Kdo bude veřejnosti "prodávat" penzijní reformu?

Konkrétní podoba penzijní reformy ještě známá není. Důležité ale je i zamyšlení nad tím, jak se samotná reforma dostane až do vaší peněženky a jaká rizika na této cestě hrozí vašemu důchodu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Jaromírem Drábkem před časem přispělo do diskuse o velké penzijní reformě. Zatím není na světě žádný vládní návrh ale spíše námět, který vyšel z podkladů Bezděkovy komise II. Ministr Drábek se držel varianty povinně vyvádět do kapitalizačního pilíře 3 % příjmu. Opatření by se podle něj mělo dotknout těch, kteří budou k 1. lednu 2013 mladší 40 let. Ostatní by měli možnost účastnit se reformy nepovinně.

Správa aktiv by byla podle návrhu svěřena tržní infrastruktuře, tedy správcovským společnostem – pojišťovnám, stávajícím penzijním fondům atd. a tzv. defaultnímu fondu (vše pod dozorem České národní banky), který by měl veřejnoprávní statut. I ten by ale byl spravován některými z tržních správců aktiv. Pokud byste si do stanovené doby nevybrali, kam chcete svá 3 % ze mzdy ukládat, automaticky by zamířila právě do tohoto veřejnoprávního fondu. Zde by se vaše prostředky investovaly převážně do státních dluhopisů, tedy velmi konzervativně a s výnosem, který by pravděpodobně kopíroval pouze inflaci. O návrzích Bezděkovy komise čtěte více v článku: Důchodová reforma zachrání státní rozpočet, ale vaši penzi ne

Dilema stará struktura vs. netransparentní trh?

Co zatím není jasné, je způsob distribuce penzijního spoření, tedy způsob, jak si budete ho sjednávat. Jednou z možností by měla být distribuce prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta ale pro tyto změny není příliš uzpůsobená. Také odbornost jejích zaměstnanců se od potřeb odbornosti za účelem distribuce penzijního spoření dost liší.  Distributor musí zvládnout zmapovat potřeby klienta, jeho rizikový profil a objektivně určit, jaká investice pro něj bude nejvhodnější vzhledem k výši jeho aktiv a vztahu k riziku v investování. To je oblast, ve které se zaměstnanci ČSSZ nyní prostě nepohybují. Čtěte také: Je důchodový sytém pyramidovou hrou?

Proti této variantě přirozeně brojí Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF). Logickým a oprávněným argumentem je, že budovat novou infrastrukturu pro distribuci penzijního spoření, by bylo zbytečné nákladné a že využít tržní infrastrukturu – regulovanou směrnicí MIFID – by rozpočtu výrazně ulehčilo.

Co je to MIFID

Do českého práva byla implementována direktiva MIFID, tedy Směrnice o trzích finančních instrumentů, která pozměnila regulaci poskytování investičních služeb a zavedla pravidla pro oblast investičního poradenství, pro informování a jednání s klienty, marketing a vnitřní fungování firem na kapitálovém trhu. V české legislativě je transponována prostřednictvím zákona č.256/2004 Sb.

Podstatnou roli hraje v tomto dilematu již zmíněná odbornost, které je zapotřebí od distributorů penzijního spoření. Musí znát trh a relevantní investiční instrumenty a musí umět správně odhadnout investiční profil jednotlivce pro zvolení té správné strategie. To právě zdůrazňují zástupci USF s tím, že finanční poradci by měli být schopni tento odborný servis a péči nabídnout. Ale ruku na srdce: kdo jsme se někdy setkali s finančními poradci, v mnoha případech jsme seznali, že jejich umění tkví spíše v komunikační obratnosti než v hlubších znalostech investičních produktů, které nabízejí. Otázkou tedy je, kdo zajistí, zaručí a zkontroluje potřebné vyškolení a zvýšení odbornosti pro finanční zprostředkovatele.

Jak dosáhnout nezávislosti?

Další otázkou je, jak v praxi předejít tomu, aby poradci radili skutečně nezaujatě a objektivně a „nelobbovali“ pouze za některé poskytovatele nebo finanční skupiny? Každý poradce by musel být stejně kvalitně informován o všech možnostech a instrumentech, do kterých peníze ukládat. Nyní je praxe taková, že nezávislí poradci znají často jen část trhu – například jen několik druhů jednoho finančního produktu od několika společností. Jak zajistit a zaručit výborný a celkový přehled o trhu a o všech alternativách, který poskytne ucelený obraz a zajistí optimální rozhodnutí? Čtěte také: Pracujete v penzi? Můžete si nechat zvýšit vyplácený důchod

A co v případě, že finanční poradce optimální rozhodnutí nezajistí a poskytne špatnou radu? Na otázku, kdo, a do jaké míry ponesou za kvalitu svých služeb odpovědnost samotní finanční poradci, odpověděl Igor Bielik, předseda představenstva USF ČR, poněkud obecně: Pokud se finanční poradce dopustí pochybení, bude odpovídat v rámci míry tohoto pochybení tak, jak za to odpovídá už dnes, včetně případné náhrady škody. 

S otázkou nestrannosti souvisí i provize správců aktiv. Vladimír Bezděk, který vedl poradní expertní skupinu (PES) zaměřenou na přípravu důchodové reformy zdůraznil, že pro klienta bude důležité, aby u správců aktiv, kam poputují prostředky na penze v rámci reformy, fungoval jen jeden poplatek. Pokud bude pouze jeden poplatek – ideálně ve výši podle velikosti aktiv, pak bude podle Bezděka i při větším počtu správců aktiv snadné srovnat, co ten který nabízí. Půjde o srovnání výše nákladů u jednotlivých správců aktiv a jejich zhodnocení prostředků, jehož výstupem bude čistý výnos z investice, který porovnání mezi jednotlivými správci aktiv usnadní.

Takováto poplatková transparentnost by pak mohla zajistit snahu tyto poplatky stlačovat za účelem větší konkurenceschop­nosti. Výše provizí odvedených z těchto poplatků by potom nemusela dosahovat takových hodnot, které by motivovaly k nekalým praktikám. Pokud totiž spočteme, že jedna osoba odvede za rok do systému při mzdě 25000 Kč částku 9000 Kč a tržní prostředí bude nutit správce aktiv k nízkým poplatkům, bude například 1% provize na jednu osobu za rok činit 90 Kč. To ale za předpokladu, že mezi správci aktiv nebude panovat společná a tichá dohoda o výši poplatků, která úroveň nákladů pro investory (budou-li jí dodržovat všichni správci aktiv) podstatně zvýší.

Cosi shnilého v penzijní reformě

Další a neméně zajímavou otázkou, která z návrhu podoby penzijní reformy vyvstává, je státní fond – tedy bezpečná varianta investování. Stát nebude moci garantovat aktiva ve fondech, které budou na trhu pro úložku prostředků fungovat, protože postupně se v nich naakumuluje takové množství úspor, které přesáhne dimenzi státního rozpočtu. Přitom ale bude nutit veřejnost odkládat část svých příjmů do investic, které s sebou nesou větší či menší riziko. Spousta lidí se proto bude jistě přiklánět k málo výnosné ale bezpečné variantě veřejnoprávního fondu. Kdo by totiž chtěl „na stará kolena“ zjistit, že trhy klesají a tak naakumulované prostředky nedosahují ani výše uložených peněz střadatele. Kdo se setkal s finančním poradenstvím, ten určitě zná kouzelnou formulku: výnosy minulé nejsou zárukou výnosů budoucích.

Anketa

Pro svou úložku na penzijní spoření byste zvolili strategii:

Podíváme-li se na návrh penzijní reformy z této perspektivy, nelze si nevšimnout obrovského střetu zájmů, ve kterém se stát ocitne. Vy budete nuceni investovat. Pokud jste konzervativní investor nebo se do potřebné doby nerozhodnete kam peníze uložit, poputují vaše prostředky do fondu, který bude v drtivé většině složen ze státních dluhopisů. Stát si tak sám zajistí financování rozpočtu a bezproblémový odbyt svých bondů. Čtěte také: Jak odejít předčasně do penze s nekráceným důchodem?

57 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 12. 2010 18:12