po povodních v roce 1997 i 2002.

Pojišťovny kromě mírnějšího plošného zdražení zvýšily ceny především u pojištění proti záplavám v oblastech, které jsou jimi ohroženy. Majetek, nacházející se tam, kde záplavy opakovaně řádily, přitom většinou nepojistí vůbec.

Lze přitom očekávat, že k podobnému vývoji dojde i v nedaleké budoucnosti. Majetkové pojištění nepochybně podraží jednak kvůli zvýšeným finančním požadavkům zajišťoven v důsledku globálních vlivů, jednak kvůli nárůstu vyplácených náhrad škod v Česku. Každá pojišťovna je totiž přímo ze zákona povinna stanovit výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo jí trvalou splnitelnost všech jejích závazků.

Značné náklady si také vyžádá úprava pojistných produktů i modelů používaných pro jejich konstrukci. Ty zahrnují omezený počet vlivů a veličin a jsou založeny především na historických údajích. V důsledku poměrně dramatických změn tyto modely přestávají vyhovovat a mohlo by snadno dojít k tomu, že předpokládaný budoucí vývoj bude od reality poměrně vzdálen. Pojišťovny proto budou muset investovat nemalé prostředky do nového zmapování rizik a vývoje nových dynamických modelů.

Změny se projeví postupně

Přestože změny v majetkovém pojištění jsou asi nevyhnutelné, nestane-li se nic mimořádného, nelze očekávat, že k nim dojde ze dne na den. Kromě konzervativizmu se totiž pojištění vyznačuje i jistou setrvačností. Pojistky bývají uzavírány na delší časové období, minimálně na dobu jednoho roku, a to zpravidla s automatickou obnovou.

Pojišťovna sice může pojistnou smlouvu k datu obnovy vypovědět, ale spíše se bude snažit přesvědčit klienta, aby přistoupil na mírně navýšené pojistné nebo na nové pojistné podmínky, v nichž budou např. omezena pojistná plnění v případě některých pojistných událostí.

Zároveň však lze očekávat, že pojišťovny nebudou příliš váhat vypovědět pojistnou smlouvu vždy po výplatě pojistného plnění. Samozřejmě i v tomto případě klientovi ve snaze si ho udržet většinou nabídnou možnost uzavřít novou pojistku za upravených podmínek.

Tlak konkurence i v budoucnu zajistí, že žádná pojišťovna si nebude moci dovolit nabízet pojištění s výrazně horšími podmínkami, než bude na trhu obvyklé. Uvažujete-li však o majetkovém pojištění, možná je nejvyšší čas vybrat si z nabídky pojišťoven už nyní…