Kdy neplatíte zdravotní pojištění, i když máte příjmy?

Málo se ví, že podle platných zákonů není každá činnost považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání. Pak vzniká otázka, co se zdravotním pojištěním.

Jednou z možností, jak vyřešit ve zdravotním pojištění váš pojistný vztah, je nechat se zaměstnat. Za zaměstnance platí pojistné jeho zaměstnavatel, zaměstnanec jako takový si sám žádné pojistné neplatí, zkrátka o placení pojistného se již nemusí starat. Nicméně je třeba si uvědomit, že podle platných zákonů není každá činnost považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání.

Ne vše je zaměstnáním

Pro zaměstnavatele vzniká povinnost placení pojistného tehdy, pokud je osoba považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) z.č.48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuálně se tedy ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje:

a) Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny 

V tomto případě je důraz je kladen na skutečnost, že se jedná pouze o tyto druhy příjmů, s přímou vazbou na jejich nezdaňování. Konkrétně jsou to příjmy podle § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.  Zdanění a tedy i placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají například příspěvky zaměstnavatele zaměstnanci na jeho penzijní nebo životní pojištění do celkové částky 24 000 Kč ročně u jednoho zaměstnavatele.

b) Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku

Tyto osoby se již dlouhodobě nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance.

c) Osoba činná na základě dohody o provedení práce

Podle zákoníku práce nesmí být rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tedy nepodléhá odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplní oznamovací povinnost. V takovém případě však pojištěnec nemá ve zdravotním pojištění vyřešen v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah.

d) Osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc) a její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky 2000 Kč.

V tomto případě je aplikace tohoto zákonného ustanovení pouze teoretická, neboť od roku 2008 již nelze z hlediska nemocenského pojištění pracovněprávní vztah na nepravidelnou výpomoc uzavírat.

e) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci 2000 Kč

f) Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci 2000 Kč

Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, neboli dohoda o pracovní činnosti může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby u daného zaměstnavatele. Dohoda musí být uzavřena písemně s uvedením sjednaných prací, sjednaného rozsahu pracovní doby práce, odměny, rozsahu pracovní doby včetně doby (určité, neurčité), na kterou se dohoda uzavírá. Pokud je tedy příjem na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 2000 Kč, pojistné se neplatí a obdobně jako u dohod o provedení práce nemá pojištěnec v příslušném kalendářní měsíci řešeno zdravotní pojištění.

g) Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl 2000 Kč

Do 31.12.2007 se neplatilo pojistné ani z (někdy hodně vysokých) odměn členů statutárních orgánů, neboť tyto osoby se podle zákona nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Po datu 1.1.2008 (a tedy i v roce 2010) je tomu jinak. Jelikož vyměřovacím základem pro placení pojistného je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (s výjimkou příjmů uvedených v § 3 odst. 2 z.č. 592/1992 Sb. a příjmů nepodléhajících dani nebo od daně osvobozených), jsou příjmy ze závislé činnosti i odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Rovněž tak se platí pojistné například z odměn členů výborů společenství vlastníků bytových jednotek nebo z odměn za výkon funkcí v různých spolcích, občanských a zájmových sdruženích apod.

Stáhněte si a vyplňte přehled vyúčtování pro všechny zdravotní pojišťovny působící v České republice.

Stáhnout zdarma, download

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro zdaňovací období 2010

Alespoň povinné minimum

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud splňujete některou z možností, popsaných pod písmeny a) – g), není vaše činnost zaměstnáním ve smyslu právních předpisů platných v oblasti zdravotního pojištění. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že pokud nemáte žádné jiné zaměstnání, musíte si platit pojistné buď sami jako osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby bez zdanitelných příjmů nebo můžete být vedeni u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, například jako uchazeči o zaměstnání, poživatelé některého z důchodů, studenti, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené apod.

Anketa

U které zdravotní pojišťovny jste pojištěn/-a?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 3. 2010 17:03