Počet „chudých“ občanů je prostřednictvím štědrých sociálních dávek v evropských zemích značně redukován. Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě.
Evropané mají vysoké sociální cítění a v jednotlivých členských zemích EU je každému občanovi zaručen minimální životní standard. Chudoba v členských zemích EU je proto rozdílná od chudoby v rozvojových zemích světa, kde lidé umírají hlady či přežívají ve složitých životních podmínkách. A kde jsou v Evropě sociální dávky nejvyšší? Kde je nejnižší počet chudých?
Nejhustší síť sociálních dávek existuje ve Skandinávii
V zemích Skandinávie je nejpropracovanější sociální politika státu. Vždyť v Dánsku klesá „chudoba“ po vyplacení sociálních dávek z 31 % na 11 %, ve Švédsku z 30 % na 11 % a ve Finsku z 29 % na 11 %. Snaha o zabezpečení sociální solidárnosti přivedla země Skandinávie k nejpropracovanější aktivní politice na trhu práce na celém světě.
Vybudování systému sociálního zabezpečení je realizováno rozsáhlou sítí sociálních služeb, které jsou občanům poskytovány buď zcela zdarma, nebo jen za nepatrnou, někdy i jen symbolickou, cenu. Tyto veřejné služby jsou velmi náročné na finanční zabezpečení, a tak je výše zdanění ve Skandinávii zároveň nejvyšší ze všech členských zemí EU.
Naopak nejméně se počet chudých snižuje prostřednictvím sociálních dávek v Itálii a v Řecku (o 4 %). V Řecku jako v jediné členské zemi EU není stanoveno životní minimum zákonem.
Skandinávský sociální systém
Skandinávské země jsou charakterizovány jako země blahobytu, s velkou mírou přerozdělování domácího důchodu a jednou z nejvyšších daňových zátěží fyzických osob na světě. Severské země vedou v Evropské unii daňovou ligu se zdaněním přes 50 % k HDP. Na jedné straně odvádějí občané státu vysoké daně, na straně druhé je v zemích dobré a bezplatné vzdělání či kvalitní a dostupná lékařská péče.
Státní aparát má dále odpovědnost za značné množství služeb. Ty zahrnují výchovu dětí, pracovní trh a průmyslovou politiku, péči o nemocné a důchodce, sociální zabezpečení, ochranu životního prostředí…
Severské země mají tedy sice vysoké daňové odvody, ale současně také právní systém na špičkové úrovni, nízkou obchodní kriminalitu a vysokou ochranu hospodářské soutěže, proto nejsou například zahraniční investoři poškozováni a z uvedených důvodů nemají země o zahraniční investice nouzi i přes vysoké přímé a nepřímé daně.
Státní legislativa je nejrychlejší v Evropské unii. Index korupce dosahuje nejnižší úrovně v EU. Obchodní spory jsou řešeny velmi rychle. Produktivita práce je v rámci členských zemí EU nadprůměrná.
Koho nejvíce postihuje „chudoba“?
Nejvíce jsou „evropskou chudobou“ ohroženi dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok. Tito občané již nepobírají podporu v nezaměstnanosti a pobírají pouze základní sociální dávky. Tyto základní sociální dávky jsou již neporovnatelně nižší. Dlouhodobá nezaměstnanost nejčastěji postihuje mladistvé, občany s nízkou kvalifikací, imigranty či obyvatele venkova.
Země | Počet chudých (v %) | |
---|---|---|
před přidělením sociálních dávek | po přidělení sociálních dávek | |
Belgie | 28 | 15 |
Česko | 21 | 8 |
Dánsko | 31 | 11 |
Estonsko | 25 | 18 |
Finsko | 29 | 11 |
Francie | 26 | 14 |
Irsko | 33 | 21 |
Itálie | 23 | 19 |
Kypr | 20 | 15 |
Litva | 23 | 15 |
Lotyšsko | 24 | 16 |
Lucembursko | 22 | 11 |
Maďarsko | 17 | 12 |
Malta | 19 | 15 |
Německo | 24 | 16 |
Nizozemí | 23 | 12 |
Polsko | 31 | 17 |
Portugalsko | 27 | 21 |
Rakousko | 25 | 13 |
Řecko | 23 | 20 |
Slovensko | 28 | 21 |
Slovinsko | 16 | 10 |
Španělsko | 25 | 20 |
Švédsko | 30 | 11 |
Velká Británie | 29 | 18 |
Pramen: Eurostat: Bevölkerung und soziale Bedingungen: Sozialer Zusammenhalt 2006