Hlavní navigace

Kdy musí studenti platit zdravotní a sociální pojištění?

13. 7. 2009
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Množí se otázky studentů, kdy platit pojistné a kdy ne. Kdy záleží na dosažení věkové hranice 26 let, co když student pracuje, jak dlouho nemusí ještě platit pojistné absolventi, jak se chovat, když se závěrečná zkouška nepovede a co když vyjíždíte na studijní stáž?

Platby zdravotního pojištění o prázdninách

Za studenty, kteří nedosáhli věku 26 let, hradí o prázdninách zdravotní pojištění stát. V případě, že si ale přivyděláváte na brigádě, která podléhá odvodům pojistného, odvádíte částečně pojistné i ze svého skutečně dosaženého příjmu, ale nemusíte ho doplácet do minima. Výjimkou je například brigáda na dohodu o provedení práce, která nezakládá povinnost pojištění hradit.

Pokud jste přesáhli věk 26 let, nespadáte již do kolonky nezaopatřeného dítěte a stát už pojistné dál nehradí. Jste-li zaměstnáni, pojistné se odvádí z vašeho příjmu. Pokud je tento příjem menší než 8000 Kč, musí student doplácet pojistné do minima, přičemž celý tento doplatek hradí student, sdělil serveru Vlastimil SršeňMinisterstva zdravotnictví ČR. Pokud vaše příjmy plynou ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ), platíte zálohy v minimální částce 1590 Kč. V případě, že jste bez příjmů, musíte po dosažení věku 26 let uhradit zálohu jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) ve výši 1080 Kč. Čtěte více: Důchodci na podporu nedosáhnou, studenti řeší placení pojištění

Od kdy platí zdravotní pojištění čerství absolventi škol

Absolventům středních škol platí po dobu prázdnin pojistné stát. To neplatí, pokud po celý kalendářní měsíc absolvent vykonává výdělečnou činnost nebo má nárok po celý měsíc na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, upozornil Sršeň s tím, že v případě, že student bez přerušení pokračuje ve studiu na jiné střední nebo vysoké škole, hradí pojistné opět stát, bez ohledu na výdělečnou činnost. Pro vyšší odborné školy platí, že pokud se koná absolutorium v měsíci květnu nebo červnu, je úprava stejná jako při konání maturitní zkoušky. Pokud se koná absolutorium v lednu nebo v září, je dítě nezaopatřeným pouze do dne úspěšného vykonání absolutoria, uvedla pro server Měšec Hana Richterová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.


internetové bankovnictví, práce, zaměstnání, peníze

Foto: Ivana Dvorská


Pokud končí absolvent vysokou školu, pojistné je hrazeno do konce měsíce, ve kterém školu řádně dokončil. Pojistné se hradí i následující kalendářní měsíc, pokud po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost, doplnil Sršeň. Uvedl také, že pokud by student pokračoval ve studiu, je pojistné od konce jednoho studia do počátku dalšího hrazeno opět státem. To platí nejdéle po dobu tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, v němž absolvent ukončil své studium. Čtěte více: Studenti a brigády: Snadný přivýdělek o prázdninách i během krize

Pokud se pokus o úspěšné zakončení studia nezdaří a žák v určeném termínu nevykoná úspěšně maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku nebo absolutorium, nic není ztraceno, pokud je povolena opravná zkouška, její odklad nebo opakování. V tom případě je totiž nezaopatřeným dítětem do konce školního roku, v němž měl studium ukončit, tzn. do 31.8. příslušného roku, pokud nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, doplnila Richterová s tím, že nedokončí-li žák výuku na škole z důvodu vyloučení nebo zanechání studia, je nezaopatřeným do dne ukončení studia. Čtěte více: Jste mladí? Vytřískejte maximum na slevách

Jak zamíchá s pojištěním zahraniční studijní stáž

V případě studijní stáže v zahraničí je důležité, kam student přesně vycestuje. Pokud se jedná o odjezd na kratší dobu než půl roku a mimo státy EU, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarsko, pojistné je stále hrazeno státem a není možné se z něj odhlásit z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Musí se ale jednat o studium, které je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice, upozornila Hana Richterová. V případě, že by ministerstvo toto studium neakceptovalo, musí si student platit pojistné jako OBZP.

Vyjíždí-li student na stáž mimo státy EU, EHP a Švýcarsko na dobu delší, než je půlrok, záleží na tom, zda se odhlásí z veřejného zdravotního pojištění. Pokud ano, neplatí pojistné student ani stát, ale po návratu musí student doložit, že měl po celou dobu uzavřené zdravotní pojištění v cizině, informoval server Měšec.cz Jiří RodVšeobecné zdravotní pojišťovny. Dodal také, že pokud se student neodhlásí a studium je MŠMT akceptováno, pojistné za něj hradí po dobu pobytu v cizině stát. Student, který je naopak na škole, kterou MŠMT takto neakceptuje, hradí pojistné jako OBZP. Čtěte více: Má nezaměstnaný čerstvý absolvent školy nárok na podporu v nezaměstnanos­ti? 

Jedná-li se o stáž , která se koná v zemi EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarsku, není rozhodující, zda bude stáž do půl roku či delší. V případě, že má student v ČR pořád stálé bydliště, stát za něj platí pojistné, pokud se jedná o studium uznané MŠMT. Pokud má student trvalé bydliště v Česku, ale studium MŠMT neuznává, musí si student hradit pojistné jako OBZP. Pokud si student neponechá ani bydliště v ČR, musí být pojistné hrazeno ve státě faktického bydliště, což by měl ale nahlásit příslušné zdravotní pojišťovně v ČR, doplnil Rod.

Jaký názor máte na práci studentů?

  • Měli by se věnovat jen studiu
    26 %
  • Prací se otrkají
    30 %
  • Práce a škola se dá dobře skloubit
    40 %
  • Jako rodič ušetřím na kapesném
    4 %

Zdravotní pojištění a zaměstnání studenta

Student, který si vydělává a přitom se účastní dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia, si musí pojistné hradit sám. Studuje-li v jiném režimu na střední nebo na vysoké škole a je výdělečně činný, platí za něj do 26 let pojistné stát. Student platí pojistné ze skutečného výdělku, pokud neuzavřel např. dohodu o provedení práce, ze které se pojistné neodvádí, upřesnil Rod. V tomto případě ale nemusí doplácet pojistné do zákonného minima, doplnila Richterová. Uvedla také, že pokud takový student během roku v zaměstnání dosáhne maximálního vyměřovacího základu, který pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč, dále už pojistné neplatí ani on ani jeho zaměstnavatel. Čtěte více: Spoření na vzdělání nebo past na studenty? 

Kdy platí pojistné stát i po dosažení 26 let?

Možná se ptáte, zda existuje i případ, kdy za studenta hradí pojistné stát i po dosažení věku 26 let. To už se totiž nepovažuje za nezaopatřeného. Pokud student splní jinou podmínku dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, hradí za něj pojistné stát, upozornila Richterová. Pokud je student například poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo osoba plně invalidní, která nesplňuje podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu a nemá příjmy ze zaměstnání, není OSVČ, vysvětlil Rod.

U sociálního pojištění se postupuje dle jiné logiky

Účast na důchodovém pojištění z titulu studia trvá, jen dokud doba studia po dosažení věku 18 let v součtu nedosáhne 6 let. Pokud někdo studuje déle, může se přihlásit na Okresní správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému důchodovém pojištění. Minimální výše pojistného činí letos 1 649 Kč měsíčně, uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na svém webu. Novinkou letošního roku také je, že od prvního ledna už studenti nejsou účastni nemocenského pojištění.

Samotný věk studenta nemá na povinnost placení pojistného na sociální zabezpečení vliv. V případě, že student nevykonává výdělečnou činnost, neplatí pojistné. Není-li vykonávána žádná výdělečná činnost, pojistné na sociální zabezpečení se neplatí – neplatí je ani dotyčná osoba, ani stát. To platí i pro případy prázdnin u čerstvých absolventů středních, vyšších odborných a vysokých škol, informovala server Alena Fraňková z ČSSZ.

V tomto případě se totiž doba navazujících školních prázdnin po skončení střední či vyšší odborné školy považuje ještě za studium – tedy tzv. dobu náhradní. Po vysoké škole je náhradní dobou celý měsíc, v němž bylo studium ukončeno a ještě jeden následující, pokud absolvent nevykonává výdělečnou činnost, která by zakládala účast na pojistném. Nesmí také pobírat podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci. Pojistné studenti nehradí ani tehdy, pokud chtějí pokračovat ve studiu.

Náhradní doba pojištění je období, v němž lidé například studují, vychovávají děti, jsou nezaměstnaní nebo nemocní. I přes to, že pojistné neodvádí, započítává se tato doba do potřebných let pojištění pro důchod. Podmínkou je, aby doba pojištění, po kterou jste pojistné do systému odváděli, trvala v rámci celého života alespoň jeden rok.

Když se absolvent po ukončení studia na pracovním úřadě zaregistruje, pojistné neplatí, protože doba vedení v evidenci uchazečů o práci je v omezeném rozsahu také náhradní dobou pojištění. Nechce-li se registrovat na úřadu práce, povinnost platit pojistné ani v tomto případě nevzniká. Absolvent pak už ale není účasten důchodového pojištění.

Pokud je student výdělečně činný, například prostřednictvím dohody o pracovní činnosti, je účasten nemocenského a důchodového pojištění jako ostatní zaměstnanci a pojistné za něj odvádí i jeho zaměstnavatel. Je-li student do 26 let zároveň OSVČ, vykonává tak vedlejší činnost. Studenti tak nejsou za určených podmínek povinni platit pojistné nebo zálohy, případně mohou platit zálohy v nižších částkách, uvádí ČSSZ na svém webu. Účastnit se důchodového pojištění je tak v tomto případě pro studenty do určité míry dobrovolné. Dosáhnou-li ale rozhodné částky, která pro rok 2009 činí 56 532 Kč, už je platba pojistného povinností.

dan_z_prijmu

Ani zahraniční stáž povinnost platit pojistné nezakládá

V případě odjezdu na zahraniční stáž je důležitý fakt, zda MŠMT staví toto studium na roveň tomu českému. Pokud ano, pojistné student nehradí. V opačném případě se za náhradní dobu, v rámci střední a vyšší odborné školy, považuje pouze doba do konce vyučování daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin, uvádí ČSSZ na svém webu. Po uplynutí této doby již není student důchodově pojištěn, zároveň ale také není povinen pojistné platit. V případě vysoké školy se liší pouze délka náhradní doby pojištění. Za tu se považuje měsíc, ve kterém bylo studium ukončeno a ještě jeden následující měsíc, pokud by v něm absolvent nevykonával výdělečnou činnost v rozsahu, který by zakládal povinnost pojistné hradit. Ani v tomto případě však není možné, z pozice tohoto pojistného, pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Stejně tak po uplynutí stanovené lhůty přestává běžet účast na pojištění, není ale nutné je hradit.

 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).