Každý dlužíme téměř 60 000 Kč!

Jste řádný občan, platíte včas daně i všechny jiné závazky a peníze si zásadně nepůjčujete? Nenechte se mýlit. Vy, vaše manželka i dítě dlužíte každý skoro 60 000 Kč a váš dluh narůstá! Nevěříte? Nevíte, jak je to možné? Přeptejte se ministra financí!

Váš rodinný rozpočet se sestává z příjmů a výdajů. Překročí-li vaše příjmy výdaje, musíte sáhnout do svých úspor, prodat nějaký majetek nebo si peníze vypůjčit. Každý racionálně uvažující člověk se asi zároveň pokusí zvýšit své příjmy a snížit výdaje nebo nejlépe obojí – tak, aby se jeho rozpočet dostal do rovnováhy. Pokud se to nepodaří, lze očekávat, že úspory dříve či později dojdou, prodávat už nebude co a půjčky překročí únosnou mez. S výší dluhu vzroste pravděpodobnost problémů s jejich splácením. Na konci cesty pak může čekat exekutor nebo správce konkursní podstaty.

Podobné je to s jakýmkoliv rozpočtem – i s tím státním. Výdaje musí být přiměřené příjmům. V České republice však výdaje trvale rostou a navíc jsou z velké části tvořeny povinnými, tzv. mandatorními výdaji, jejichž omezení je problematické. Tempu růstu výdajů neodpovídá růst příjmů, takže výsledkem je opakující se schodek státního rozpočtu. Výše schodku v minulém roce narostla na částku přes 100 miliard Kč! Problémem je však nejen výše schodku, ale především jeho růstový trend.

Vývoj salda státního rozpočtu ČR
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Mld. Kč 7,2  –1,6  –15,7  –29,3  –29,6  –46,1  –67,7  –45,7  –109,1

Zdroj: Český statistický úřad

Vzhledem k tomu, že náš státní rozpočet nedisponuje mimořádnými zdroji např. v podobě příjmů z těžby ropy a jeho příjmy tvoří především daně, není pokrytí schodku zvýšením příjmů vůbec jednoduché. Část rozpočtových výdajů sice byla v uplynulých letech pokryta mimořádnými výnosy z privatizace, ale na zbylou část schodku si stát musel vypůjčit. Rozpočtový deficit sice také mohl řešit tím, že by prostě natisknul další peníze. Tím by však roztočil inflační spirálu, která by mohla skončit hyperinflací a kolapsem celé ekonomiky.

Důsledkem deficitního státního hospodaření tedy bývá státní dluh. Ten je spolu s dalšími dluhy především z veřejného zdravotního pojištění, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů součástí veřejného dluhu. Hlavní příčinou růstu veřejného dluhu je deficitní hospodaření státu, avšak podstatnou měrou se na něm podílí např. i závazky vyplývající ze státních záruk za nesplácené úvěry. Velkou dluhovou položku tvoří např. i neuhrazená ztráta ČNB z minulých let. Některé závazky navíc zůstávají skryty a projeví se více či méně nenadále – např. závazky vyplývající ze ztrátového hospodaření státních organizací nebo závazky z prohraných arbitráží.

Veřejný dluh představuje celkové saldo finančních aktiv a pasiv státu. Jinak řečeno, jde o souhrn pohledávek ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, zda tyto pohledávky vznikly ze státního rozpočtu či jinak. Veřejný dluh je pohledávkou vůči současným i budoucím daňovým platbám obyvatelstva.

Veřejný dluh má většinou podobu státních dluhopisů – pokladničních poukázek a obligací. Jedná se o cenné papíry většinou s krátkodobou nebo střednědobou splatností, které se obchodují v tuzemsku i zahraničí. U většiny států jsou pokládány za jednu z nejbezpečnějších finančních investic, protože jsou zajištěny veškerým státním majetkem.

Jak bylo uvedeno, rozpočtový deficit významně ovlivňuje výši veřejného dluhu, ale platí to i naopak. Do celkového deficitu je totiž třeba započíst i úroky z veřejného dluhu. Jejich výše není nikterak zanedbatelná a v letošním roce u nás dosáhne zhruba 30 miliard Kč. Každý ekonomicky aktivní jedinec tedy ze svých daní letos zaplatí jen na úhradu úroků z veřejného dluhu přes 4 000 Kč!

Obchodovatelný státní dluh České republiky (státní pokladniční poukázky a střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v oběhu) dosáhl ke konci roku 2003 dle zprávy zveřejněné v polovině ledna Ministerstvem financí nominální hodnoty 479,9 mld. Kč. Státní dluh celkem pak měl ke stejnému datu nominální hodnotu 493,2 mld. Kč.

Deficitní rozpočet a veřejný dluh ale nemusejí být vždy špatným řešením. Záleží na způsobu, kterým jsou vydané finanční prostředky použity. Je velký rozdíl, jsou-li zvýšené výdaje důsledkem prorůstových opatření pro rozvoj ekonomiky, anebo pouze spotřebovány. V prvním případě je předpoklad, že vzroste schopnost ekonomiky generovat vyšší příjmy, a tedy vyrovnat nerovnováhu v rozpočtu a dluh postupně splatit. Druhý případ je pouhým odkladem řešení nerovnováhy na později. Na vysoké výdaje se také snadno zvykne a jakákoliv jejich budoucí nutná redukce je o to bolestnější.

Důležitější než okamžitá absolutní výše veřejného dluhu je trend jeho vývoje, a to zejména ve vztahu k vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Poměr výše veřejného dluhu k HDP ukazuje schopnost ekonomiky veřejný dluh splatit a je jedním z parametrů, podle nichž lze porovnávat ekonomickou situaci jednotlivých států.

Srovnání časového vývoje veřejných dluhů
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
USA 74,2 73,5 70,8 67,6 64,5 58,8 58,9 61
Itálie 123,2 122,1 120,2 116,3 114,9 110,6 109,5 106,7
Belgie 134 130,2 124,8 119,6 114,9 109,6 108,5 105,8
Řecko 108,7 111,3 108,2 105,8 105,2 106,2 106,9 104,7
Rakousko 69,2 69,1 64,7 63,7 67,5 66,8 67,3 67,3
Německo 57 59,8 61 60,9 61,2 60,2 59,5 60,8
Portugalsko 64,3 62,9 59,1 55 54,3 53,3 55,5 58,1
Španělsko 63,9 68,1 66,6 64,6 63,1 60,5 56,8 53,8
Lucembursko 5,6 6,2 6,1 6,3 5,9 5,5 5,5 5,7
EU 15 70,6 72,4 70,9 68,7 67,8 63,9 63 62,3
Maďarsko : : 64,2 61,9 61,2 55,5 53,4 56,3
Slovenská rep. : : 28,6 28,6 43,8 46,9 48,1 42,6
Polsko : : 46,9 41,6 42,7 37,2 37,3 41,8
Česká rep. : : 12,9 13,7 14,3 16,6 23,3 27,1
Estonsko : : 6,9 6 6,5 5,1 4,8 5,8
přistupující země : : : 35,4 39,2 36,7 38,6 39,3

Zdroj: EUROSTAT

Na první pohled se může zdát, že v porovnání s jinými státy je na tom Česká republika dobře. Výše našeho veřejného dluhu v poměru k HDP patří k nejnižším. Avšak už na druhý pohled je zřejmé, že zároveň nejrychleji roste. Právě prudká růstová tendence veřejného dluhu je velmi alarmující. Čím později dojde ke změně tohoto trendu, tím více dluh naroste a tím více peněz bude stát obsluha dluhu, nemluvě o jeho splacení. Přitom je třeba si uvědomit, že byť se to zdá těžko představitelné, může v důsledku neúspěšně zvládnutého vývoje veřejného dluhu zkrachovat i stát! Příkladem budiž vývoj v některých jihoamerických státech, zejména Argentině.

Na závěr pokládám za nutné uvést, že u některých makroekonomických veličin se lze setkat s uváděním naprosto odlišných údajů, i když se týkají téhož státu a období. Je to dáno zejména rozdíly v tom, co je do výpočtu té které veličiny zahrnuto. V případě veřejného dluhu je mimo jakoukoliv evidenci velká část závazků, které bude muset stát dříve či později rovněž zaplatit (např. dluhy státních podniků). Odhady, které je zahrnují do veřejného dluhu České republiky, tak docházejí až k 800 miliardám Kč, tedy k číslům podstatně vyšším, než jsou ta oficiálně uváděná!

Anketa

Kolik má půjčeno vaše domácnost?

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 3. 2004 14:00