Jíst musíme všichni - ale za kolik?

Výdaje na jídlo tvoří ve všech domácnostech jednu z hlavních položek, jíst prostě musíme všichni. Chce-li rodina ušetřit nějakou tu korunu či euro, omezí většinou konzumaci drahých jídel a spokojí se s levnější náhradou. Kolik utratí za jídlo průměrný Evropan?

V nových členských státech jsou výdaje ze jídlo vyšší

Ve všech deseti nových členských státech EU mají domácnosti mnohem vyšší náklady na jídlo než v ostatních členských zemích. Hlavní důvod je ten, že ceny základních potravin jsou v nových členských zemích sice přibližně dvakrát levnější, ale platy jsou nižší více než trojnásobně (většinou i více).

Výdaje domácností na jídlo v roce 2003
Země Měsíční výdaje na jídlo
(v eurech)
Měsíční výdaje na jídlo
(v % z průměrné mzdy)
Belgie 365 EUR 13,3 %
Česko 103 EUR 22,8 %
Dánsko 453 EUR 13,0 %
Estonsko 104 EUR 28,9 %
Finsko 268 EUR 12,7 %
Irsko 330 EUR 13,0 %
Itálie 305 EUR 14,6 %
Kypr 221 EUR 17,8 %
Litva 113 EUR 35,8 %
Lotyšsko 98 EUR 33,3 %
Maďarsko 116 EUR 34,0 %
Německo 326 EUR 11,8 %
Nizozemí 266 EUR 11,6 %
Polsko 161 EUR 31,0 %
Portugalsko 124 EUR 19,3 %
Rakousko 243 EUR 12,5 %
Slovensko 95 EUR 24,3 %
Slovinsko 193 EUR 20,3 %
Španělsko 190 EUR 15,4 %
Velká Británie 261 EUR 9,6 %

Zdroj: Eurostat yearbook 2003 – the statistical guide to Europe

Pro lepší porovnání výdajů domácností za jídlo jsme si je uvedli v druhém sloupci naší tabulky v procentech. Jak vidíme z přiložené tabulky, nejvyšší měsíční výdaje na jídlo jsou v Maďarsku (34,0 %), Litvě (35,8 %) a Lotyšsku (33,3 %). Naopak nejméně ze svého rozpočtu utratí za jídlo ve Velké Británii (9,6 %), v Nizozemí (11,6 %) a v Německu (11,8 %).

Dánové utratí za jídlo měsíčně 453 euro

Jestliže výdaje Evropanů uvedeme v eurech, tak absolutně nejvíce „projí“ Dánové (453 euro), Belgičané (365 euro) a Němci (326 euro). Nejméně potom Slováci (95 euro) a Lotyši (98 euro).

Mnoho občanů v nových deseti členských zemích Evropské unie vlastní zahrádku nebo nějaké drobné hospodářství a kupuje méně ovoce, zeleniny či masa oproti západním zemím.

Pečivo je nejdražší ve Skandinávii (trojnásobně dražší než v Česku), naopak nejlevnější je u nás a na Slovensku, kde jeho cena není ani poloviční oproti průměru EU.

Cena masa je nejvyšší v Dánsku, Německu a Francii (dvojnásobně dražší než v Česku), nejlevnější maso je naopak v České republice, Slovensku a v Polsku. U cen masa jsou přitom nejmenší cenové rozdíly.

Ceny mléčných výrobků jsou v zemích Evropské unie téměř shodné. Nejdražší jsou překvapivě mléčné výrobky v Itálii, kde jsou jinak ceny jídla a pití jedny z nejnižších.

Ovoce je nejdražší v Lucembursku (přitom ostatní ceny jsou zde nižší než v ostatních zemích) a Irsku, poměrně levné je v Portugalsku a Řecku. Ovoce je v porovnání s ostatními druhy jídla drahé i v nových deseti členských státech.

Nejméně obézních je v Nizozemí

Lidské tělo je mnohem zdravější, výkonnější a lépe vypadá, když si udržuje správnou váhu. Optimální váha závisí na věku, pohlaví a velikosti člověka. V Evropské unii je více obézních mužů než žen a naopak více žen než mužů vážících velmi málo.

Body Mass Index (BMI) slouží expertům ke zjištění obezity, stačí znát pouze výšku a váhu. BMI index zjistíme, když naši hmotnost (v kg) vydělíme naší výškou (v metrech) na druhou.

Body Mass Index dle pohlavív roce 2002 (v %)
Země Příliš nízká váha Nízká váha Normální váha Nadměrná váha Silná obezita
Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy
EU 0,9 3 4 11,6 69,5 64,6 19,5 14,4 6,1 6,9
Belgie 1,9 4,8 6,2 10,8 69,2 66,3 16,1 9,8 6,5 8,3
Dánsko 0,4 2,8 2,7 15,3 74,6 65,5 16,9 9,5 5,4 6,8
Německo 0,4 1,9 1,8 8,9 69,1 71,1 23,2 15,1 5,4 3,8
Řecko 0,6 1,9 3 10,4 61 55,7 26,7 17,8 8,7 13
Španělsko 0,9 3,4 4 12,3 63 62,1 24,2 15,7 7,8 6,2
Francie 0,6 4,6 5,4 20,5 72,9 59,7 16,5 10,4 4,6 4,4
Irsko 0,4 3,1 5,1 11,3 74,5 69,3 15,6 10,5 4,4 6
Itálie 0,4 4,6 4,5 15,2 75,3 61,8 15,4 13,4 4,3 5,4
Lucembursko 1,1 5,4 5,2 16,8 62,6 58,9 22,6 12,2 8,5 7,1
Nizozemí 0,8 2,7 6,9 8,9 74,9 68,2 14,4 14,4 2,9 6,8
Rakousko 1,3 2,7 2,6 11,4 69,8 66 20,4 15,6 5,9 6
Portugalsko 1,2 2,4 3,4 9,2 70,7 61,7 16,7 21,2 7,9 9,4
Finsko 0,4 3,2 4,4 8,2 68,3 64,2 18,3 17,6 8,6 8,2
Švédsko 0,6 2,3 4,3 11,1 68,1 68,7 22,2 13,8 4,9 3,8
Velká Británie 2,1 2,3 2,8 9,8 65,6 62 21,4 17,8 8,1 10,1

  • Jednotlivé údaje v tabulce jsou vždy zaokrouhleny, součet všech mužů či žen jednotlivého státu nemusí tedy dávat 100 %
  • BMI mezi 20 a 26 je normální. BMI mezi 18 až 20 mají dotyční lidé nízkou hmotnost, pod 18 velmi nízkou hmotnost. Osoba mající BMI mezi 27 a 30 má nadměrnou hmotnost a nad 30 je silně obézní.
Pramen: "Eurostat, Eckzahlen für den Bereich Gesundheit 2002, 300 S., ISBN 92–828–2991-X“

Většina občanů Evropské unie – 70 % mužů a 65 % žen má normální BMI. Současně z následující tabulky můžeme vyčíst, že 26 % mužů a přibližně 21 % žen mají nadváhu až obezitu.

Mezi jednotlivými členskými státy jsou samozřejmě rozdíly. Nejvíce mužů majících nadváhu je v Řecku (35 %), ve Španělsku (32 %), v Lucembursku (31 %) a ve Velké Británii (30 %). Naproti tomu v Nizozemí pouze 17 %. U žen je nadměrnou váhou postiženo 31 % Řekyň a Portugalek, nejméně Francouzek (15 %) a Dánek (16 %).

Dlouhotrvající obezita vážně poškozuje zdraví. Značně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice, cukrovky, některých nádorů, bolestí zad a křečových žil.

Anketa

Kolik vašeho rodinného rozpočtu utratíte za jídlo?