Spočítejte si...

Zavřít

Kdo a kdy je povinen vrátit výživné/alimenty?

Rozsudek soudu 1. stupně o výživném může být předběžně vykonatelný, ale co když odvolací soud alimenty sníží? Musíte přeplatek vrátit?

Před časem Novinky.cz a jeho čtenáře vzrušil případ, kdy otec žaloval svou zletilou dceru o vrácení výživného. Autora tohoto článku i čtenáře notně překvapil fakt, že k něčemu takovému může dojít, ale je to skutečně možné a plně v souladu se zákonem. Možná to není příliš časté, ale přesto bylo poněkud zarážející vyjádření soudce informujícího veřejnost, když ten poznamenal, že je to snad první případ v České republice, kdy rodič žaloval potomka o přeplatek na výživném. To rozhodně není pravda.

Zbytečná senzace ze smutného, ale reálného případu

Otec v daném případě žaloval dceru – studentku vysoké školy, aby vydala bezdůvodné obohacení, k němuž na její straně došlo tím, že jí platil 14 měsíců vyšší výživné, než jaké jí bylo přiznáno. Soud prvního stupně totiž výživné stanovil na 7200 Kč, ale odvolací soud jej snížil na 4700 Kč. Rozdíl 2500 Kč udělal za 14 měsíců 35 000 Kč, na které otec žaloval, protože mu je dcera dobrovolně nevrátila. Ptáte se, jak je možné, že otec platil výživné podle nepravomocného rozsudku prvního stupně, když bylo podáno odvolání k soudu druhé instance? Zřejmě byla určena tzv. předběžná vykonatelnost rozsudku. To se však samozřejmě autor z Novinek nenamáhal uvést a čtenářům vysvětlit.

Jestliže tedy mezi otcem a dcerou nejsou dobré vztahy, a to nám nepřísluší zkoumat, a neřídí se citovými vazbami, ale jen pouhým právem, pak otci nezbylo než žalovat. Soud prvního stupně musel v souladu se zákonem rozhodnout, že dcera peníze musí vrátit, jen jí určil, aby to bylo ve splátkách 2500 Kč měsíčně, a ne ihned vše. S tím však nesouhlasila ani ona, ani otec, který chtěl peníze zpět hned a ještě s úroky, oba se odvolali. Odvolací soud s konečnou platností rozhodl, že dcera je povinna vrátit peníze do roku 2020 a bez úroků. To jistě otec, lékař, vydrží.

Novinky.cz pak ještě nesmyslně informovaly, že dcera nepodala ústavní stížnost, a tak je verdikt odvolacího soudu pravomocný, což je nesmysl. Právní moc rozsudku odvolacího soudu neodvisí od podání nebo nepodání ústavní stížnosti. Nadto Ústavní soud zkoumá ústavní konformitu právě a jen pravomocných rozhodnutí soudu. Nepravomocné rozhodnutí napadnout ústavní stížností nelze. V daném případě, jakkoliv je z hlediska vztahů mezi rodiči a dětmi smutný, nelze vidět žádné porušení ústavního práva ani jednoho z účastníků řízení, ani zletilé dcery ne, ústavní stížnost by proto byla zbytečná a zajisté zamítnuta jako nedůvodná.

Snížení výživného z důvodu změny poměrů

Vzhledem k tomu, že placení výživného je dlouhodobější záležitostí, může po vydání rozhodnutí určujícího výši výživného dojít k řadě změn v rozhodných skutečnostech, a to jak na straně oprávněného, tak na straně povinného. U oprávněného dítěte může dojít zejména ke zvýšení potřeb s ohledem na přibývající věk, změnám při studiu, případně z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Na straně povinného rodiče může dojít ke změně v příjmech a majetkových poměrech, například z důvodu nezaviněného poklesu příjmů, nezaměstnanosti, vzniku dalších vyživovacích povinností.

Nejedná-li se o změny pouze krátkodobého charakteru, může být rozhodnuto o snížení výše výživného. Dojde-li ke snížení, popř. i zrušení výživného, pak v případě výživného pro nezletilé děti platí zásada, že spotřebované výživné, tedy výživné, které již bylo zaplaceno, se nevrací. (Ovšem platí to jen ohledně výživného pro nezletilé dítě, nikoliv u výživného pro zletilé dítě nebo u jiných typů vyživovací povinnosti, např. pro rozvedeného manžela.)

Nezletilému nemůže být uložena povinnost vrátit výživné, příp. jeho část, které mu již bylo vyplaceno, a žádnou část již vyplaceného výživného nelze ani zúčtovat na běžné výživné, splatné v budoucnu. Jestliže dojde ke snížení výživného pro dítě zletilé, může povinný rodič vzniklý přeplatek na oprávněném dítěti požadovat zpět, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení.

Když se čeká na konečné rozhodnutí soudu, dítě musí zatím mít z čeho žít, proto předběžná vykonatelnost rozhodnutí.

Povinný a oprávněný se často na výši výživného nedokáží dohodnout, i pro soudce je těžké rozhodnout, spory o alimenty jsou pak vleklé, navíc soudy jsou ostudně pomalé. Jeden nebo i oba účastníci soudního řízení se proti rozhodnutí soudu prvního stupně často odvolají. Je možno vyčkat rozhodnutí odvolacího soudu.

Do jeho vydání a právní moci tak není výživné hrazeno, což by mohlo oprávněného, zvláště nezletilé dítě, ohrozit. Soud proto může určit tzv. předběžnou vykonatelnost rozsudku (viz § 162 občanského soudního řádu). K tomu Ústavní soud ve svém nálezu spis. zn. IV.ÚS 2795/09 ze dne 28. 6. 2010 uvedl: Smyslem a účelem institutu předběžné vykonatelnosti rozsudků podle § 162 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je ochrana, zajištění důstojnosti života osoby, jíž bylo soudem přisouzeno ze strany osoby jiné poskytování výživného. Tomuto účelu zákonodárce v předmětném zákonném ustanovení přikládá prioritu před účelem právní jistoty, jež má obvykle za následek spojení vykonatelnosti soudního rozhodnutí s nabytím jeho právní moci.

Pokud není předběžně vykonatelný rozsudek plněn dobrovolně a oprávněný se chce domoci platby výživného ihned po vydání rozsudku soudu prvního stupně, je možno navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Spotřebované výživné pro nezletilé děti se nevrací

Pokud dojde v rozhodnutí odvolacího soudu ke snížení vyživovací povinnosti pro nezletilé dítě, není dána povinnost oprávněného vrátit dříve zaplacené výživné povinnému, protože spotřebované výživné na nezletilé děti se podle § 923 odst. 2 NOZ nevrací (dříve ust. § 99 odst. 1 zákona o rodině). U ostatních druhů výživného (např. pro zletilé děti, rozvedeného manžela) je povinnost vrátit přeplatky dána a není-li splněna dobrovolně, lze se jí domáhat soudně, jako tomu bylo v případě, který zaujal veřejnost.

Použitá literatura:

Lužná, R.: Přeplatek na výživném, AZrodina, 18. 5. 2012

Škvorová, V.: Rozsudek – výživné, webová prezentace AK JUDr. Škvorová, květen 2014

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 11. 2016 8:48