Kam vede cesta tvá, česká koruno?

Koruna výrazně oslabuje. Z národní hrdosti stvořila Česká národní banka jednu z nejvíce oslabujících měn na světě.

GLOSA

Česká koruna výrazně vůči euru, ale především americkému dolaru, oslabila. Euro bylo k dostání až za 28,45 Kč, za dolar zaplatíte 24,10 Kč. Přímo úměrně samozřejmě vůči koruně zdražují i ostatní měny. Na aktuální vývoj koruny se můžete podívat také na našich stránkách.

Proč koruna oslabuje?

Podle ekonomů je hlavním důvodem především obava spekulantů, ale i běžných lidí obchodujících s korunou, že Česká národní banka kvůli nelichotivému vývoji inflace zahájí další kolo devizových intervencí s tím, že by intervenční pásmo posunula na 29–30 Kč za euro. Česká národní banka (ČNB) si totiž stanovila inflační cíl ve výši 2 %, který se jí nedaří udržovat. Průměrná míra inflace za celý rok 2014 byla jen 0,4 %, v prosinci vzrostla meziroční hladina jen o 0,1 %.

Co nám zdraží?

Česko vzhledem ke své velikosti, polohou, ale také exportní tradicí, patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě. Očekávejte proto zdražování importovaného zboží, především počítačů, bílého zboží a elektroniky. Zdraží nám ale také potraviny.

Kromě toho nám ale můžou zdražit například zakoupené zájezdy v případě, že bude koruna dále oslabovat.

Dražší bude cestování do ciziny, připlatíte si za pohonné hmoty, mýto i ubytování. Vlivem kurzu budou stát více i letenky.

Česká národní banka v podstatě vytvořila prostředí nejistoty, ve kterém může být současná výše inflace prohlášena jako „škodlivá“ a následně zničehonic mohou být zahájeny devizové intervence, které můžou nejen poškodit spekulanty, kteří používají maržové obchody (půjčují si na obchody), ale především vkladatele.

Kurz měny není určován tržně, ale je hnán obavou z toho, jaký názor na kurz mají či nemají centrální bankéři. Pokud převáží názory u obchodníků s korunou, že ČNB znovu zničehonic zahájí devizové intervence, pak nejrozumnějším krokem je skutečně korunu prodávat.

Devizové intervence zabránily deflaci, vyšší růst ale nepřinesly

Devizové intervence nás skutečně „ochránily“ od deflace a je nejen velmi pravděpodobné, ale téměř jisté, že bychom v minulém roce byli v deflaci. Ekonomové se ohledně škodlivosti deflace taktéž hádají, někteří z nich dokonce deflaci obhajují. S čím však Česká národní banka neměla pravdu je to, že devizové intervence přinesou vyšší růst a uchrání nás od recese. Údaje za třetí čtvrtletí ohledně růstu HDP totiž nastiňují zcela jiný obrázek.

Všichni východní sousedé, kteří k žádným devizovým intervencím nepřikročili, na tom byli hospodářsky lépe. Polsko rostlo meziročně ve 3. čtvrtletí minulého roku dokonce o 3,3 % HDP, Maďarsko o 3,1 % a Slovensko o 2,5 %, zatímco náš HDP vzrostl jen o 2,4 %. Je zajímavé, že růst byl vyšší například například na Slovensku, které se ocitlo v „obávané deflaci“.

Devizové intervence se z pohledu růstu hrubého domácího produktu ukázaly jako zcela nefunkční nástroj, ekonomika se nakopla jen v prvním čtvrtletí minulého roku, pak ale neběžela dále, z rány se jen vzpamatovávala. Ukazuje se tak, že devizové intervence především pomohly exportním firmám (značná část je v zahraničním vlastnictví), které mohou vytvářet vyšší zisky a odesílat si je prostřednictvím dividend do zahraničí, do budoucí tvorby HDP tak tyto peníze nevstoupí.

Již na počátku roku 2013 server Měšec.cz upozornil ohledně rizika devizových intervencí. Bohužel, nikdo v této době netušil, že by k nim skutečně mělo dojít a k jakému znehodnocení koruny dojde. Ekonom a profesor Jan Havel také v článku rozebral předchozí devizové intervence a pohovořil o svých zkušenostech, kdy v ČNB pracoval.

Koruna jako odpadková měna?

Spořit v české koruně se ukazuje jako stále riskantnější, zvláště v situaci, že často jezdíte do zahraničí. Miroslav Singer už v roce 2012 prohlašoval, že chce omezovat spoření: Lidé se nemusí chovat tak konzervativně, a proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A proto jim svým způsobem hrozíme, že kdyby ceny měly klesat, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok, uvedl Singer.

Varovná je především nejistota, kterou svým jednáním ČNB vytváří. Zatímco před devizovými intervencemi se koruna pohybovala stabilně v rozmezí 25–26 Kč za euro, v současné situaci nikdo nemá ponětí, jak se centrální bankéři vyspí, do jakého „intervenčního pásma“ korunu posunou. Koneckonců, podnikatelé považují ideální kurz podle průzkumu ČSOB ve výši 23,68 koruny za euro. Zdali by koruna dosahovala této hranice se už ale nedozvíme, tržní ukazatelé už dávno neplatí. Nejistota tak povede řadu obchodníků k tomu, že na situaci budou reagovat buď pravidelným přeceňováním zboží, nebo v případě, že se jedná o hodnotnější zboží s minimální marží, tak ho prodávat v eurech či amerických dolarech.

cestovko

ČNB vytváří situaci jako v některých východních zemích, například na Ukrajině či Rusku, kde lidé nemají důvěru ke své domácí měně a všechny významnější obchody jsou uskutečňované v amerických dolarech. Pokud situace bude pokračovat, pak lze očekávat, že například developeři budou nuceni nabízet nedostavěné nemovitosti v eurech, jelikož stavební materiál je z velké části nakupován právě v zahraničí za eura.

Čísla ohledně oslabování měny jsou skutečně tragická a dostala se také do světových médií. Blog MoneyBeat, který vychází na webových stránkách amerického listu The Wall Street Journal, upozornil na to, že česká koruna je nejvíce oslabující měna od nového roku s tím, že dokonce překonala ruský rubl. Od počátku roku tak koruna zdražila téměř o 1,2 Kč až na 28,5 Kč za euro. Svou prognózu také upravila banka Goldman Sachs, podle které se už za tři měsíce dočkáme kurzu 30 CZK/EUR. Znamená to, že další propad měny má pokračovat. Zdá se tedy, že ČNB zasadila koruně obrovskou ránu, ze které se jen tak nevzpamatuje.

42 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 1. 2015 9:35