Každý pracující Čech již dluží 181 tisíc korun

Jen za první čtvrtletí tohoto roku vzrostl státní dluh o 31 miliard korun. Dosáhl tak celkové hodnoty 728,9 miliard korun, což představuje neuvěřitelných 181 tisíc Kč na jednoho pracujícího! A to ještě před 10 lety činil dluh 207 miliard. Jak je tomu v ostatních zemích?

Státní dluh Česka za druhé čtvrtletí tohoto roku vzrostl o 31 miliard na 728,9 miliard korun, veřejný dluh (tj. i dluhy místních rozpočtů, mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven) činí 901,3 miliardy korun. Veřejný dluh není přitom nic jiného než dluh nás, daňových poplatníků; každý Čech (včetně důchodců a kojenců) dluží přibližně 87 800 Kč.

Přepočítáme-li dluh pouze na pracující občany, dluží každý pracující okolo 181 tisíc korun. Úroky zaplacené věřitelům stoupají každou minutu, jejich výše je těžko určitelná (celkový dluh je tvořen mnoha závazky, z nichž každý je úročen jinou úrokovou mírou), přesto přibližně každou minutu roste státní dluh nejméně o 15 tisíc korun.

A jak jsou na tom s veřejným dluhem ostatní evropské státy? Jsou na tom hůře?

Vývoj státního dluhu

Od vzniku České republiky státní dluh roste rok od roku. V roce 1993 činil 192 miliard korun, v roce 1996 činil 207 miliard korun, v roce 1998 činil 240 miliard korun, v roce 2002 454 miliard korun a koncem roku 2004 592,6 korun.

Velice důležitá je rovněž struktura státního dluhu – podíl státního dluhu se splatností do jednoho roku činí okolo 20%, obchodovatelný státní dluh (státní pokladniční poukázky, obligace…) činí 696,1 miliard korun. Průměrná splatnost státních půjček se pohybuje okolo 6,1 roku.

Přijmout EURO = nižší veřejný dluh než 60 % HDP

Státní dluh je dluhem centrální vlády; spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří veřejný dluh. Veřejný dluh tedy není nic jiného než pohledávky ostatních subjektů vůči státu. Pro veřejný dluh přitom není důležitý důvod jeho vzniku (jestli je výsledkem schodkového hospodaření státního rozpočtu či jinak), ale zatížení plateb daňových poplatníků. Nižší veřejný dluh než 60 % HDP je jednou z podmínek, aby Česko mohlo přijmout euro.

Země, která chce přijmout euro, musí splnit maastrichtská kritéria. Český státní dluh je prozatím financován poměrně levně, ale v ostatních východoevropských zemích tomu již tak není (především v Maďarsku a Polsku). V Maďarsku rostl veřejný dluh v posledních letech rychlým tempem (je již vyšší než 60 % k HDP) a ratingové agentury na to samozřejmě patřičně reagovaly – v současné době je získání nových finančních prostředků pro uvedené země podstatně dražší.

Evropská unieChtěli byste získat peníze z evropských rozvojových fondů? Potom čtěte přílohu Měšce „Dotace EU“!

Nejnižší veřejný dluh má Lucembursko

Všechny členské země Evropské unie se potýkají s veřejným dluhem. Dle údajů CIA (Central Inteligence Agency) za konec roku 2005 má nejnižší veřejný dluh z členských zemí Evropské unie Lucembursko (3,4 % HDP), na druhém místě je Estonsko (3,8 %) a na třetím místě Lotyšsko (12,0 %). Naopak nejvyšší veřejný dluh má Řecko (109,8 %) a Itálie (107,3 %). V Belgii byl v minulých letech dokonce veřejný dluh již přes 110 % k HDP, ale dochází k jeho postupnému snižování, v současné době má hodnotu 93,6 % k HDP.

V Česku činí veřejný dluh za rok 2005 dle Central Inteligence Agency 33,1 % k HDP, za rok 2006 však rostl pomaleji než domácí ekonomika, a proto mírně klesl na 30,5 % k HDP. Jenom pro ilustraci: v posledních třech letech vykazuje pouze sedm členských zemí Evropské unie rozpočet přebytkový (Belgie, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Irsko, Finsko a Švédsko).

Ostatní členské země měly rozpočet deficitní. V některých zemích byl původně sestaven jako vyrovnaný, ale buď příjmy během roku byly nakonec nižší, než se očekávalo při sestavování rozpočtu, nebo byly zapotřebí nečekané státní výdaje. Pouze v Irsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Kypru proteklo v loňském roce státním rozpočtem méně než 40 % HDP. Všeobecně můžeme říci, že příjmy státního rozpočtu v uvedených zemích jsou nižší díky nižším daním a povinným státním odvodům, na druhou stranu jsou státní výdaje nejnižší (tedy včetně sociálních dávek, důchodů aj.).

Veřejný dluh v Evropské unii (koncem roku 2005)
Stát Veřejný dluh v % HDP
Řecko 108.9
Itálie 107.3
Belgie 93.6
Kypr 72.0
Portugalsko 69.4
Německo 68.1
Francie 66.5
Rakousko 63.3
Maďarsko 60.9
Nizozemí 55.0
Švédsko 50.3
Španělsko 48.5
Polsko 47.3
Velká Británie 42.2
Finsko 42.0
Dánsko 35.7
Česko 33.1
Slovinsko 29.9
Irsko 27.5
Litva 21.4
Slovensko 16.9
Lotyšsko 12.0
Estonsko 3.8
Lucembursko 3.4

Pramen: CIA – Central Inteligence Agency – The Word Factbook 2006, Ministerstvo financí České republiky

Anketa

Myslíte si, že by měl státní rozpočet končit vždy jako vyrovnaný?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 7. 2006 1:38