To občas zabere, ale ne vždy a všude :) I hudební festivaly pořádají agentury, které přesně vědí, kteří novináři píší o hudbě. Takže mají svůj seznam novinářů, které pustí zadarmo a novináře, kterého neznají, zpravidla požádají o hodnověrné prokázání, že se hudbě či kultuře věnuje. Zatímco u mé kolegyně Gabky Klimánkové je to bez problémů, protože je navíc skvělá saxofonistka, třeba já bych zadarmo neprošel, ledaže by koncert pořádala banka, pojišťovna, investiční společnost… :) Ohánět se novinářským průkazem funguje v zahraničí, ale v České republice ne.
Pokud člověk ví o dané akci dostatečně dopředu, někdy stačí se pouze pokusit akreditovat jako novinář. Vymyslet si název periodika a jeho jménem požádat o akreditaci – vyzkoušel jsem a jednorázový průkaz ke vstupu mi normálně přišel na adresu domů :)
Pak jsou tu různé soutěže a komunitní weby typu fanonline.cz, libimseti.cz kde lze opět často získat vstupenky zdarma (někdy v rámci soutěží, jindy pro všechny kdo se včas zaregistrují, atd).
To už je podvod…
Osobně chodím fotit na akce, které mě baví. Focení samotné mě taky baví. A rovněž mě pokaždé potěší, když vidím své fotky v místních novinách
Tak jsem to jen napsal, že je to taky cesta, jak získat vstupenku zdarma a ještě si vydělat… Navíc se člověk dostane do zákulisí, takže pokaždé pokecám s jinými fotografy, s kapelami, organizátory atd. Ono bavit se třeba s majitelem festivalu o tom, jak je to s financováním celé akce může být pro někoho taky zajímavé…
Já na hodně podobných akcí taky chodím (ne teda na fesťáky, to mne dvakrát netáhne) a beru to jako kšeft pro obě strany. Ty mne pusť zadarmo nebo za rozumný poplatek, já ti pošlu fotky, co tam udělám. Nechceš? Já si zaplatím vstupné, ale fotky ti nepošlu, nemám důvod. Funguje to taky, a dá se říct, že slušně (ale nesmíte pak vytáhnout foťák v mobilu).