Hlavní navigace

Kdo bere nejvíc?

8. 1. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Myslíte si, že berete méně, než si zasloužíte? Průměrná mzda je mnohdy zavádějící. Mzdy se liší podle odvětví a krajů, velké rozdíly má na svědomí dosažené vzdělání. Kdo se narodil jako muž, také bude brát víc. A víte o kolik?

Český statistický úřad nedávno zveřejnil studii, ve které na základně informací od půl milionu dobrovolníků zpracoval strukturu příjmů jednotlivých skupin obyvatel. Výsledkem je jasně definovaná diferenciace mezd podle nejrůznějších kritérií. Přestože je studie založena na datech z roku 2001, její závěry jsou velmi zajímavé.

V jakém odvětví pracuji…
Různá odvětví jsou placena různě. Právě v rámci jednotlivých odvětví existují největší rozdíly mezi platy zaměstnanců. Zatímco pracovníci z odvětví činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím pobírali měsíčně v průměru 57 432 Kč, zaměstnanci zpracovatelského průmyslu si leckdy nepřišli ani na 10 tisíc korun (zpracování kožešin – 9 946 Kč). Průměrný plat v peněžnictví činil 29 664 Kč a v letecké dopravě 27 747 Kč. Relativně nízkým průměrným příjmem naopak trpěla výroba brašnářského zboží (10 520 Kč) nebo textilní průmysl (12 148 Kč).

Ve kterém kraji…
Nejvyšších příjmů si již tradičně užívají Pražáci. Tamní průměrný plat byl na úrovni 21 682 Kč. Skutečnost, že právě v Praze jsou příjmy nejvyšší, je ale dána i tím, že je v Praze vyšší koncentrace odvětví, ve kterých je vyžadována vyšší kvalifikace (bankovnictví, pojišťovnictví, podniky se zahraniční kapitálovou účastí). Nejnižší příjem ze všech krajů zaznamenala Vysočina s průměrnou mzdou na úrovni 13 886 Kč. ČSÚ podotýká, že pořadí krajů podle průměrných mezd vychází zejména z odlišné struktury pracovních míst a nikoliv z „obecné mzdové úrovně kraje“.

Učit se, učit se, učit se…
Velký vliv na výši příjmu má dosažené vzdělání. Zatímco vysokoškoláci si průměrně vydělali v roce 2001 celých 28 501 Kč, zaměstnanci s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním 17 667 Kč, zaměstnanci s úplným středním vzděláním s maturitou 16 742 Kč, zaměstnanci se středním vzděláním bez maturity 13 258 Kč a zaměstnanci se základním a nižším vzděláním pouze 11 181 Kč. Vysokoškolák si tedy vydělal více než dvaapůlkrát tolik, co „základoškolák“.

Muž nebo žena
Průměrně dosahovali muži příjmu o 4 726 Kč vyššího než ženy. Průměrný plat mužů dosahoval 18 481 Kč a průměrný plat žen 13 755 Kč. Ženy tedy pobíraly o čtvrtinu méně než muži. Tato disproporce je ale dána několika objektivními faktory. Zatímco muži převládají mezi vysokoškoláky, ženy vévodí skupině zaměstnanců se základním vzděláním. Muži mívají odpracováno více hodin než ženy (např. z titulu mateřské dovolené a dřívějšího odchodu do důchodu) a zůstávají v práce více přesčas. Ženy jsou také častěji zaměstnány v nepodnikatelské sféře, která bývá tradičně hůře placená než sféra podnikatelská.

Jednotlivá povolání…
Nejlépe placení byli (a zřejmě pořád jsou) ředitelé a prezidenti velkých organizací s průměrným platem 76 338 Kč a piloti, navigátoři a letečtí technici s 78 156 korunami měsíčně. Nejhůře placení byli naopak pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích a nemocnicích s průměrným příjmem 7 474 Kč.

skoleni_15_4

Tabulka č. 704
Průměrné mzdy vybraných povolání
Ředitel velké organizace 76 338 Kč
Pilot, navigátor, letecký technik 78 156 Kč
Vedoucí pracovník v oblasti poskytování služeb 59 902 Kč
Soudce 55 259 Kč
Komentátor, reportér a žurnalista v televizi a rozhlase 43 781 Kč
Vedoucí pracovník výpočetního útvaru 42 051 Kč
Pracovník ve školství 13 568 Kč
Hudební skladatel, dirigent, zpěvák, hudebník 12 832 Kč
Pomocník a uklízeč v domácnosti 7 811 Kč
Ruční pradlák a žehlíř 8 070 Kč
Školník 8 177 Kč
Vrátný, hlídač, uvaděč, šatnářka 8 228 Kč

Vývoj mezd od roku 1996
V průběhu posledních let se zvětšuje rozdíl průměrné mzdy (střední hodnoty) a mzdy průměrného zaměstnance (mediánu). Zatímco v roce 1996 pobíralo 63 % zaměstnanců menší než průměrnou mzdu, v roce 2001 se nacházelo pod průměrnou mzdou již 65 % zaměstnanců. Tento rozdíl způsobují extrémní hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců.

Vypovídací schopnost
Jelikož byl výzkum prováděn na základě dobrovolnosti dotázaných, ČSÚ uznává, že příjmové kategorie nemusely být zastoupeny zcela rovnoměrně a že jsou výsledky zatíženy určitou výběrovou chybou. To je konec konců vidět i na některých datech. Zatímco oficiálně zveřejněná průměrná mzda pro rok 2001 dosahovala 14 642 Kč, v tomto šetření byla spočtena na 16 353 Kč.

Má dobrovolné šetření význam?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).