Spočítejte si...

Zavřít

Jste chudí a potřebujete podat žalobu? Soud poplatky stejně neodpustí

Domoci se přiznání plného osvobození od soudních poplatků je téměř nadlidský výkon. Nestačí ani částečná neschopnost splnit poplatkovou povinnost.

Občanský soudní řád pamatuje i na situace, kdy se o své právo potřebuje soudit občan, který má hluboko do kapsy a na soudní poplatky už mu nezbývá.

Podle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) totiž může předseda senátu na návrh účastníka řízení (jde o toho, kdo podává žalobu, tedy navrhovatele – žalobce nebo toho, kdo podává opravný prostředek – odvolatele nebo dovolatele) přiznat zčásti osvobození od soudních poplatků. To jen za situace, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Přiznat vám osvobození od soudních poplatků v plné míře je ale možné pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Toto rozhodnutí pak musí být samozřejmě odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost. Poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Co se ve skutečnosti opravdu hodnotí?

Za vaše hodnocené poměry je nutno chápat nejen ty majetkové (rozsah majetku, příjmy z jeho závislé činnosti nebo z podnikání apod.), ale také např. okruh jeho vyživovacích povinností, zdravotní stav a další (osobní) poměry.

Nejvyšší soud ČR v řadě svých rozhodnutí, kupř. v usnesení spis zn. 25 Cdo 3076/2014, ze dne 26. 11. 2014, tvrdí, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení.

Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží:

  • k celkovým majetkovým poměrům,
  • k výši soudního poplatku,
  • k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování,
  • k povaze uplatněného nároku atp.

Přihlédne nejen k výši vašich příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k vaší možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro vaše poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných).

A co když podnikáte?

U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost. Je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků).

Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o vašich poměrech, se pak musí promítnout do závěru, zda jste s ohledem na své poměry schopni zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže vám to poměry nedovolují, je soud povinen přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Vy jste zase povinni soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti vaší žádosti.

Také právnické osoby – podnikatelé mohou žádat o úlevu

Osvobození od soudních poplatků podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. lze přiznat i právnické osobě – podnikateli. Při splnění ostatních předpokladů pro přiznání plného nebo částečného osvobození od soudního poplatku pak nelze právnické osobě – podnikateli takové osvobození odepřít jen proto, že její objektivní neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti, tj. že potud nese „podnikatelské“ nebo „hospodářské“ riziko. (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2013, spis. zn. 29 Cdo 1301/2013)

Soud tak při posuzování majetkových poměrů při poměřování rozsahu aktiv i pasiv a při přihlížení ke všem okolnostem, které spoluurčují celkový obraz finanční situace, vychází z vaší objektivní možnosti splnit předpokládanou poplatkovou povinnost, neboť právě objektivní nedostatek finančních prostředků se nesmí stát pro účastníka překážkou přístupu k soudu, došlo by tím totiž k porušení rovnosti účastníků řízení vyjádřené v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2014, spis. zn. 25 Cdo 568/2014).

Účelem právního institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu jeho práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace.

Nejste u soudu zbytečně?

Při rozhodování o přiznání osvobození od soudních poplatků soud hodnotí pomocí výše uvedených kritérií situaci s důsledkem na vaši objektivní schopnost splnit poplatkovou povinnost v konkrétním případě. I když ta odůvodňuje přiznání osvobození, musí soud dále zkoumat, zda nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Zkoumá se tedy, zda se nedomáháte svého tvrzeného práva nebo neuplatňujete obranu zcela bezúspěšně, svévolně. Může jít např. o procesní situaci, kdy již z podané žaloby a příp. podaného vyjádření k ní bude vyplývat, že žalobce podal tzv. šikanózní žalobu, nebo kdy je evidentní, že žaloba nemůže vůbec obstát pro nesmyslné uplatňování tvrzeného nároku. V takovém případě osvobození přiznat nelze.

Jak se neschopnost zaplatit soudní poplatek prokazuje

Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození soud vychází z žádosti a dokladů účastníka řízení, případně z dalších skutečností, pokud je jimi obeznámen. Důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudních poplatků nesete vy jako žadatel. Skutečnosti rozhodné pro osvobození můžete uvést přímo ve svém návrhu. Pokud tak neučiníte, soud vás k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění soudem zaslaného tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“.

V něm uvádíte příjmy z pracovního či obdobného poměru, z prací konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení či z jiných zdrojů. Současně se předpokládá i uvedení osobního majetku větší ceny, výdělkových poměrů vašeho manžela a jiných okolností, které by mohly mít vliv na osvobození. Příjmy je pak nutno doložit potvrzením, u ostatních skutečností prohlašujete, že jste poskytli pravdivé údaje.

Občane, zaplať! Jinak své právo neuplatníš

V poslední době v praxi soudy přiznávají osvobození od soudních poplatků jen velmi nerady. Už jednou jsme zde popisovali případ z praxe, kdy osvobození nebylo přiznáno ani vážně nemocnému invalidnímu důchodci, který má důchod v průměrné výši, splácí z něj půjčku na pořízení bydlení téměř ve výši poloviny důchodu, má značné náklady na léčebné výkony a medikamenty nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a na běžné živobytí a úhradu plnění (služeb) spojených s bydlením mu měsíčně nezbývá ani životní minimum.

To vše s poukazem na to, že byl tak poctivý a přiznal i drobné přivýdělky k důchodu v řádu stokorun. Soud jej v návaznosti na to ale považoval za výdělečně činného a dostatečně finančně silného, a donutil ho proto, poté co neuspěl ani s odvoláním proti jeho vyměření, zaplatit soudní poplatek, který výrazně převyšoval výši jeho důchodu. Účastník řízení se tak ocitl po určitou dobu zcela bez příjmů na živobytí a vystavil se i problémům s nesplácením půjčky. Kvůli zaplacení soudního poplatku byl nucen se zadlužit další půjčkou.

Advokátka, s níž spolupracuji, na to říká, že zřejmě existuje neformální pokyn plnit státní pokladnu za každou cenu. Dodávám: Nejen pokyn – je na to přímo zákon.

Proč chtějí soudy poplatky i od nemajetných lidí?

S účinností od 1. 9. 2011 (zákon č. 218/2011 Sb.) došlo ke zpřísnění možnosti přiznat plné osvobození od soudních poplatků tím, že je stanovena podmínka existence zvlášť závažných důvodů. Pro přiznání osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu tak musí na straně účastníka s ohledem na jeho poměry existovat objektivní neschopnost splnit poplatkovou povinnost (logicky se jedná o neschopnost splnit poplatkovou povinnost v plné výši, pouze částečná neschopnost nestačí), musí zde být zvlášť závažné důvody a zároveň se nesmí jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Zásadou je tedy částečné osvobození od soudního poplatku a plné osvobození je pouze výjimkou z této zásady. Je tím prý posílena regulativní funkce soudních poplatků a posilována odpovědnost účastníků řízení za uvážlivé a smysluplné uplatňování či bránění jejich skutečných a nikoli pouze domnělých práv.

Ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. je ve své části vyžadující naplnění podmínky existence zvlášť závažných důvodů pro úplné osvobození od soudních poplatků právní normou s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tedy právní normou, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

Při posuzování, zda je splněna podmínka zvlášť závažných důvodů, je tedy nutno vždy vycházet z okolností konkrétního případu v jejich souhrnu a je na soudu, aby uvážil všechny rozhodné okolnosti případu ve své vzájemné souvislosti.

widgety

Podstatnou okolností bude sice zpravidla též skutečnost, že jste se dostali do nepříznivé finanční situace v důsledku nemoci či jako oběť trestného činu, nicméně tyto okolnosti neznamenají bez dalšího (samy o sobě) naplnění podmínky zvlášť závažných důvodů, když v konkrétním případě musí přistoupit okolnosti další, svědčící ve prospěch závěru, že nejste objektivně schopni zaplatit soudní poplatek ani zčásti.

Dále z judikatury k osvobození od soudních poplatků: Opožděný návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků nemůže být důvodem pro to, aby odvolací soud změnil nebo zrušil rozhodnutí, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. (Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 29 Cdo 847/2015, ze dne 27. 10. 2015)

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 6. 2016 6:30