Jízda v Praze - autem, nebo tramvají?

Dárek k výročí

V září čeká pražskou městskou hromadnou dopravu velké jubileum. Před 130 lety se mohli Pražané poprvé svézt takzvanou koňkou. Ale první pokusy o hromadnou přepravu cestujících po metropoli byly uskutečněny ještě mnohem dříve, a to prostřednictvím omnibusů, tedy vozů tažených párem koní. Dopravní podnik pro své cestující připravil trošku předčasný „dárek“ k výročí – zdražení jízdného. Tím se Praha stává městem s nejdražší dopravou u nás.

Nárůst cen z 12 Kč na 20 Kč u základního přestupního jízdného a o cca 10 % u předplacených časových kuponů rozvířil veřejné mínění. Hned začátkem července byla primátorovi Pavlu Bémovi předána žádost opozice a také petice občanů, které požadovaly projednání jízdného na veřejném jednání zastupitelstva, nikoli pouze na uzavřeném jednání rady. Do konce srpna se tedy kvůli jízdenkám v Praze musí mimořádně sejít zastupitelé.

Jste z menšího městečka nebo vesnice a chcete si vyrazit na výlet do Prahy? Nejenže si musíte připravit dost peněz na vstupy do kulturních památek, nějaké drobné na kávu a zmrzlinu (jejichž cena je v centru Prahy přizpůsobena spíše výdělkům turistů), ale nyní i pořádnou sumu na tramvaj či metro.

Rodina s dvěma malými dětmi zaplatí za cestu z hlavního nádraží metrem do centra a zpět 120 Kč oproti 80 Kč před zdražením. A to už je citelná změna, především pro sociálně slabší skupiny obyvatel. Češi jsou navíc podle aktuálního průzkumu Evropské komise národem, který využívá tramvaje, autobusy, metro či trolejbusy hned po Lotyších nejčastěji v Evropě.

Občané – přispějte si na dopravu!

Dopravní podnik hl. m. Prahy přišel s řadou argumentů, proč zdražit. Cestující na dopravu přispívají pouze 23 procenty a zbytek nákladů, stejně jako rozvoj dopravní infrastruktury, financuje z dotací hlavní město Praha. Změna tarifních cen bude znamenat zvýšení spoluúčasti občanů na 28 % a tržby vzrostou zhruba o  590 mil. Kč. Tím se má přispět k udržení investičního tempa, rozšiřování vozového parku, ale i dobudování nových tras tramvají a metra.

Nejčastěji uváděným důvodem je ale doba, po jakou se ceny jízdného neměnily. Už sedm let (u časových jízdenek 5 let) se jezdilo za stejnou cenu, přičemž vliv inflace, tedy vzrůstu cen energií, pohonných hmot, mezd a dalších vstupů byl od roku 1998 zhruba dvacetiprocentní.

Po přechodnou dobu dvou prázdninových měsíců mohou ještě cestující používat a kombinovat staré jízdenky, kterými se předzásobili, ale jejich hodnota musí odpovídat nové ceně.

Podle průzkumu přepravy metra provedeného v listopadu loňského roku vzrostl počet cestujících v roce 2004 o 12,14 % oproti roku 2000. Tento pozitivní trend, který přináší dopravci tržby, na druhé straně znamená tlak na zvýšení frekvence spojů v určitých vytížených lokalitách. Zastánci zdražení upozorňují, že úhrada provozních nákladů z rozpočtu města do budoucna není udržitelná.

Cílem nového ceníku má navíc být zvýhodnění pravidelných cestujících, využívajících předplacené kupony. Z ekonomického hlediska je cestování na jednotlivé jízdenky náročnější na provoz odbavovacího systému než časová „lítačka“. Dalším pozitivem by mohlo být snížení množství černých pasažérů. Zvýhodněné kupony si podle předpokladů dopravce koupí i lidé, kteří by mohli být potenciálními černými pasažéry například v případě, že zapomenou lístek doma. Oproti těmto předpokladům však může přibýt záměrných černých pasažérů, tedy lidí, pro které bude jízdenka příliš drahá a raději risknou pokutu.

Cestování po Praze je podle dopravního podniku stále ještě levnější než ve většině srovnatelných metropolí, a také porovnání ceny v přepočtu na délku jízdy s ostatními velkými městy u nás vychází výhodněji. S růstem ceny vzrostla i doba platnosti jízdenky. V pracovních dnech platí dvacetikorunová jízdenka 75 a o víkendu dokonce 90 minut. Porovnejme ale čas, jaký zabere cesta z jednoho konce města na druhý obyvateli Prahy a například Pardubic.

Bezplatná MHD – jako v pohádce

Veřejnost i opozice se proto bouří. Některé návrhy jdou dokonce až do krajního případu, kdy by MHD měla být zcela zdarma. Už tři roky na tomto principu funguje hromadná doprava v jihočeském městě Třeboň, a to bez závažnějších ekonomických škod. Naopak, vzrostl počet přepravených osob a pokleslo množství automobilů v centru města.

Bezplatná doprava je finančně zcela únosná, protože znamená především úsporu nákladů na tisk a šíření lístků. Tyto malé „cenné papírky“ budou totiž vyžadovat stále bezpečnější a dražší ochranu proti padělání. V dopravním prostředku už bychom nadále nepotkávali revizory a také náklady na vymáhání dlužného jízdného by se mohly zcela vyškrtnout.

Peníze se dají ušetřit i jinak, třeba zefektivněním práce. Čísla, která pražský dopravce zveřejnil, nám však to, zda se plýtvá, neřeknou. Tržby z jízdného ve výši 3 mld. Kč celkové náklady 11 mld. Kč ani z daleka nepokryjí. Počet 12 700 zaměstnanců, z nichž je 3 200 úředníků (není to příliš?), také o produktivitě práce nemluví. Ani Nejvyšší kontrolní úřad nemá právo provést v dopravním podniku kontrolu hospodaření, přestože již na tento problém upozorňovala řada odborníků.

Největší obavu však vzbuzují názory, že dražší jízdné ve své podstatě podpoří automobilovou dopravu, která má sice řadu nevýhod, ať už jsou to ranní zácpy na silnicích, nebo nedostatek parkovacích ploch, ale na druhé straně má jednu obrovskou výhodu, a tou je volnost pohybu. Nepříznivý vliv na ovzduší, a tedy na lidské zdraví a na kulturní památky v historickém centru Prahy, ale především na pohodu obyvatel a celkovou atmosféru města, je vzrůstem automobilismu neoddiskutovatelný. Pravdou však zůstává, že je velice obtížné přesně vyčíslit, jak se změna tarifů projeví na počtu cestujících v MHD, a tedy jejich případném poklesu.

Přestěhujte se třeba do Olomouce

A jaké jsou ceny v některých dalších větších městech? Například v Ústí nad Labem zaplatíte za nepřestupní jízdenku 10 Kč a při přestupu si můžete vybrat ze tří variant jízdenek (za 14, 16 nebo 55 Kč), závisejících na počtu minut. Měsíční jízdné vás vyjde na 340 Kč, což je oproti pražské ceně 460 Kč podstatně méně.

Po Hradci Králové se od ledna loňského roku jezdí za 9 Kč, bohužel v sousedních Pardubicích se rozhodli letos tarify změnit. Základní jízdné zvedli o korunu na 10 Kč, což znemožňuje využívání stejných jízdenek v obou městech, jako tomu bylo dříve. Naopak děti a senioři v Pardubicích zaplatí místo 6 už jen 5 Kč.

V druhém největším městě v České republice, Brně, se v centru (tedy ve dvou zónách) jezdí za 13 Kč. Výhodná je i desetiminutová jízdenka za 8 Kč, která Brňany neomezuje v přestupování na kratší vzdálenosti. Tuto výhodu bohužel Praha nemá.

V Plzni zaplatíte za základní cestu 12 Kč. Stejně tak v hanácké metropoli Olomouci, která disponuje moderním vozovým parkem i propracovaným informačním systémem. Proto je opravdu překvapivé, že zde celodenní lístek stojí pouhých 26 Kč! Není to příjemná cena? Třeba se Praha v budoucnu poučí.