Spočítejte si...

Zavřít

Kam vede státní regulace? - Pohled z banky

Bylo by bezpochyby zajímavé návrhy uvedené v ministerském dokumentu zkusit implementovat i v jiných oborech. Zřejmě by to vedlo ke vzniku zajímavé státně řízené ekonomiky, obdobě toho, co si mnozí obyvatelé ČR ještě pamatují. Pohled z banky na návrh ministerstva.

Vyberme namátkou některé body z návrhu a zkusme je aplikovat v jiných oborech – jejich zástupci bezpochyby chtějí pro své klienty tu nejlepší péči, proto by použití uvedeného návrhu přivítali.

Trvalé číslo účtu, věc, která má asi nejblíže k telefonním operátorům, kde se o přenositelnosti čísla už také poměrně dlouho diskutuje. Bohužel, pro klienty tato změna může znamenat razantní zvýšení ceny volání – pokud totiž klient bude ze své sítě volat na číslo, které bude mít stejné předčíslí a na první pohled bude vypadat jako číslo z téže sítě, může být nemile překvapen vyšší minutovou sazbou – číslo totiž může klidně být z jiné sítě.

V bankovnictví by zřejmě šlo zajistit přenositelnost čísla, možná i ve formátu IBAN – ať už to znamená cokoli (z návrhu vyplývá, že autor evidentně netuší, co to číslo znamená a že je pro použití na vnitrostátní operace prakticky nepoužitelné). Například v EU se objevil námět na přenositelnost čísla bankovního účtu a ukázalo se, že uvedení do praxe by stálo několik desítek miliard EUR. Čeští klienti samozřejmě tuto částku samozřejmě rádi zaplatí.

Hezký je návrh povinně používaného slovníku – tedy zákaz bankovního marketingu. Ještě hezčí by ale bezpochyby bylo zavést jej i v jiných oborech. Voliči by bezpochyby uvítali, kdyby politické strany museli své programy psát v jednotných termínech a následně je posílali do nějakého centrálního úřadu, který by tyto programy zpracoval a umožnil tak voličům jednoduchou tabulkovou formou srovnat nabídku a následně se podle ní rozhodnout.

Ale i nevoliči nebo klienti v jiných oborech by bezpochyby rádi měli možnost používat tento jednotný slovník. V řeznictví by pak zákazníci mohli požadovat „jeden pár standardních klobás“ nebo u holiče „standardní kudrny“. Sportovní paket by u všech aut na trhu znamenal litá kola, kožený volant a stříbrnou hlavici řadící páky. Běda výrobci nebo prodejci, který doplní sportovní paket např. o spoiler. Vše musí být pěkně porovnatelné a stejné.

Možná by bylo dobré podobné věci učit už ve školách – například rodinné hádky by pak mohly probíhat podle přesně stanoveného slovníku a v intencích jasně vymezených zákonem.

V mnoha oborech to bude znamenat zákaz marketingu a reklamy vůbec, protože vše bude povinně stejné. Je ale možné, že zaměstnanci, kteří budou muset být propuštěni, najdou místa ve státní správě. Právě zanikající Českou konsolidační agenturu by bylo možné přeměnit ve Státní názvoslovnou komisi, která by vymýšlela správné pojmy pro všechna možná odvětví. Tato komise by samozřejmě musela přijmout armádu úředníků, protože oborů je hodně a pojmů ještě více. Inspiračním zdrojem může být Orwellův newspeak. Příklad: sotva srozumitelné státem stvořené daňové přiznání. Ani po několikerém vyplnění si mnozí daňoví poplatníci nejsou jisti, jestli autorům textu daňového přiznání rozumí.

Centrální databáze stížností klientů bank je bezpochyby záslužný počin. Bude znamenat nutnost vytvoření mnoha úřednickým míst. Určitě i jiným oborům by podobná centrální databáze prospěla – vzniknout by mohla databáze stížností na stav českých silnic, databáze stížností na práci poslanců, popelářů, zelinářů, novinářů, knihovníků, jaderných fyziků, zemědělců, instalatérů – pokračovat je možné donekonečna. Donekonečna také mohou růst počty státních zaměstnanců, kteří budou stížnosti třídit a archivovat. Bude sice nutno vymyslet, co se všemi stížnostmi bude stát dělat, když je bude mít hezky zaevidované, ale to mohou další úředníci.

Zajímavý je také návrh, aby platby státním orgánům byly osvobozeny od poplatků. Proč ale zůstávat na půl cesty. Nebylo by lepší zavést telefonní linky na obecní úřady zdarma? Zdarma by samozřejmě také mohlo být jízdné v hromadné dopravě, pokud má linka zastávku nedaleko státního úřadu – nelze totiž vyloučit, že jí zrovna jede člověk, který jde na úřad.

Stát by také mohl využít některých či polostátních či státních podniků pro podobné účely. Například ČSA by mohly věnovat část svých kapacit pro rozvoz zásilek, které občané posílají úřadům – samozřejmě zdarma. Pošty by mohly také dopisy pro státní úřady posílat zdarma.

Ministerstvu financí evidentně vadí, že v ČR existují firmy, které jsou zdravě ziskové a prosperují. Ministr zřejmě zapomněl, v jakém stavu byly mnohé firmy, například banky, před zhruba deseti lety. Podobné naprosto nekoncepční výstřely do tmy ale dokáží jediné – zvýší ceny služeb, zvýší počty státních úředníků, zvýší byrokratickou zátěž pro klienty a razantně zpomalí vývoj.

Autor je zaměstnancem banky a nepřál si uvést své pravé jméno. Uvedené jméno je pseudonym.

Anketa

Má stát více zasahovat do podnikání bank?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 11. 2005 21:14