Jsem mladý... najdu práci?

Nezaměstnanost mladých lidí je v současné době velikým problémem ve všech členských zemích Evropské unie. V mnoha státech dosahuje více než 20 %, čili každý pátý mladší 25 let je nezaměstnaný. To je dvojnásobek výše celkové nezaměstnanosti. Proč tomu tak je?

Hlavním problémem je nedostatečná kvalifikace a zkušenosti mladých lidí. Když je ale nikdo nezaměstná, tak kde je mají získat? Je proto nesmírně důležité zvyšovat jejich vzdělanost a kvalifikaci a současně zvyšovat motivaci pro aktivní hledání práce a rozevírat nůžky mezi minimální mzdou a sociálními dávkami.

Jak snižovat nezaměstnanost mladých?

Jak jsme si již řekli, velice důležitá je příprava na povolání. Přizpůsobuje pracovní kvalifikaci mladých lidí aktuálním potřebám trhu. Situace v oblasti přípravy na vzdělání se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých je úroveň přípravy na povolání a školství velmi dobrá, v jiných zaostává za potřebami.

Možná ještě více je důležité rodinné prostředí, ve kterém mladý člověk vyrůstá. Mladí lidé z rozvrácených rodin nemají v krvi potřebné pracovní návyky a jen zřídka kdy se zapojí do zaměstnání.

Výbornou výchozí pozici mají absolventi, kteří získali pracovní návyky již při studiu (brigády, stáže, …). Velmi prospěšné jsou i krátkodobé pracovní úvazky, neboť takové konkrétní zkušenosti zaměstnavatelé oceňují.

Zaměstnavatelé v dnešní době hledají komunikativní mladé lidi, ochotné učit se a spolupracovat s kolegy. Znalost cizích jazyků a práce s počítačem je naprostou nutností. Významným kritériem při výběru pracovníků z řad absolventů se stává také samostatnost nebo schopnost pracovat s informacemi. Přes 70 % nově vytvořených pracovních míst v posledních pěti letech vzniklo v odvětvích nových technologií a odvětví náročných na znalosti.

Nejdůležitější je vlastní aktivita

V případě, že mladý člověk má snahu a přesto nemůže najít práci, dochází ke ztrátě naděje, k vyčerpání a depresím. Některým ovšem lenošení a pobírání sociálních dávek plně vyhovuje. Každý, kdo chce mít dobré zaměstnání, se musí o sebe aktivně starat – investovat do sebe a získávat potřebné znalosti a dovednosti.

V Evropské unii spousta mladých lidí kombinuje soukromé studium s příležitostnými krátkodobějšími pracovními úvazky. Důležitý je rovněž správný výběr studijního oboru po základní škole a sladění zájmu o obor s tím, které obory mají do budoucna perspektivu. Mladí lidé by měli již před maturitou mít jasno, čeho chtějí v životě dosáhnout, měli by jim pomoci rodiče nebo poradenské střediska.

Míra nezaměstnanosti je nejnižší v Nizozemí

V roce 2003 vykazovalo nejvyšší míru nezaměstnanosti mládeže Polsko (42,5 %), následovalo Slovensko (37,7 %). Z původních patnácti členských zemích Evropské unie na tom nejhůře byla Itálie (27,2 %) a Řecko (26,5 %).

Naopak nejlépe dopadlo Nizozemí (5,0 %) a Rakousko (6,2 %). Z nových členských zemích Evropské unie je na tom nejlépe Kypr (7,7 %) a Slovinsko (16,5 %). Celkově můžeme říci, že situace v severních členských zemích Evropské unie je mnohem lepší než jižních států a nových deseti členů.

Míra nezaměstnanosti mládeže do 25 let v roce 2003
Země Míra nezaměstnanosti
Belgie 17,7 %
Česko 16,9 %
Dánsko 7,4 %
Estonsko 17,6 %
Finsko 21,0 %
Francie 18,9 %
Irsko 7,8 %
Itálie 27,2 %
Kypr 7,7 %
Litva 23,0 %
Lotyšsko 20,8 %
Lucembursko 7,0 %
Maďarsko 24,8 %
Německo 10,7 %
Nizozemí 5,0 %
Polsko 42,5 %
Portugalsko 11,6 %
Rakousko 6,2 %
Řecko 26,5 %
Slovensko 37,7 %
Slovinsko 16,5 %
Španělsko 22,2 %
Švédsko 12,8 %
Velká Británie 12,0 %
EU 18,1 %
EU-15 15,2 %

Pramen: Eurostat, Statistics in Focus, General Statistics – 9, 10/2003 Regions

Anketa

Má stát podporovat podnikatele, kteří zaměstnávají absolventy?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 8. 2004 16:30