Kdo má nárok na invalidní důchod?

Většina lidí se domnívá: „Jsem nemocen nebo mám závažné zdravotní omezení, mám tedy nárok na výplatu plně nebo částečně invalidního důchodu.” Neví, že i k výplatě invalidního důchodu musí ze zákona splnit dvě základní podmínky.

Zákonné podmínky pro invalidní důchod

Dvě základní podmínky pro přiznání částečného nebo plného invalidního důchodu jsou:

• Musí být posouzen zdravotní stav nemocného a přiznána mu buď plná nebo částečná invalidita.
• Současně musí žadatel splnit potřebnou dobu pojištění.

Výše plného invalidního důchodu se skládá ze základní výměry a částky závislé na délce pojištění a výši dosahovaného příjmu.

Občan má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu. Výše částečného důchodu je samozřejmě nižší než plného invalidního důchodu.

Zdravotní stav zkoumá posudkový lékař

Zdravotní stav posoudí podle podkladů ošetřujícího lékaře posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení a stanoví vznik invalidity. A to na základě žádosti sepsané na ČSSZ podle místa trvalého bydliště. Neznamená to však, že každý, kdo uplatní žádost o invalidní důchod, ať už plný nebo částečný, musí být uznán. Žadatel může mít zdravotní potíže, ale jeho zdravotní stav ještě nemusí odpovídat plné ani částečné invaliditě. Žádost je potom zamítnuta.

Potřebný počet let pojištění

V případě, že je žadatel uznán buď plně nebo částečně invalidním, neznamená to, že má automaticky nárok na výplatu důchodu. Aby mu mohl být důchod vyplácen, musí být splněna podmínka doby pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity. Délka doby pojištění je odstupňována podle věku.

Co se počítá do doby pojištění?

Účastníky pojištění vymezuje § 5 Zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Mezi nejčastější účastníky pojištění patří zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti, OSVČ, studenti, a to prvních šest let po dosažení věku 18 let, osoby pečující o osobu závislou II., III. a IV. stupně, osoby v evidenci úřadu práce, a to po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti a dále nejvýše v rozsahu 3 let též po dobu, kdy jim podpora v nezaměstnanosti nenáležela s tím, že tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod.

A tady v praxi vzniká problém. Pokud je totiž žadatel dlouho v evidenci ÚP, nesplní podmínku pojištění a nemá nárok na výplatu důchodu. Hodně lidí se špatně domnívá: jsem v evidenci = jsem pojištěn.

Příklad:

Padesátiletému žadateli o plně invalidní důchod vznikla podle posudku posudkového lékaře plná invalidita dne 1.10.2007. Tento žadatel je od 1.1.1997 až dosud v evidenci ÚP. Podpora v nezaměstnanosti mu byla vyplácena v době od 1.1.1997 do 30.6.1997. V tomto případě, aby měl žadatel nárok na výplatu důchodu, musí v posledních 10 letech (tj. v době od 1.10.1997 do 30.9.2007) splnit podmínku 5 let pojištění. Žadatel je pojištěn v době pobírání podpory – tj. od 1.1.1997 do 30.6.1997. Tato doba však nespadá do 10 let před vznikem invalidity. V době 10 let před vznikem invalidity se mu bude hodnotit pouze pojištění v rozsahu 3 let evidence na ÚP v době od 1.10.2004 do 30.9.2007. Tento žadatel je sice uznán plně invalidním, ale nesplnil dobu pojištění a tudíž mu nebude přiznána výplata důchodu. Žádost mu bude zamítnuta.

Jak je to v jiných zemích Evropské unie?

Státy Evropské unie se starají o občany, jejichž schopnost pracovat poklesla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. A nemohou tedy pracovat nebo mohou vykonávat díky svému zdravotnímu handicapu pouze některé činnosti. Ostatní vyspělé státy světa za členskými zeměmi v sociálních otázkách značně zaostávají. Nikdy toho nebudeme pro invalidní spoluobčany dělat dostatek, ale je zapotřebí o to usilovat.

Francie

Nárok na invalidní důchod má občan, jestliže jeho schopnost pracovat poklesla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu o 33 %. Při snížení pracovní schopnosti o 33 % dostává občan penzi ve výši 30 % předchozího průměrného výdělku. Při snížení pracovní schopnosti o 50 % dostává občan penzi ve výši 50 % předchozího průměrného výdělku. A při snížení pracovní schopnosti o 66 % dostává občan 60 % průměrného předchozího výdělku. Nejméně však 1 096 euro.

Švédsko

Nárok na invalidní důchod má občan, jestliže jeho schopnost pracovat poklesla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu o 25 %. Výše penze závisí na zdravotním stavu a výši odvedených příspěvků na sociálním pojištění. Minimální výše však činí 995 euro měsíčně.

Dánsko

Nárok na invalidní důchod má každý občan, který bydlí v Dánsku nejméně 3 roky. Výše invalidní penze závisí na výši snížení schopnosti pracovat z důvodu zhoršeného zdravotního stavu. Výše penze se pohybuje od 1 480 euro měsíčně.