Ušetřete

Kdo má nárok na sirotčí důchod?

Jak se stát stará o sirotky? Mají na sirotčí důchod nárok všechny děti, které přišly o jednoho či oba rodiče, nebo přijdou některé zkrátka? Dítětem se už dávno necítíte, přesto tento důchod můžete pobírat i vy - ročně můžete být bohatší i o několik desítek tisíc korun...

reklama

Legislativní úprava

Sirotčí důchod je upraven Zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, a to zejména §§ 52 a 53. § 52 uvádí:

  1. Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li
    1. rodič (osvojitel) dítěte, nebo
    2. osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče.
  2. Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b).

Dítětem v šestadvaceti?

Je vám dávno přes 20 let, končíte studium na vysoké škole, při studiu pracujete na poloviční úvazek a za dítě se už dávno nepovažujete. Nedávno vám ovšem zemřel jeden z rodičů. Zdálo by se, že na sirotčí důchod nemáte nárok. Opak je ovšem pravdou, sirotčí důchod můžete pobírat i vy.

Zákon o důchodovém pojištění za nezaopatřené dítě považuje:

dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

  1. se soustavně připravuje na budoucí povolání,
  2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání se pak podle §§ 21 – 23 Zákona o důchodovém pojištění rozumí studium na střední nebo vysoké škole v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu v České republice.

Výše sirotčího důchodu

Výše sirotčího důchodu je stanovena § 53 Zákona o důchodovém pojištění a skládá se ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra sirotčího důchodu činí 680 Kč měsíčně. Procentní výměra tohoto důchodu se pak stanoví následovně:

Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.

Důchod je vyplácen v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence. Příjemce důchodu může ovšem požádat o jeho vyplácení na svůj účet u banky formou bankovního převodu.

Kdo mi se sepsáním žádosti pomůže?

Žádost o sirotčí důchod lze sepsat na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadá vaše bydliště. Ta ji poté postoupí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která rozhodne, zda vám bude důchod přiznán či nikoliv. Sirotek starší 18 let uplatňuje nárok na sirotčí důchod samostatnou žádostí pod svým rodným číslem. Za sirotky mladší 18 let uplatňuje nárok na sirotčí důchod žijící rodič, případně zákonný zástupce.

Pokud chcete počet návštěv OSSZ omezit na minimum, připravte si všechny potřebné dokumenty již před první návštěvou. Seznam dokumentů, které je nutné předložit, naleznete na internetových stránkách ČSSZ:

  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
  • úmrtní list zesnulého,
  • oddací list – při žádosti o vdovský/vdovecký důchod,
  • rodné listy dětí – při žádosti o sirotčí důchod.
  • Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod
    • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
    • doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
    • muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
    • ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí,
    • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
    • pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“,
    • doklady prokazující zaměstnání v cizině,
    • chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení aj.,
    • evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Někteří sirotci důchod nikdy nedostanou…

Ne všichni sirotci mají na sirotčí důchod nárok. Některé děti bohužel přijdou zkrátka. Podle § 52 Zákona o důchodovém pojištění nevzniká nárok na sirotčí důchod po pěstounovi nebo jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod rovněž zaniká osvojením.

Existují ale i jiné případy. Jestliže rodič, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), neplatí pojistné, doba samostatné výdělečné činnosti se mu nezapočítává pro nárok na důchod a jeho výši. Pokud tato osoba zemře, doplatí na její chování její děti. Nebyl-li zesnulý po zákonem stanovenou dobu pojištěn, nelze pozůstalým důchod vyplatit.

Povko_tip_zari

       

Pokud ale neplatí pojistné zaměstnavatel za své zaměstnance, i když je to jeho povinnost, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.

Je možné pobírat sirotčí důchod a pracovat?

Výdělečná činnost studenta zpravidla neovlivňuje nárok na sirotčí důchod či jeho výši. JUDr. Vladimír Voříšek na internetových stránkách ČSSZ uvádí 2 výjimky:

  1. Výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění obecně, tedy nejen o prázdninách, vylučuje nárok na sirotčí důchod v průběhu studia, které je vykonáváno formou dálkovou, distanční, večerní nebo kombinovanou (v denním studiu tedy tato činnost není překážkou), anebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.
  2. Výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění po skončení studia vylučuje nárok na sirotčí důchod, je-li vykonávána po celý kalendářní měsíc:
    1. po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, nestal-li se student studentem vysoké školy (to neplatí pouze v případě, pokud poslední ročník střední nebo vyšší odborné školy probíhal za trvání služebního poměru),
    2. následující po kalendářním měsíci, v němž bylo ukončeno studium na vysoké škole. Výdělečná činnost však není překážkou nároku na sirotčí důchod po dobu tří kalendářních měsíců po ukončení studia na vysoké škole, jestliže na toto studium navazuje další studium na téže nebo jiné vysoké škole (samozřejmě nejdéle do 26 let věku studenta).

Není-li však v uvedených kalendářních měsících vykonávána výdělečná činnost „od prvního do posledního kalendářního dne”, není ani taková činnost překážkou nároku na sirotčí důchod (ovšem opět nejdéle do 26 let věku studenta).

Anketa

S výplatou sirotčího důchodu:

       
12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 7. 2013 9:56

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem