Evropská unie se přihlásila k rovnosti příležitostí již v 70. letech a vzala tím na sebe průkopnickou roli. Oproti svým největším obchodním partnerům má v tomto směru navrch.
Stejná odměna za stejnou práci
Základním kamenem politiky rovných příležitostí jsou ustanovení požadující, aby ženám i mužům byla přiznána stejná odměna za stejnou práci. Musíme ovšem konstatovat, že tento první krok směrem k rovnosti vedl pouze k menším postupným změnám v praxi.
Přes veškeré úsilí v minulých desetiletích nebylo zatím dosaženo úplné rovnosti příležitostí. Evropské ženy dosud v průměru vydělávají stále o čtvrtinu méně než muži. Je větší pravděpodobnost, že budou v nejistém pracovním poměru, a s menší pravděpodobností zastávají pozice na nejvyšších úrovních kariérního žebříčku. V partnerských svazcích stále nesou hlavní břemeno výchovy dětí a prací v domácnosti.
Ustanovení jsou výhodná i pro muže
I když politiky rovných příležitostí mají prospěch především ženy, mohou z ní profitovat i muži. Vždyť několik výroků Evropského soudního dvora mělo rozhodující vliv na to, že většina členských států nyní vyplácí starobní důchody mužům ve stejném věku jako ženám (většinou 63 let).
Evropská ustanovení o rodičovské dovolené dávají práva i pracujícím otcům. Když se narodí nebo je adoptováno dítě, mají v celé EU nárok na rodičovskou dovolenou oba rodiče. Otcové, právě tak jako matky, mají nárok na uvolnění z práce v případech, kdy se musí starat o nemocného člena rodiny.
Problémy končí u soudu
V polovině 90. let vznikla řada problémů při vynucování výše uvedených práv. Oběti diskriminace například obvykle musely u soudu prokázat existenci i povahu diskriminace. Navíc Evropský soudní dvůr vydal dva rozsudky jasně stanovující, že různá opatření obsahující kvóty pro některé pohlaví (tzv. pozitivní diskriminace) jsou v rozporu s právními předpisy EU o rovnosti příležitostí.
V důsledku soudních sporů Evropská unie v 90. letech novelizovala právní předpisy a přijala směrnici, která přesouvá důkazní břemeno na žalovanou stranu. Ta musí nyní prokázat, že vůči žalobci nedošlo k žádné diskriminaci na základě pohlaví.
Pozitivní diskriminaci dnes Amsterodamská smlouva připouští. Například pravidla pro služební postup dávající prioritu ženám při stejné kvalifikaci s muži jsou nyní v souladu s evropským právem.
S cílem bojovat proti diskriminaci založené na pohlaví přijala EU právní předpisy k zajištění rovnosti ve spojitosti se zaměstnáním, odborným výcvikem, pracovními podmínkami a sociálním zabezpečením.
Evropská práva rovných příležitostí
- Muži a ženy mají právo na stejnou odměnu za stejnou práci a práci stejné hodnoty. Evropská komise publikovala příručku vysvětlující, co se má v praxi považovat za stejnou práci.
- Ženám musí být poskytnuty stejné příležitosti jako mužům, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému výcviku, rekvalifikaci, rozvoji kariéry a zaměstnání. Text inzerátů oznamujících volná místa musí být neutrální.
- Soustavy sociálního zabezpečení musí poskytovat rovné dávky ženám i mužům
- Státní orgány musí stanovit stejné podmínky ženám i mužům zamýšlejícím vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo založit vlastní podnik.
- Pracující ženy mají nárok na dávky v mateřství a na dovolenou v těhotenství a mateřství.
Skrytá diskriminace
Diskriminace žen se vždy neprojevuje otevřeně, často je nepřímá a skrytá za zdánlivě neutrální pravidla.
Například místní veřejnou dopravu využívají v celé Evropské unii z větší části ženy. Rozhodnutí týkající se změn jízdního řádu nebo jízdného neobsahují na první pohled žádné aspekty specifické pro určité pohlaví, ale v praxi se týkají především každodenního života žen.
Evropská unie proto přijala nový přístup, tzv. mainstreaming, kterým chce konsolidovat rovnost příležitostí, tj. reflektovat tuto problematiku ve všech opatřeních a programech EU. V rámci mainstreamingu je převedena rovnost příležitostí do velkého počtu programů.
Programy týkající se vzdělávání a odborného výcviku musí zajistit, aby ženy získaly patřičný podíl z finančních prostředků vynaložených na tyto programy. V určitých případech EU dokonce zavedla kvóty (např. ve vícenárodních programech pro malé a střední podniky). Alespoň každý třetí projekt financovaný z tohoto programu musí být zaměřen na podnikatelský záměr vedený ženou. EU se také snaží zajistit, aby ženy – expertky tvořily alespoň 40 % členů poradních výborů a jiných specializovaných orgánů.
Závěrem
Rovnost příležitostí se stala součástí nejen strategie zaměstnanosti, ale i zahraniční a rozvojové politiky Evropské unie. Je pravda, že k zajištění rovných příležitostí mužů a žen je nutná politická vůle a příslušné právní předpisy, ale k dosažení pozitivních výsledků v boji proti různým formám diskriminace považuje Evropská unie také za nutné provádět konkrétní programy a přijímat konkrétní opatření.
Ženy jsou hlavní obětí násilí v rodinách a sexuálního obtěžování v zaměstnání a je s nimi obchodováno jako se zbožím pro účely prostituce. EU se proto zapojila do boje s těmito formami špatného zacházení se ženami a ponižování žen, a to prostřednictvím programů Daphne a STOP, které podporují opatření na potírání násilí vůči dětem, mladistvým a ženám a pomáhají členských státům při koordinaci jejich opatření zaměřených proti obchodu s lidmi a proti sexuálnímu vykořisťování.