Názory k článku
Pozor na fígle se směnkami. Stačí jedno chybné slovo a je neplatná

také pozor na místo zaplacení směnky. Pokud jde o místo mimo ČR, pak je směnka rovněž neplatná. Věc, kterou neznají ani všichni advokáti, jak jsem se sám přesvědčil.

Nikoliv. Platební místo lze zvolit kdekoliv, tj. i mimo ČR. Zákon směnečný a šekový toto nijak neomezuje.

Petře:
přál bych si, aby to tak bylo. Soudce z Ústí mi minulý měsíc takovou směnku zamítl, právě z důvodu místa splatnosti, které bylo mimo ČR. Proto jsem musel podat trestní oznámení a směnka slouží v tomto případě jako smlouva o půjčce. Takže nyní je to běh na velmi dlouhou trať, v tomto soudním systému i na roky.

A odůvodnění znělo?

odůvodnění bylo právě místo splatnosti směnky. To je vše co jsem se doslechl. Můj advokát mluvil osobně s touto soudkyní. Nevěřil jsem vlastním uším jak jsem to slyšel, protože směnka vznikla právě na doporučení advokáta a také jsem se nikdy nikde nedočetl, že jiná země splatnosti celou směnku znehodnotí. Ať žije náš soudní systém.

Pardon, ale to je hodně velký nesmysl.

Adame, nebylo by lepší místo na doslech, se spolehnout na vlastní oči, to je přečíst si rozsudek? Nebylo to náhodou tak, že se jednalo o zahraničního dlužníka a místo placení bylo také v zahraničí, takže české soudy jsou zde nepříslušné? Čeho jste se po kom vlastně u soudu domáhal? Čím argumentovala protistrana, že nezaplatila? Jinak souhlas s Petrem.

Jeden možná spíše teoretický dotaz. Co se stane, když místo zaplacení směnky přestane existovat (třeba budova byla zdemolována), nebo se stane nepřístupným (vyhlášení vojenského újezdu nebo přírodní rezervace, případně zamoření, ...)?

Tentokrát jste v mých očích docela klesl.

Jednak zbytečně strašíte lidi, že směnka musí být striktně jednojazyčná. Stačilo upozornit na problém s měnou.

Jednak vyloženě strašíte a nabádáte k nepoužívání směnek. Přitom se směnkou máte u soudu obecně mnohem lepší šanci na úspěch než s dlužní smlouvou. Směnka, dlužní úpis, je totiž jednoznačný.
Ne že bych měl ve vymahatelnost práva v této zemi nějak zvláštní důvěru, ale nevěřím že by soud neuznal nárok plynoucí z vícejazyčné směnky, pokud by byla jinak nesporná.

Pokud chce někdo opravdu něco vědět o směnkách ať si přečte informace uvedené na blogu Nadřevo, ale upozorňuji, že je jich hodně.

Živíš se prodejem neplatných směnek ?

Pane Fetter za tu, mnou vyřčenou, blbost kolem měny se omlouvám, nepozorně jsem četl.

Viděno novýma očima. Po pravdě řečeno, nevím co si mám o rozhodnutí soudu myslet. Fakt je, že počet sporů týkající se proplácení směnek má v posledních letech, v ČR, rostoucí tendenci. Přesto bych dnes půjčil spíše na směnku, než na smlouvu. U soudů bych klidně věřil, že jde o dlouhé prsty státu, který se bojí daňových úniků.

Poznámka: Udivuje mne, že tak málo píšete, pokud jste vůbec psali o Bankerat.

**
Zpět ke směnce. To, že Cizí směnka obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána je naprosto v pořádku. Ale směnky bývají běžně i v cizích jazycích (může být někdy problém s identifikací protestního místa) a existují i vícejazyčné směnky. O vícejazyčných směnkách jsem na blogu Nadřevo našel následující:

Co se týká jazyka, klade zákon směnečný a šekový důraz na jednotu jazyka, v němž je vyjádřeno slovo „směnka“ a celý další text. Vzhledem k tomu, že dané ustanovení uvádí slovo „jazyk“ v jednotném čísle, lze dovodit, že zákon požaduje jednotný jazyk pro celé znění směnečného textu.

V otázce jazyka není bez zajímavosti zmínit benevolentní přístup německé teorie a praxe. Podle této k platnosti cizí směnky postačí, je–li v jednotném jazyce uvedeno slovo „směnka“ a příkaz zaplatit směnečnou sumu, nejčastěji vyjádřený slovem „zaplaťte“. Ostatní text může být v jazyce odlišném. Tato vícejazyčná směnka, označovaná také slovním spojením gemischtsprachiger Wechsel, pak může vypadat takto: „At Oct 14, 1963 pay this Bill of exchange to the order auf eigene Siebzehntausend Deutsche Mark.“

Nemám přílišnou zkušenost s blankosměnkami které celkem běžně podepisujeme, jako klienti, například bankám při půjčce. Ale neumím si představit, že by klient (v Evropě) byl nucen podepsat cizojazyčnou směnku, které nerozumí, ani si neumím představit že by podepsal směnky dvě, každou v jiném jazyce. Pokud byste znal nějaký příklad takové situace, zajímalo by mne to.

dvě směnky = dva závazky, to je blbost. dovedu si představit směnku v jednom jazyce, úředně přeloženou s tlumočnickou doložkou. pak by asi nebyl problém ani s jazykem ani se srozumitelností.

Dobrý den, "Kecko", já se na Vás vůbec nezlobím. Podávám, jak jsem dostal, tedy jak patrno z judikátu Nejvyššího soudu ČR. Pokud jde o můj názor na směnky, nikdy bych si nedovolil tento užitečný a tradiční obchodní a právní institut jakkoliv zpochybňovat. Vycházím však ze své právní praxe, kdy běžným nezkušeným občanům - laikům (nepodnikatelům) přinesly nakonec výše škody resp. problém, než užitku...

Na jiném serveru se diskutující "přiznal" k následujícímu.
Prodal směnku, kde se dlužník moc neměl k placení někomu jinému za polovinu její nominální hodnoty. Bohužel se na směnku rovněž podepsal. Kupec se po určité době na něj obrátil a požadoval vyplacení celé hodnoty směnky. Bohužel měl smůlu a musel zaplatit :(

To je v zásadě v pořádku.

Pokud indosamentem (rubopisem) chce indosant převést směnku tzv. na řad na jinou osobu, podepíše a přejímá zodpovědnost. Indosant, narozdíl od výstavce může odpovědnost zcela vyloučit, nebo omezit doložkami. Kdyby onen prodávající uvédl doložku "bez závazků" nebo podobnou, nepřejal by zodpovědnost za případnou ztrátu ani za proplacení směnky. Rektadoložkou "nikoliv na řad" by se zprostil odpovědnosti vůči každému vyjma vlastního indosantáře (majitele směnky).

Přiznám se, že o směnce toho stále hodně nevím a některé méně časté úkony mne občas překvapují. U "nikoli na řad" předpokládám, že se týká právě jen následujícího indosanta (v době kdy byl ještě indosantářem - než prodal směnku dál).

Také nemám praktické zkušenosti ohledně spekulací se směnkami. Dával bych si jednak velký pozor jakým gaunerům směnku prodávám a jednak bych směnku používal jen v rámci jejích primitivnějších podob (kde může zastat nenahraditelnou úlohu). Jinak si ale myslím, že směnka je velmi dobrý nástroj, který nebude nikdy překonán.

Chci se zeptat co ze směnkou jak už je zaplacená?musí mi jí vrátit nebo ne?zaplatil jsem směnku mi nikdo nevrátil ani oni nic nevím a bojím se že jí někdo třeba zneužije podruhé nebo tak,je na vrácení té směnky zákon?děkuji mooc

bohužel mám stejný problém, zaplatil jsem smenky převodem a nyní se věřitel nemá k jejich vrácení. Vzhledem k tomu že vím jaký je bordelář má mstrach aby je nekde nezašantročil. Při představě, že se s ním něco stane najdou to třeba jeho rodiče a ti pak budou chtít peníze znovu ..co s tím??