Hlavní navigace

Kdo může spořit dost a stejně nedosáhne na státní příspěvek?

23. 8. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Nárok na státní příspěvek ke stavebnímu či penzijnímu spoření není podmíněn jen dostatečnou úložkou. Kdo na něj nárok nemá?

Státní příspěvek můžete čerpat ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění v transformovaných fondech nebo doplňkovému penzijnímu spoření v účastnických fondech. Všichni už jsme přitom tak nějak zvyklí, že pokud na svůj účet u stavební spořitelny nebo penzijní společnosti posíláme dost peněz, připíše se nám státní podpora. Pro některé je ale tato výhoda zapovězená. Komu na ni nárok nevznikne?

Mám smlouvu o penzijním připojištění z roku 2006 se sjednanou výsluhovou penzí, kterou bych chtěl využít. Od příštího roku se chystám žít v zahraničí v rámci EU a už v ČR nebudu platit sociální pojištění. Změní se něco z pohledu „penzijka“?

S takovou otázkou se na nás obrátil náš čtenář. Protože stěhování za prací z ČR do některého z členských států EU není ničím neobvyklým, odpovíme si na otázku rovnou v článku.

Státní příspěvek do třetího pilíře

Smlouvu o penzijním připojištění s možností čerpat všechny výhody, tedy i státní příspěvek, může občan:

a) s trvalým pobytem v ČR nebo

b) s pobytem na území EU mimo ČR a který se zároveň:

  • účastní veřejného zdravotního pojištění v ČR (prokazuje se číslem pojištěnce) nebo
  • účastní důchodového pojištění v ČR (prokazuje se rodným číslem) nebo
  • je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění (prokazuje se rodným číslem).

Zůstane-li zachován trvalý pobyt v ČR, může klient i nadále spořit do své smlouvy a posléze čerpat výsluhovou penzi, vysvětlil pro server Měšec.cz Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny.

Upřesnil také, že pokud naopak zmíněný klient ukončí trvalý pobyt a nebude účasten veřejného zdravotního nebo důchodového pojištění a nebude ani poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění, smlouva zanikne dle §19 odst. 1 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění.

Pokud ukončíte trvalý pobyt, ale zmíněných českých pojištění se účastnit budete, musíte tyto nové skutečnosti prokázat a oznámit své penzijní společnosti, aby mohla pod novými daty čerpat státní příspěvky dál.

Doporučujeme tyto skutečnosti konzultovat se svou penzijní společností i pro ověření konkrétních podmínek daných penzijním plánem, poradil ještě Petr Brousil.

Pro úplnost ještě dodáváme, že čerpání samotných úspor ze spoření ve třetím pilíři žádnými podmínkami omezeno není. Můžete je využít na cokoli bez ohledu na to, jestli si peníze vybíráte najednou (tzv. jednorázové vyrovnání), nebo je čerpáte postupně (penze/anuita).

Státní podpora ke stavebnímu spoření

Účastníkem stavebního spoření může být fyzická i právnická osoba, například bytová družstva, společenství vlastníků jednotek apod. Na státní podporu ale dosáhnete pouze v případě, že jste:

  • občan České republiky,
  • občan EU, byl vám vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo,
  • fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR a s přiděleným rodným číslem.

Výše státní podpory odpovídá 10 % z vámi naspořené částky, max. ale 2000 Kč ročně.

Prokazování účelu při čerpání prostředků

V případě, že si se stavebkem jen spoříte, nemusíte při čerpání prostředků prokazovat účelovost jejich použití. Naspořené peníze včetně státní podpory lze po uplynutí šestileté vázací smlouvy vybrat a použít na cokoli, upřesnil Tomáš Kofroň, mluvčí Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS).

Situace se mění, pokud chcete čerpat úvěr. Na řádný úvěr ze stavebního spoření vám vznikne nárok po splnění určitých podmínek, tzv. hodnotícího čísla. Hodnotící číslo je ovlivněné hlavně délkou a výší spoření, cílovou částkou atd. Nárok vzniká nejdříve po 2 letech spoření, uvedl Kofroň s tím, že v mezidobí může klient využít překlenovací úvěr, který lze získat prakticky ihned po uzavření smlouvy o stavebním spoření.

skoleni_15_4

V případě úvěru už účelovost vynaložení prostředků prokazovat musíte. Můžete ho použít jen na bytové potřeby, přičemž bytová potřeba, kterou za pomoci zákona specifikujeme níže, se musí nacházet v České republice.

1) Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely Zákona o stavebním spoření (§ 6) rozumí:

  • a) výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,
  • b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,
  • c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,
  • d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb,
  • e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,
  • f) změna stavby, údržba stavby nebo udržovací práce na

1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,

2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu, včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,

3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,

  • g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až e) a písmenu h),
  • h) úhrada za převod družstevního podílu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod družstevního podílu nebo převod podílu týká,
  • i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,
  • j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby,
  • k) splacení úvěru, nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.

Zákon o stavebním spoření

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).