Hlavní navigace

Kde si za průměrnou mzdu koupíte nejvíce?

9. 2. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Kdo by nechtěl vydělávat hodně peněz! To ale zdaleka k bohatství nestačí. Záleží také na tom, za kolik můžete nakupovat. Ve které zemi Evropské unie si za svůj plat koupíte nejvíce? Vyplatí se vám pracovat a žít v jedné zemi, nebo za prací dojíždět?

Statistické úřady jednotlivých členských států pravidelně zjišťují průměrnou měsíční mzdu. Rozdíly v úrovni mezd jsou v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce dané země. Výše průměrné mzdy je však jedna věc, ale co všechno za ni lze koupit, je věc druhá. Proto jsme v jednotlivých státech zohlednili výši cen zboží a služeb a průměrnou mzdu přepočítali dle její kupní síly. Kde si v Evropské unii si za průměrnou mzdu koupí nejvíce a kde naopak nejméně? A na kterém místě pomyslného žebříčku stojí Česká republika?

V polovině roku 2003 nejvyšší mzdovou úroveň vykazovalo Dánsko (průměrná měsíční mzda 3481 EUR) a Lucembursko (3323 EUR), naopak nejnižší mzdy byly v Řecku (1328 EUR), Španělsku (1234 EUR) a Portugalsku (643 EUR).

Při zohlednění cen zboží a služeb jsou na tom však nejlépe v Lucembursku a Belgii – v Dánsku je totiž velmi draho. Nejméně si za svoji měsíční mzdu užijí Portugalci, není tedy divu, že k největší migraci za prací do jiných zemích Evropské unie dochází právě z Portugalska.

Jižní země Evropské unie jsou na tom platově výrazně hůře než bohatší sever. Pro všechny země Evropské unie je však společné, že nejvyšší průměrné mzdy jsou ve finančním sektoru (peněžnictví, pojišťovnictví) a službách. Dalšími odvětvími, která získávají, jsou obchod, doprava a telekomunikace. V posledních letech si také velmi dobře vedou realitní kanceláře.

Nejnižší mzdy jsou naopak v zemědělství, rybolovu, dobývání nerostných surovin a v hotelích či restauracích.

Jedním z nejvýznamnějších vlivů na výši mzdy je dosažené vzdělání, vždyť zaměstnanci s vysokoškolským diplomem pobírali v loňském roce v členských zemích Evropské unie v průměru o 63 % více než maturanti (nejvyšší rozdíly jsou ve Velké Británii a Francii).

Nejhůře jsou placení pomocní zaměstnanci. Nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci na počátku své pracovní kariéry, potom jdou strmě nahoru a maximum pobírají zaměstnanci mezi 35 a 45 lety. Ve Španělsku, Švédsku a zvláště ve Velké Británii mají výdělky tendenci klesat u lidí na konci produktivního věku pod výdělky 45letých. Světlou výjimkou je Francie, kde nejstarší jsou většinou i nejvíce vydělávajícími.

Pracovníci na částečný úvazek vydělávají mnohem méně na hodinovou sazbu než zaměstnanci na plný úvazek (ve Švédsku 83 %, Španělsku 72 %, Francii 67 % a ve Velké Británii 62 %). Většina částečných úvazků je u míst méně placených.

Ve všech zemích jsou manažeři spolu se zákonodárci placeni nejlépe. Manažeři vydělávají o mnoho více než další skupina odborníků – lékaři, právníci či učitelé. Ve všech zemích Evropské unie jsou zaměstnanci v sektoru služeb placeni lépe než v průmyslu.

dan_z_prijmu

Jak tedy pobírat nejvyšší mzdu? Být absolventem prestižní vysoké školy, plynně hovořit minimálně dvěma světovými jazyky, pracovat v renomované bance či pojišťovně v Dánsku a vydělané peníze utrácet v Portugalsku.

Průměrná hrubá mzda v roce 2003 a její přepočtení na kupní sílu
Stát Mzda v eurech Mzda po přepočtení na kupní sílu
Lucembursko 3323 3210
Belgie 2746 2802
Dánsko 3481 2703
Německo 2764 2648
Irsko 2542 2619
Velká Británie 2723 2575
Nizozemí 2293 2385
Švédsko 2620 2177
Itálie 2089 2098
Francie 2128 1972
Finsko 2109 1924
Rakousko 1942 1915
Řecko 1328 1737
Španělsko 1234 1477
Česká republika 453 1156
Polsko 521 999
Portugalsko 643 951
Maďarsko 343 791
Slovensko 266 739

Pramen: Výše hrubé mzdy Eurostat, koeficient pro přepočet dle kupní síly OECD

Myslíte si, že se zvýší kupní síla českého průměrného příjmu do jednoho roku po vstupu do EU?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).