Spočítejte si...

Zavřít

Kdy může soud nepřiznat věřiteli úroky z prodlení pro nemravnost?

Ačkoliv úroky z prodlení narostou, protože věřitel otálí s vymáháním dluhu, dlužník s námitkou nemravnosti uspět nemusí.

Úroky z prodlení mají chránit věřitele, slouží k zajištění pohledávky (dluhu) tím způsobem, že hrozbou zvyšujícího se dluhu působí na dlužníka, aby své povinnosti dostál, zároveň jej sankcionují za porušení povinnosti splnit dluh řádně a včas a současně přinášejí věřiteli kompenzaci (paušalizovanou náhradu škody) za dobu, o kterou se případně plnění opozdilo. Požadavek věřitele na zaplacení úroků z prodlení zásadně nelze považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, a to ani v situaci, kdy existence dluhu je mezi účastníky sporná a je o ní rozhodováno v soudním řízení.

Odepřít ochranu věřiteli a nepřiznat mu úroky z prodlení by bylo možno pouze takovému požadavku věřitele na úrok z prodlení, který by uvedená hlediska opomíjel, nevycházel by ze smyslu institutu prodlení, případně by byl dokonce zneužíván k poškození dlužníka nebo by vzhledem k poměrům účastníků vedl k nepřiměřeným důsledkům v tom smyslu, že by dlužníka zatěžoval likvidačním způsobem, zatímco pro věřitele by neznamenal podstatný přínos.

Za výjimečné okolnosti však nelze považovat skutečnost, že věřitel bezprostředně po splatnosti své pohledávky nevyzve dlužníka k její úhradě, popř. ji nezačne soudně uplatňovat. (Tak lze rámcově vyjádřit všeobecný význam názorů Nejvyššího soudu ČR obsažených v jeho rozsudku spis. zn. 33 Cdo 4770/2009, ze dne 30. 11. 2011.). Čtěte také: Co je to judikatura aneb Poučné příběhy ze soudních síní

Jak a o čem rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně uložil žalovaným (fyzickým osobám M. V. a D. V.) povinnost společně a nerozdílně zaplatit částku 140.000,– Kč s 10% úrokem z prodlení od 18. 4. 2000 do zaplacení, odpovídající státnímu příspěvku na individuální bytovou výstavbu poskytnutému podle smlouvy ze dne 16. 3. 1990, který jsou žalovaní povinni vrátit. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu částky 140.000,– Kč s 10% úrokem z prodlení od 24. 2. 2006 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu jej však změnil tak, že žalobu o zaplacení 10% úroku z prodlení z částky 140.000,– Kč od 18. 4. 2000 do 23. 2. 2006 zamítl.

Měnící výrok odůvodnil závěrem, že požadavek na zaplacení úroků z prodlení za období od 18. 4. 2000 do 23. 2. 2006 je v rozporu s dobrými mravy, m.j. proto, že žalobkyně (Česká republika zastoupená svým orgánem) přistoupila k vymáhání pohledávky za žalovanými, jejíž splatnost nastala již 17. 4. 2000, až 2. 2. 2006; délka tohoto „prodlení“ tudíž nemůže jít k tíži žalovaných.

Žalobkyně si proto podala dovolání, v němž napadla měnící výrok rozsudku odvolacího soudu. Nejvyšší soud ČR rozhodl ve věci svým rozsudkem spis. zn. 33 Cdo 4770/2009, ze dne 30. 11. 2011. Tip: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Kdy musí soud korigovat právo dobrými mravy

Podle ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. V případě posuzovaném NS ČR je k řešení nastolena otázka, zda výkon práva žalobkyně na zaplacení (části) úroků z prodlení z nevráceného příspěvku na individuální bytovou výstavbu žalovanými odporuje dobrým mravům.

Smyslem ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku je zamezit takovému výkonu práva, který sice odpovídá zákonu, avšak odporuje dobrým mravům, které lze definovat jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. června 1997, spis. zn. 3 Cdon 69/96).

Není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana. Na druhé straně však fungování systému psaného práva je založeno zejména na důsledném dodržování pravidel vyplývajících z právních předpisů a korektiv dobrých mravů nesmí být na újmu principu právní jistoty a nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků vyplývající z právních norem.

Postup soudu podle ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku má proto místo jen ve výjimečných situacích, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu (tzv. šikanozní výkon práva), případně kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek. Čtěte také: V práci se musíte chovat slušně, vyžaduje to zákon. Ale neuvádí, co to znamená

K čemu slouží úroky z prodlení

Institut úroků z prodlení, představující odůvodněnou ochranu věřitele, slouží k zajištění pohledávky tím způsobem, že hrozbou zvyšujícího se dluhu působí na dlužníka, aby své povinnosti dostál, zároveň jej sankcionuje za porušení povinnosti splnit dluh řádně a včas a současně přináší věřiteli kompenzaci (paušalizovanou náhradu škody) za dobu, o kterou se případně plnění opozdilo. Využití tohoto prostředku věřitelem zásadně nelze považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, a to samozřejmě ani v situaci, kdy existence dluhu je mezi účastníky sporná a je o ní rozhodováno v soudním řízení.

Odepřít ochranu by bylo možno pouze takovému požadavku věřitele na úrok z prodlení, který by uvedená hlediska opomíjel, nevycházel by ze smyslu institutu prodlení, případně by byl dokonce zneužíván k poškození dlužníka nebo by vzhledem k poměrům účastníků vedl k nepřiměřeným důsledkům v tom smyslu, že by dlužníka zatěžoval likvidačním způsobem, zatímco pro věřitele by neznamenal podstatný přínos.K tématu čtěte: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem

Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku, je třeba (vzhledem k tomu, že jde o právní normu s relativně neurčitou hypotézou) učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen konkrétními skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují přijmout závěr, že výkon práva je či není v rozporu s dobrými mravy.

Posouzení konkrétního sporu o část úroků z prodlení

V souzené věci vyšel odvolací soud z toho, že žalovaní měli splnit podmínku smlouvy ze dne 16. 3. 1990, tj. provést přístavbu rodinného domku tak, aby kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do 10 let od uzavření smlouvy, do 16. 3. 2000. Tuto podmínku nesplnili, neboť rozhodnutí stavebního úřadu nabylo právní moci teprve dne 21. 6. 2000. Výzvu k vrácení příspěvku žalobkyně žalovaným zaslala dne 6. 2. 2006 a ti na ni reagovali odmítavým stanoviskem. Žalobu na vrácení částky 140.000,– Kč včetně úroku z prodlení žalobkyně podala dne 18. 7. 2006.Tip: O tom, zda zrovna splácí jistinu dluhu nebo úroky, rozhoduje dlužník

Závěr o rozporu požadavku žalobkyně na zaplacení (části) úroků z prodlení založil odvolací soud na tom, že po splatnosti pohledávky na vrácení příspěvku na individuální bytovou výstavbu dne 16. 4. 2000, ji žalobkyně v období od 17. 4. 2000 do 2. 2. 2006 nevymáhala; s přihlédnutím ke shora podanému výkladu, však odepření práva žalobkyně jen na základě této skutečnosti odporuje principu výjimečnosti aplikace ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku v občanskoprávních vztazích.

Verdikt Nejvyššího soudu

Za výjimečné okolnosti, na nichž odvolací soud založil úvahu o odepření práva na soudní ochranu žalobkyně na zaplacení (části) příslušenství její pohledávky za žalovanými, nelze považovat skutečnost, že věřitel bezprostředně po splatnosti své pohledávky nevyzve dlužníka k její úhradě, popř. ji nezačne soudně uplatňovat. Se zřetelem k obsahu smlouvy o příspěvku na individuální bytovou výstavbu ze dne 16. 3. 1990 si žalovaní museli být vědomi, že svůj smluvní závazek nesplnili (porušení smlouvy ani neoznámili, ačkoli jim smlouva takovou povinnost ukládá), a jsou povinni příspěvek vrátit. Za této situace požadavek na zaplacení úroků z prodlení z nevrácené jistiny státního příspěvku od okamžiku splatnosti pohledávky až do doručení výzvy žalovaným není výrazem zneužití tohoto subjektivního práva.

cestovko

Právu žalobkyně na vrácení příspěvku totiž odpovídá povinnost žalovaných (pro porušení smluvních podmínek) vrátit příspěvek včetně jeho příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení, které představují jak motivační (co do včasnosti) tak i sankční prostředek pro případ pozdního vrácení příspěvku. Motivací žalobkyně vymáhat svou pohledávku představuje institut promlčení, jenž naopak chrání dlužníky před nečinností věřitele tím, že jej nutí pod pohrůžkou vznesení námitky promlčení uplatňovat své práva před soudem v obecné nebo zvláštní promlčecí době. Čtěte také: Kdy pracovní práva zanikají a kdy se „jen“ promlčují

Jelikož odvolací soud chybně aplikoval ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku, spočívá jeho rozhodnutí ve shora vymezeném rozsahu na nesprávném právním posouzení věci. Nejvyššímu soudu tudíž nezbylo než rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 10. 2012 8:38