Spočítejte si...

Zavřít

Kdy musíte dlužníkovi poslat alespoň dvě výzvy k zaplacení?

Rozlišujte výzvu k plnění za účelem zesplatnění dluhu podle občanského zákoníku a předžalobní upomínku podle občanského soudního řádu. Radši je nespojujte v jednu.

Výzva k plnění

Je-li čas plnění (placení dluhu) mezi věřitelem a dlužníkem přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník podle ust. 1958 odst. 1 nového občanského zákoníku povinen plnit (platit dluh) i bez vyzvání věřitele. Podle ust. § 1958 odst. 2 nového občanského zákoníku však platí, že „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Není-li tak mezi věřitelem a dlužníkem sjednána splatnost dluhu a má-li věřitel zájem dluh učinit splatným, tzv. jej zesplatnit, vyzve dlužníka k úhradě dluhu. Dlužník je pak povinen splnit svůj dluh bez zbytečného odkladu po doručení výzvy k úhradě.

Platit se má bez zbytečného odkladu

Lhůta bez zbytečného odkladu je lhůtou neurčitou, jejímž smyslem a účelem je umožnit dlužníkovi splnit svůj dluh ve lhůtě, která je přiměřená okolnostem. V některých případech může jít o lhůty velmi krátké. Např. při vracení drobné půjčky v hotovosti půjde o lhůty v řádu dnů nebo i jen hodin. Na druhé straně, půjde-li naopak o zaplacení značných částek v řádech statisíců nebo milionů korun, mohou se uplatnit lhůty v řádech týdnů nebo i měsíců.

I když splatnost stanoví přímo věřitel ve výzvě k úhradě, nemá to závazných právních účinků, stanoví-li věřitel příliš krátkou lhůtu – kratší, než je lhůta bez zbytečného odkladu, tedy než odpovídá okolnostem věci. V takovém případě má dlužník možnost uhradit svůj dluh právě ve lhůtě bez zbytečného odkladu po doručení výzvy k úhradě. Každý případ je třeba posoudit individuálně.

Předžalobní výzva

Podle ust. § 142a občanského soudního řádu platí, že „Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.“ Nepošle-li tedy věřitel jako žalobce nejpozději ve stanovené lhůtě před podáním žaloby předžalobní  upomínku se všemi jejími náležitostmi, soud pak ani úspěšnému žalobci, který spor vyhraje, nepřizná náklady řízení.

Předžalobní upomínka je poslední výstrahou před podáním žaloby a zpravidla nevyhnutelným zvýšením nákladů spojených s úhradou dluhu, jejímž smyslem je, aby dlužníkovi ještě před navýšením nákladů byla jeho povinnost zaplatit připomenuta a byla mu dána možnost vyhnout se urychlenou úhradou dluhu zahájení soudního řízení a s tím spojenými výlohami.

Není-li určena splatnost dluhu, pošlete před soudem dlužníkovi radši dvě výzvy k zaplacení.

Dvě výzvy v jedné?

U zatím nesplatného dluhu, zvláště máme-li pocit, že dlužník řádně a včas plnit nebude, se přímo nabízí hmotněprávní výzvu podle občanského zákoníku k zesplatnění dluhu a procesní výzvu podle občanského soudního řádu, tedy pohrůžku soudním vymáháním a varování před s tím spojenými náklady navíc, spojit v jednu. Proč k témuž vyzývat, resp. před tímtéž dlužníka varovat dvakrát? Z nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2013, spis. zn. II. ÚS 2697/13, který už jsme si přiblížili, vyplývá, že soud I. stupně pochybil, když výzvu žalobkyně k úhradě posoudil pouze jako hmotněprávní výzvu k úhradě a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení, byť předmětná výzva k úhradě splňovala též všechny náležitosti předžalobní výzvy.

Jenže, jak upozornil v odborné literatuře advokát J. Dostál, obecné soudy to tak vždy nevidí. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací konstatoval ve svém rozsudku ze dne 25. 9. 2013, spis. zn. 23 Co 210/2013, že spojením hmotněprávní výzvy k úhradě, obsahující uplatnění nároku se založením splatnosti, s předžalobní výzvou došlo k popření smyslu ust. § 142a občanského soudního řádu. Spojením výzvy k úhradě (provedení zesplatnění dluhu) s předžalobní výzvou se z institutu předžalobní výzvy ztrácí onen princip posledního varování za situace, kdy je již dlužník v prodlení s úhradou splatného dluhu.

widgety

Závěrečné doporučení

A proto bude z opatrnosti raději vždy lepší, není-li určena splatnost dluhu, aby nejprve došlo k zesplatnění dluhu výzvou k úhradě, na jejímž základě vznikne dlužníkovi povinnost dluh do určité doby uhradit, a teprve nedojde-li k úhradě ve lhůtě splatnosti, lze dlužníkovi doručit varovnou předžalobní výzvu, která teprve v tuto chvíli naplňuje bezezbytku svůj smysl a účel, neboť teprve v tomto okamžiku má předžalobní výzva zamýšlený účinek oné poslední výstrahy před zahájením soudního řízení kvůli dluhu, který měl být již někdy v minulosti uhrazen.

Použitá literatura: Dostál, J.: Výzva k plnění vs. předžalobní výzva dle §142a občanského soudního řádu, epravo.cz, 19. 1. 2015