Vlákno názorů k článku
Kdy narazí státní finance do zdi?

> Dokud za ním někdo nepřijde a nezaklepe mu na dveře a neřekne: zaplaťte 110 tisíc korun, váš podíl na státním dluhu

Takovy clovek by si jeste mohl piskat radosti. Ve skutecnosti po nem budou chtit mnohem vice. Po ctyrclennou rodinu a secteni dluhu, ktere ta rodina nasekala jako obcan statu, kraje a obce, budou radi, kdyz se vejdou pod 3/4 milionu.

Ktera rodina ma 750 000 v hotovosti v bance? Protoze tolik si ta rodina – prostrednictvim zastupcu, ktere si vybrali, aby je reprezentovali – odhlasovala, ze utrati navic, nez ma.

Dluh se nikdy nezaplatí, vidím že někteří to stále nechápou. Jde jen o to aby tolik nenarostl, aby úroky z něj nebyly proti rozpočtu moc velký.
Takže i kdybychom už měli na furt vyrovnanej rozpočet, máme na věčné časy cca 70 mld ročně výdaje a to je částka na kterou je třeba koukat.

Ano. dluh se nikdy nezaplatí, protože na to stát už nikdy nebude mít. Tak je velký.

Stát má 2 možnosti:
1) Vyvolat hyperinflaci. Zjednodušeně řečeno si peníze na splácení dluhů vytisknout (stejně už teď se tiskne až hanba) a ještě tak vzniklou inflací snížit reálnou hodnotu dluhů.

2) Vyhlásit státní bankrot, tedy v podstatě říct, že dluhy splácet nebude a že dluhopisy maj cenu nula (jde to udělat i částečně, třeba říct, že maj poloviční hodnotu a splácet se začnou až za 10 let).

Jiná možnost už prostě není, dluhy jsou už v nesplatitelné výši. Jen jde o to´, kdy ten průšvih nastane. Pokud volby vyhraje KSČSSD, nebo nastane povolební pat, bude to dříve (deficit poroste, klesne nám rating a tím vzrostou úroky). Pokud volby vyhraje ODS09 (nepravděpodobné), nastane ten problém asi o něco později.

Nicméně obě tyto možnosti nejsou bez následků:
1) Hyperinflace zdecimuje ekonomiku a znehodnotí úspory, zničí koupěschopnost obyvatelsta. Reálně tak pouze krach/bankrot oddálí (ale to momentálně vládnoucím politikům bude stačit, takže do toho půjdou).

2) Státní bankrot: předně je potřeba si uvědomit, že ty bankroty, které jsme zatím v ostatních státech poslední dobou viděli, jsou jen takovou „light“ verzí bankrotu. Přijde MMF, státu půjčí a donutí ho k úsporám. Jenže na zácharnu kolika států MMF ještě má? Zatím to byli jen malé ekonomiky. Co až to bude Španělsko, Itálie, Francie, atd..? Pak přijdou ty totální/hard verze.
Dále si je třeba uvědomit, že nesplácení státních dluhopisů má dopady na jejich držitele (věřitele státu). Kdo to je? No jednak banky – například bankrot Řecka či Dubaje by odskákaly britské banky a došlo by k dominovému efektu. No a hlavně jsou dluhopisy v držení penzijních fondů. Třeba u nás jsou i soukromé penzijní fondy státem NUCENY podstatnou část prostředků investovat do státních dluhopisů (stát ti tak pro ty své papírky zajišťuje odbyt). Pokud by ke krachu došlo, plno lidí přijde o penze, vzniknou nepokoje a hlavně ty peníze, které nedostanou, také neutratí (sníží se poptávka a krize se přelije do celé ekonomiky).

Můj závěr je, že v rámci současného systému (byrokraticko korupční demokratický socialismus?) řešení neexistuje. Kdo chce nějaký smysluplný závěr či řešení, musí buď uvažovat o změně režimu a nebo se dotyčný musí spokojit s individuálním řešením. Tedy s odpovězením si na otázku: „Co já osobně mohu dělat, abych dopady nastávajícího kolapsu na svou osobu minimalizoval?“.
A na to se odpovědi různi, každý může mít recept jiný a teprve až realita ukáže, který byl ten správný. Moje soukromé stanovisko je: při zajišťování se a investování nezapomínat na to, co přežije každou krizi: zlato a stříbro. Samozřejmě ve fyzické podobě (burzovní poukázku na zlato vám stát v lepším zdaní v horším vyvlastní). Zlato je skladné, lze s ním odject někam, kde je lépe, lze ho schovat a vždy má nějakou rozumnou kupní sílu. Na zvážení každého je, kolik procent svých úspor do drahých kovů nasměřuje. Ideální by bylo tam nasměřovat minimálně to, co člověk nyní odvádí jak do sukromého penzijního fondu, tak do státní průběžné penzijní pyramidové hry před zhroucením.

I kapitalistická usa má horu dluhů, dobře je na tom jen komunistická čína.

Jednoho dne si honkongští bankéři spočítají, že už se jim už nevyplatí kupovat další dolarové dluhopisy, nebo si dokonce nechají vyplatit ty, které jsou už splatné. Bude to bolestné, dívat se, jak hodnota jejich dolarových zásob padá. Ale už je to nebude existenčně ohrožovat, takže jim to bude za to stát.

Nebo si čínští vládci řeknou, že už nemá smysl držet Yüan při zemi, a revalvují. Bude to hodně bolestné pro čínské exportéry, zvlášť pro ty neefektivní, kteří zatím jen těžili z levné pracovní síly. Ale vnitřní obchod síli, a jednoho dne to bude za ten problém stát.

Mnohem bolestnější to však bude pro USA a Evropu. Státní dluhopisy nepůjdou na odbyt, čínské zboží bude najednou drahé, a to domácí už dávno není.

USA už dávno nie je kapitalistická.

Na dluh zadělala převážně ODS bankovním socialismem a to financováním největších loupežích socialistických majetků , dále únikem DPH z LTO a ODS ukázala, že loupežení je jí vlastní a nemá ho chuť vůbec řešit. Při snížování daně z příjmu jak hlásná trouba vytrubovali, že ušetřené peníze podnikatelské subjekty investují do dalšího růstu výroby, ale přitom zapomněli, že pokud nejsou zakázky a zvýšená poptávka, tak se bude investovat do exotických dovolených, nákupu vil v Dubaji, Jadranu, Floridě atd., tedy utrácet zisk v cizích zemích a stát tak přijde nejen o vyšší zaměstnanost, ale přijde i o příjmy z DPH, kdyby „nadpeníze“ byly utraceny v tuzemsku. Použito slovníkem Nečase, byl to jejich populismus. To ještě umí, je to nejčastěji používaný termín ODS a dluh se prohlubuje.

Zajímavý názor. Jen bych podotkl, že stát jako takový fakticky zkrachovat nemůže. V jeho moci je učinit lidi bohatšími, ale také je schopen je zruinovat.

to si jako vazne myslite,ze nekdo prijde,zaklepe na dvere a bude po vas chtit penize?

Samozrejme ze doslovne vzato nikdo neprijde, ale dojde k tomu, k cemu dochazi v Recku a Portugalsku – seskrtaji se vydaje na sluzby, kterou jsou dnes placene z dani a clovek za ne bude muset zaplatit sam.

Verejne sluzby budou seskrtane jeste vice, protoze z toho zbytku, co se vybere na danich, se bude muset vetsi cast odvezt na placeni uroku z dluhu. Ve vysledku tedy clovek plati mnohem vetsi dane nez by pomerne odpovidalo mnozstvi poskytnutych sluzeb.

Nikdo tedy nebude klepat na dvere. Rovnou vam to financni urad strhne ze mzdy, takze ty penize se k vam ani nikdy nedostanou.