Spočítejte si...

Zavřít

Kdo dědí stavební spoření?

Konec roku láká k uzavírání stavebního spoření kvůli čerpání státní podpory. Podíváme se ale na stavebko trošku z jiného úhlu pohledu. Pravidla se totiž změnila.

Smrtí účastníka stavebního spoření smlouva zaniká, manžel už nemá absolutní přednost při dědění úspor ani nemůže ve spoření pokračovat.

Stavební spoření už není tak atraktivní, jako bývalo, nicméně jeho účastníkem je stále mnoho z nás. Zajímá vás, kdo zdědí vaše stavební spoření, pokud jej sami nestihnete ukončit? Pravidla se změnila. Úspory na stavebním spoření (jakož i další práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření) se dříve (do 31. 12. 2013) dědily podle jiných pravidel než třeba úspory na vkladní knížce či termínovaném účtu v bance. Od 1. 1. 2014 už zvláštní pravidla neplatí.

Stará a nová pravidla

Stavební spoření mělo vlastní úpravu dědění práv a povinností ze stavebního spoření oproti obecným pravidlům pro nabývání dědictví stanovených občanským zákoníkem. Tato zvláštní úprava měla přednost i před případnou závětí, pokud s ní nebyla v souladu. Zůstavitel – účastník stavebního spoření nemohl dědická pravidla stanovená zákonem o stavebním spoření obejít nebo vyloučit. Kdyby tak učinil, bylo by takové ustanovení v závěti neplatné a v dědickém řízení by se k němu nepřihlíželo.

V případě úmrtí účastníka stavebního spoření přecházela práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela. K tomu soud přihlédl v řízení o dědictví. Jestliže tedy účastník stavebního spoření zemřel a zanechal manžela, pak se práva a povinnosti ze stavebního spoření nestávaly předmětem dědického řízení, nýbrž automaticky přecházela dnem smrti zůstavitele na manžela.

Teprve nebylo-li pozůstalého manžela, byla práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření předmětem dědění za předpokladu, že se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví dohodli, že práva a povinnosti ze stavebního spoření převezme jeden z nich. Účastníkem jednoho stavebního spoření se totiž nemůže stát více osob. Dohoda o vypořádání dědictví podléhala schválení soudem. Pokud se tedy dědicové dohodli, že se jeden z nich stavebního spoření ujme, smlouva o stavebním spoření platila dál a bylo možné pokračovat v ukládání peněz.

Nedošlo-li mezi dědici k uvedené dohodě, smlouva o stavebním spoření zanikala dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádávala pouze uspořená částka, včetně úroků a poměrné částky státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního spoření. To už nastupovala obecná pravidla podle občanského zákoníku, kdy se dědí ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. Dědilo se ve 4 dědických skupinách, zatímco nyní v 6 dědických třídách.

S účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 se pravidla dědění stavebního spoření změnila, byl novelizován i zákon o stavebním spoření. Podle jeho platného § 8 odst. 1 závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce.

Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření. Smlouva tedy smrtí klienta zanikne a zůstatek stavebního spoření se stává předmětem dědického řízení. Manžel už tedy nemůže pokračovat ve spoření ani nemá přednost při dědění peněz, pokud pokračovat nechce. Dědici také mohou zdědit dluhy – úvěr ze stavebního spoření.

Kdo všechno má šanci na úspory

Manžel se při dědění musí podělit se zůstavitelovými dětmi. Dědí totiž společně podle ust. 1635 nového občanského zákoníku v první třídě dědiců, a to každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Nedědí-li děti, dostane manžel nejméně polovinu, pokud už zůstavitel nemá rodiče či druha (družku), dostane všechno.

Teprve nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, ale společně s ním zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí podle § 1636 nového občanského zákoníku stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Další dědici

Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě dědiců stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě dědiců stejným dílem prarodiče zůstavitele.

cestovko

Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě dědiců jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě dědiců děti sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 12. 2015 23:16