Spočítejte si...

Zavřít

Jízda s podnapilým řidičem nebo bez přilby na kole vás připraví o peníze

Velké odškodnění za havárii při spolujízdě s podnapilým řidičem nečekejte. Stejně tak „ostrouhají“ poranění cyklisté bez přilby.

Nejvyšší soud České republiky varuje před spolujízdou s podnapilým řidičem a před nepoužitím cyklistické přilby. Onehdy řešil velmi smutný, ale zajímavý a poučný případ. O co šlo?

Nelezte do auta, když víte o podnapilosti

Žalobce se soudní cestou domáhal zaplacení finanční částky 70 000 Kč jako dosud neuhrazené části jednorázového odškodnění náležejícího mu jako sourozenci osoby, jež byla na místě spolujezdce usmrcena při dopravní nehodě zaviněné jedním ze žalovaných.  Čtěte také: Na jaké odškodnění máte nárok, přihodí-li se vám pracovní úraz?

Tento žalovaný zavinil dopravní nehodu tím, že řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a bez řidičského oprávnění. Pod vlivem alkoholu byl před dopravní nehodou i zesnulý sourozenec žalobce, který v tomto stavu do vozidla nasedl, přestože věděl, že řidič je pod vlivem alkoholu, a navíc v době, kdy se na mokré vozovce nacházel místy i sníh.

Protože tímto riskantním jednáním zesnulý porušil svou základní (prevenční) povinnost předcházet vzniku škod na zdraví ve smyslu § 415 občanského zákoníku, stanovil okresní soud, který věc projednával jako soud prvého stupně, míru jeho spoluzavinění v rozsahu  40 %. Porušení povinnosti zapnout si bezpečnostní pásy ze strany zesnulého shledal významným, nikoliv však základním momentem pro stanovení míry jeho účasti na vzniku škody.

Od okresnímu soudu ke krajskému

Ohledně zaplacení částky 70 000  Kč byla žaloba okresním soudem zamítnuta. Žalobce si proto podal odvolání ke krajskému soudu. Ten rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 35 000  Kč s příslušenstvím, co do částky 35 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Míru spoluzavinění poškozeného proto stanovil v rozsahu 20 %. Čtěte více: Kolik stojí život?

Dovolání k Nejvyššímu soudu

Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, podal jeden ze žalovaných dovolání, kterým se zabýval Nejvyšší soud ČR. Dovolací soud rozhodl ve věci svým rozsudkem spis. zn. 25 Cdo 2451/2007, ze dne 30. 9. 2009, když zrušil rozsudek krajského soudu a vrátil věc v daném rozsahu k řešení tomuto soudu, a uzavřel zejména následující:

Podle § 441 občanského zákoníku byla-li škoda způsobena také spoluzaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Toto ustanovení směřuje k tomu, aby v rozsahu, v jakém se sám poškozený podílel na způsobení škody, nebyla dána povinnost k náhradě škody toho, kdo za ni odpovídá.

Jde tedy o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce a stanovení podílu, jímž sám poškozený přispěl ke škodlivému následku. Zásadně se vychází z míry zavinění každého z nich a zvažovat je třeba veškeré příčiny vzniku škody, spočívající jak v jednání škůdce, tak v jednání poškozeného, a stejně jako u škůdce lze i u poškozeného brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo příčinou (jednou z příčin) vzniku škody.

I poškozený může nést odpovědnost

V dané věci jde o posouzení rozsahu spoluzavinění sourozence žalobce, zesnulého spolujezdce, který byl usmrcen při dopravní nehodě zaviněné žalovaným za situace, kdy se za nepříznivých povětrnostních podmínek rozhodl v podnapilém stavu absolvovat jako spolujezdec cestu s řidičem, o němž věděl, že je rovněž pod vlivem alkoholu.

Rozhodující příčinou vzniku škody bylo zcela neodpovědné počínání řidiče vozu, nicméně riziko dopravní nehody při řízení vozu podnapilou osobou při zhoršené sjízdnosti je natolik vysoké, že přístup usmrceného spolujezdce, který se rozhodl za takových podmínek jízdu absolvovat, nelze hodnotit jinak než jako krajně riskantní. Čtěte také: Po kom a jak požadovat náhradu škody za úraz na chodníku?

I když samozřejmě bez hrubého porušení právních povinností řidičem by ke škodnému následku nedošlo, zásadní podcenění nebezpečnosti situace poškozeným se rovněž přímo a významnou měrou podílelo na tom, že vedle havárie vozu samotného došlo i k poranění spolujezdce a ke ztrátě jeho života.

Poškozený tím, že vědomě podstoupil jízdu vozidlem, které řídila osoba, o níž věděl, že její řidičské schopnosti jsou ovlivněny požitím alkoholu, podstatně přispěl ke vzniku škodlivého následku. Je tedy zřejmé, že podíl sourozence žalobce právě na této újmě je vyšší než jen 20 % a limitně se může blížit až jedné polovině.

Anketa

Pobírali jste někdy náhradu za škodu na zdraví?

Varovný příklad

Vyslovený právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný a pro mnohé, kdo by chtěli usednout do vozidla řízeného podnapilým řidičem, varováním. Čtěte také: Kávou se můžete v práci opařit „výhodně“. Důležité je, kdo požádal o její uvaření

K míře spoluzavinění poškozeného spolujezdce se vyjádřil Nejvyšší soud ČR i ve svém rozsudku spis. zn. 25 Cdo 91/2010, ze dne 24. 2. 2011, v jehož odůvodnění uvedl zejména následující:
Pokud poškozený tím, že vědomě podstoupil jízdu vozidlem, které řídila osoba, o níž věděl, že její řidičské schopnosti jsou výrazně ovlivněny požitím alkoholu, podstatně přispěl ke vzniku škodlivého následku (požadovaná náhrada škody na zdraví, jež vznikla poškozenému žalobci při dopravení nehodě zaviněné žalovaným, byla v žalobě vyčíslena poškozeným na 1 381 641 Kč), podíl poškozeného na vzniklé škodě se může blížit až jedné polovině. 

Z uvedeného ovšem současně plyne, že v obdobných případech míra spoluzavinění poškozeného zpravidla nepřekročí 50 %. 

I když zásadní podcenění nebezpečnosti situace poškozeným a nepoužití bezpečnostních pásů se zde rovněž přímo a významnou měrou podílelo na tom, že došlo k jeho závažným poraněním, nelze přehlédnout, že rozhodující příčinou škody bylo zcela neodpovědné počínání řidiče vozu a bez jeho hrubého porušení právních povinností by ke škodnému následku nedošlo.

Jestliže tedy základní příčinou vzniku škody bylo porušení důležitých povinností ze strany žalovaného, který řídil osobní automobil ve stavu těžké opilosti, jel v noci nepovolenou a nepřiměřenou rychlostí a svým jednáním naplnil skutkovou podstatu dvou trestných činů, pak i s přihlédnutím k okolnostem zakládajícím výrazné spoluzavinění poškozeného žalobce na vzniku škody (účastnil se – nepřipoután – jízdy s řidičem, o němž věděl, že požil alkoholické nápoje a přispěl tak ke vzniku závažnějších následků na svém zdraví, a pokračoval v jízdě přes předchozí rychlý a riskantní způsob jízdy žalovaného) odvolací soud (který se případem zabýval před NS ČR) nepochybil, pokud oproti soudu prvního stupně zvýšil rozsah opodstatněnosti žalobního nároku ze 30 % na 50 %.  Čtěte také: Ošetření u lékaře může přijít hodně draho

Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podíleli jednotliví účastníci nehody, a tedy v jakém rozsahu za škodu odpovídají, odvisí vždy od skutkových okolností konkrétního případu a od porovnání všech okolností, které mohly mít a měly vliv na výsledek. Zobecnění, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy, je zpravidla vyloučeno.

Obdobným varováním, jakým jsou pro neopatrné a riskující spolujezdce v automobilu uvedená rozhodnutí NS ČR, je pro cyklisty nepoužívající ochrannou cyklistickou přilbu další judikát Nejvyššího soudu.

O odškodnění přijdete i za jízdu bez helmy

V další věci projednávané Nejvyšším soudem ČR, a to pod spis. zn. 25 Cdo 2258/2008–123, kterou NS ČR rozhodl svým rozsudkem ze dne 20. 1. 2010, šlo o posouzení, zda nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je (popř. není) porušením prevenční povinnosti podle § 415 občanského zákoníku a okolností zakládající jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 občanského zákoníku.  Čtěte také: Kouslo vás klíště? Můžete získat zákonné náhrady

Cyklista mladší 15 let je povinen za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě. Osobám mladším 15 let zákon ukládá použití ochranné přilby bezpodmínečně, aby byly v každé situaci chráněny, zatímco u osob starších ponechává na jejich uvážení a zodpovědnosti, kdy je potřebné přilbu použít a kdy nikoli.

Je přitom nepochybné, že použití ochranné přilby cyklistou v silničním provozu je žádoucím a způsobilým prostředkem odvrácení, či alespoň zmírnění následků škody na zdraví v případě dopravní nehody. Nejvyšší soud tedy uzavřel, že nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je porušením prevenční povinnosti podle § 415 občanského zákoníku a může v rozsahu, v němž se podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 občanského zákoníku.

Okolnost, že v trestním řízení byl za viníka nehody určen řidič automobilu a že v odůvodnění usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání řidiče bylo konstatováno, že poškozený cyklista nemohl vznik nehody odvrátit, nevylučuje závěr o tom, že se cyklista nepoužitím přilby na vzniku (zvětšení) škody na svém zdraví spolupodílel.

25 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 4. 2011 8:40