1) U toho pronájmu části nemovitosti právnickou osobou - je možné, aby majitelem činžáku byl pan Novák, pan Novák si založí eseróčko (bude společníkem a jednatelem) a tomuto eseróčku pronajme činžák, eseróčko pak bude podnajímat jednotlivé byty podnájemníkům? Tak by to bylo v pořádku?
2) A v této souvislosti by mě zajímalo, když jednatel Novák podepíše podnájemní smlouvu s podnájemnicí Dvořákovou, jestli ještě musí ke smlouvě jako přílohu dodat souhlas majitele nemovitosti pana Nováka (Novák by tak vystupoval ve dvou rolích, jako nájemce/smluvní protistrana paní Dvořákové v podnájemní smlouvě, a jako majitel nemovitosti podepisující souhlas s podnájmem).
Co se stane, když Novák-majitel paní Dvořákové písemný souhlas nedodá? Lze dovodit, že podnájemní smlouva je vlastně neplatná? Nám se totiž přesně toto stalo a majitel-jednatel v jedné osobě nám nechce dodatečně souhlas dodat, takže máme jen podnájemní smlouvu a nemůžeme se přihlásit k trvalému bydlišti (na obecním úřadě po nás chtějí ještě souhlas majitele s podnájmem bytu).
3) Všiml jsem si, že v Praze družstva ve stanovách zakazují podnájemníkům nahlašovat do podnajatých bytů trvalé bydliště. Je tato praxe legální, neporušují občanská práva, resp. povinnosti? Zdá se mi to diskriminační, protože každý občan je povinen mít trvalé bydliště a když se do Prahy stěhujete za prací, bydlíte zde už 5-10 let, platíte komerční podnájemné, v tom starém městě vrátíte byt a vlastně trvalé bydliště máte na staré adrese, kde už ani nemáte poštovní schránku. Uvádím to zejména v souvislosti, kdy na adresu bydliště soudy a úřady zasílají své písemnosti (nemluvě o tom, že u živnostníků je trvalé bydliště tzv. místem podnikání) a tato neblahá praxe zakazování nahlašování trvalého bydliště může přivést mnoho lidí do fatálních potíží.
