Kdo a proč je nekalou konkurencí na trhu práce?

Roste počet nezaměstnaných, počet zájemců o každé volné pracovní místo narůstá, míra nezaměstnanosti rychlým tempem šplhá k deseti procentům. Doba hospodářského útlumu, která vystřídala dobu konjunktury a růstu, mění podmínky na trhu práce. Jak situaci asi vnímají zaměstnavatelé a jak zaměstnanci? Jaká nekalá konkurence se na trhu práce uplatňuje?

Rostoucí trend zvyšující se nezaměstnanosti v Česku

Ztráta zaměstnání může být pro někoho osobní neštěstí, pro jiného životní výzva. Že nezaměstnanost roste, není v době ekonomické krize nijak překvapivé, nezaměstnanost si nevybírá, změněné podmínky mohou donutit k propouštění v podstatě kteréhokoli zaměstnavatele. Od roku 2004 nezaměstnanost takřka pravidelně klesala, ovšem letos od začátku roku vykazuje růstovou tendenci.

Poslední celorepublikové statistiky říkají, že se počet nezaměstnaných v Česku blíží k půlmilionové hranici, na jedno pracovní místo připadá 12 nezaměstnaných. Je otázkou, kolik z nabízených pracovních míst je skutečně využitelných, může jít i o pracovní místa, které mají na uchazeče nesmyslné požadavky. Na čísla o nezaměstnanosti se lze dívat různými úhly pohledu, výsledky, ať už absolutní nebo relativní, jsou ovlivněny regionálně, strukturou průmyslu a služeb (sklo, textil, automobily,..), strukturou nezaměstnaných (vliv kvalifikace, vliv zastávané profese, věku,…). Podobné téma: I na nezaměstnanosti se dá vydělat

Zdroj: Český statistický úřad

Takřka v šesti krajích již oficiální míra nezaměstnanosti překročila desetiprocentní hranici, růst nezaměstnanosti je nejrychlejší za posledních 10 let. Nezaměstnanost meziročně vzrostla o více než tři procenta, od dob polistopadové ekonomické reformy je to rekordní vzestup. Globální recese bude tlačit celkovou úroveň nezaměstnanosti nejen v Česku směrem k vyšším hodnotám.

Rostoucí nezaměstnanost jako dopad celosvětové krize

Optimismus, který vládl před rokem nečekaně vystřídal pesimismus a krize. Následky tohoto dění se mimo jiné odrážejí v rostoucí nezaměstnanosti a situaci na trhu práce. Nejprve pokles zakázek začaly vnímat podniky vyrábějící na vývoz, nedostatek zakázek nutně znamenal výpadky jejich příjmů a nutnost šetřit výdaje. Podniky jsou v takové situaci nuceny redukovat počty pracovních míst či nepřijímat nové pracovníky, počet pracovních míst v ekonomice klesá a nová místa zatím nevznikají.

V první vlně ztratili práci mnozí zahraniční a agenturní pracovníci, poté začaly firmy propouštět i pracovníky kmenové. Firmy navázané na automobilový průmysl na oživení výroby vyvolané dočasným efektem šrotovného zareagovaly nikoliv nabíráním pracovníků, ale spíše využíváním brigádníků, dodávaných pracovními agenturami. Takové řešení poukazuje na nedůvěru vedení v dlouhodobou perspektivu takových zakázek, firma se nemůže zatížit zaměstnáním pracovníka, který hledá zaměstnání dlouhodobější perspektivy. V situaci když se neví, jaký bude odbyt za půl roku, pracovní místa spíše nevznikají. Podobné téma: Nevyhovuje vám plný úvazek? Vyzkoušejte alternativu

Průmyslové firmy na pokles odbytu snižováním kapacit a s tím souvisejícím propouštěním zareagovaly, s postupem dopadů krize budou útlumem postiženy i další sektory domácí ekonomiky. Lze předpokládat, že se budou snižovat stavy zaměstnanců v oblasti služeb a s propadem veřejných rozpočtů budou klesat i pracovní příležitosti financované z veřejných zdrojů. Na dobu, kdy začnou nová pracovní místa vznikat, si bude nutné počkat, v nejbližší době nelze obrat k lepšímu předpokládat.

Výhoda i nejistota na straně zaměstnavatelů

Doba hospodářského útlumu, která vystřídala dobu konjunktury a růstu, mění podmínky na trhu práce. Z pohledu zaměstnavatelů je to situace žádoucí, mohou si z uchazečů vybírat, získání kvalitního kompetentního pracovníka je jednodušší než v dobách „přehřátí“ ekonomiky.

Mnozí zaměstnavatelé ovšem situace zneužívají, lidé mají větší strach ze ztráty zaměstnání, například tím, že vyhrožují výpovědí v případě, že pracovník odmítne pracovat přesčas. Některým lidem, zatíženým starostmi o zajištění rodiny a splácením dluhů nezbývá než děkovat za to, že nějakou práci mají.

Někdy je slyšet, že vedení podniků je osočováno, že krize zneužívá pro zvýšení zisků na úkor zaměstnanců. Co již v této souvislosti slyšet není je skutečnost, že vedení firmy musí udržet vyrovnaný rozpočet, musí řešit problém propadajících se příjmů, v souladu s vývojem poptávky musí utlumovat kapacity a chtě nechtě se zbavovat i kvalifikovaných, způsobilých a kompetentních pracovníků. Je-li pro zaměstnavatele nejisté, že bude mít finance pro zaplacení chodu organizace, nutně nastupuje krizové řízení a dlouhodobě uznávané a sledované priority, strategie a vize jdou stranou.

Dopady krize z pohledu zaměstnance

Člověk, kterého vyhodili z práce, žádnou nemůže sehnat a je z toho nešťastný. Situace je komplikována i tím, s nárůstem počtu nezaměstnaných lidí se snižuje i možnost najít si práci jinou. V hluboké krizi již před hrozbou nezaměstnanosti nestojí pouze nekvalifikovaní lidé, kteří mnohdy nemají ani zájem pracovat, ztráta zaměstnání se dotýká i těch co měli stabilní práci a pracovat chtějí. Je-li například zaměstnanec nucen v situaci, kdy pro něho firma nemá práci zůstat doma za 60% platu, znamená to pro něho znatelný pokles příjmů. Zásadním problémem se tíživá situace na trhu práce stává tehdy, když se kvůli ní člověk dostane do finančních problémů. Čtěte více: Nevystačíte se mzdou? Postarejte se sami

Někdo, kdo měl dříve dobře placené místo, kdo si mohl díky dříve žádaným přesčasům vydělat, si mohl vzít mnoho půjček, které ho v tíživých dobách na trhu práce táhnou do problémů. Když hrozí ztráta zaměstnání a platy stagnují či dokonce klesají, splátky hypotéky či úvěru mohou i pracovitého člověka stáhnout do osobní dluhové pasti.

Situace na trhu práce a nekalá konkurence na trhu práce

Dobrovolná (přirozená) nezaměstnanost Existují lidé, kteří mají nezaměstnanost jako životní styl a odmítají vše, co je jim nabídnuto. Ve svobodné společnosti existuje volba, zda pracovat či nikoliv, někdo může setrvat dobrovolně nezaměstnaný a nebude ochoten za daných podmínek a okolností pracovat.

Vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence Motivace najít si práci a pracovat je jen jedním faktorem ovlivňujícím uplatnění se na trhu práce, dalším faktorem jsou osobní kompetence a způsobilost. Kdo se naučí něco, co každý neumí, získává osobní konkurenční výhodu a uplatnění najde snadněji, než ten, kdo takovou výhodu nemá. V internetových diskusích lze v této souvislosti zaznamenat v této souvislosti názory o zbytečném studiu oborů, o které není na trhu práce zájem:

• Když milion lidí bude umět číst hieroglyfy, tak z toho neplyne, že milion z nich najde v tomto oboru zaměstnání. Nejde jen o to něco umět, ale o to umět něco, zač je někdo jiný ochoten platit.
• Když se každý cpe na školy, z kterých potom nemůže najít uplatnění. To je samý filozof, historik umění,politolog, sociolog atp. Tak když je jich příliš, co s nimi?

Znevýhodněni na trhu práce jsou také absolventi, kteří sice mohou mít kvalifikaci a mohou své vzdělání prokázat, ale chybí jim zkušenosti, způsobilost a kompetence, které získají pouze praxí a uplatňováním znalostí v každodenní realitě. Podobné téma: Dítě, student a práce? Je to možné, ale s výrazným omezením

Mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za prací Nefunguje-li trh s nájemním bydlením, jsou-li lidé nepružnými hypotékami přivázáni k místu, kde koupili byt nebo dům, snižuje to ochotu stěhovat se za prací. Jak říká jeden anonymní diskutující: Musím-li se starat o nemobilní tchyni a splácet dům, stěhovat za prací se prostě nemohu. Podobně mohou mobilitu a pružnost ovlivňovat zakořeněné návyky práce v místě bydliště nebo nevýhodnost dojíždění za prací, která je špatně placená. V době, kdy pracovních příležitostí, kde se pracuje od šesti do tří, kdy již jistota celoživotního zaměstnání neexistuje, stále více narůstá význam mobility a pružnosti.

Vliv minimální mzdy a sociálních dávek Nízká mzda a dosažitelnost relativně vysokých sociálních dávek může být pracovně demotivující (past chudoby). Porovnáním příjmů dosažitelných ze systému sociální péče s minimální mzdou ve výši 8000 Kč hrubého, se z ekonomického hlediska ukazuje, že se někdy prostě pracovat nevyplatí. Někdy také dochází ke zneužívání systému, kdy člověk pracuje načerno, ale přitom pobírá dávky od státu. Takto načerno pracující člověk je nekalou konkurencí pro člověka legálně zaměstnaného. Čtěte více: Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

Zaměstnávání zahraničních pracovníků. Cizinci v domácí ekonomice nachází práci obecně proto, že jsou ochotni dělat za minimální mzdy, za které by domácí pracovník nedělal. Zahraniční pracovníci také vykonávají práce, kterou by domácí pracovníci za daných podmínek nikdy nedělal. Zaměstnávání zahraničních dělníků za hranou zákona může vypadat i tak, že pracovník otročí i 12 hodin denně, 7 dní v týdnu. Může se stát, že za odvedenou práci berou směšné mzdy, neodpovídající ani mzdě minimální. Takové zaměstnávání je ovšem nekalou konkurencí, podnikatel vezme raději zahraniční pracovníky, kteří jsou ochotni pracovat za směšný plat a netrvají na dodržování zákonné pracovní doby.