Jiří Paroubek: Vytváříme prostředí příznivé pro růst

Aktualizováno 28. 4. 2006 10:00

ČSSD je v současnosti nejsilnější vládní stranou. Podle předvolebních preferencích bude i v příštím volebním období hrát významnou roli. Proto jsme se zeptali Jiřího Paroubka, premiéra a místopředsedy ČSSD, na sporné body volebního programu a jeho dopad na ekonomiku v případě realizace.

Jiří Paroubek - ČSSD

Hned v úvodu vašeho volebního programu se občanům zavazujete, že udržíte dynamiku růstu HDP na 5 %. Jak toho chcete docílit?

Vytváříme prostředí, které je pro růst příznivé. Zdrojem růstu jsou export a investice, nikoli vládní spotřeba. Pro rozvoj jsou podstatné investice do lidského kapitálu, investice do vývoje vědy a výzkumu, nízké daně včetně investičních pobídek, stabilní podnikatelské prostředí. Když jsme ve strategii hospodářského růstu mluvili o sedmi osmi procentech růstu, řada „odborníků“ se smála. Ale už loni bylo 6 % růstu realitou. A když jsem řekl, že je na I. čtvrtletí možné očekávat růst meziročně až o 8 % HDP, analytikové s tím souhlasí.

Domníváte se, že je vláda v malé otevřené ekonomice, jakou ČR je, schopna čelit krátkodobým hospodářským cyklům a udržet pětiprocentní dynamiku růstu HDP?

Česká ekonomika se nechová zcela podle hospodářského cyklu západoevropských zemí. Naopak období recese přináší poptávku po kvalitnějších a levnějších dodávkách, a tam je pak šance našich výrobců. Tak se také projevily výkyvy v automobilovém průmyslu, kde nakonec čeští dodavatelé zlepšili svou pozici na světových trzích.

Dalším závazkem, který občanům dáváte, je, že udržíte sociální stát. V jaké podobě ho hodláte udržet a myslíte si, že je to dlouhodobě možné?

Chceme setrvat na modelu, který Evropa sto let buduje, a který byl a je základem úspěchu. Základem jsou bezplatné školství a zdravotnictví a průběžný systém financování důchodů jako dominantní pilíř. Hodláme však posílit motivační prvky v těchto segmentech tak, abychom se vyrovnali s nákladovými tlaky.

Ve vašem programu se konstatuje, že trh musí být cílevědomě rozvíjen a citlivě regulován. Je stávající sociální stát typu ČR právě tím, co citlivě reguluje trh?

Sociální stát je součástí moderního tržního hospodářství. Jinak pokud se podíváte i do liberálních teorií, stát zodpovídá za stanovení jasných pravidel tržní hry a dohlíží na jejich dodržování a sankcionuje nedodržování. Neslyšel jsem o tom, že by tato úloha byla zastupitelná. Zhruba tři čtvrtiny Evropanů platí vyšší daně včetně sociálního pojištění nežli my, náš sociální stát proto není žádnou brzdou rozvoje, naopak je stimulačním faktorem a předpokladem vysokého růstu.

Nezaměstnanost chcete snížit na 6 %, hovoříte o tom, že toho docílíte aktivní politikou zaměstnanosti. Nicméně například v sousedním Německu se o to 8 let pokoušela sociálnědemokra­tická vláda a nedosáhla žádného výrazného úspěchu. Proč by měla být taková politika úspěšná zrovna v ČR?

My máme jiné voliče než Německo. Proto jsme se vydali Blairovskou cestou. Ta vedla v Británii k nejnižší nezaměstnanosti od druhé světové války.

Má otázka směřovala k aktivní politice zaměstnanosti, kterou chcete provádět, ne k charakteru českých voličů. Právě tato politika neslavila v zahraničí velké úspěchy a příkladem může být právě SRN, ve Velké Británii se takovéto postupy v minulých letech neaplikovaly, naopak jde spíše o výsledek reforem M. Thatcherové.

Tony Blair vládne v Británii již devět let a potřetí vyhrál volby. Před Tony Blairem vládl navíc v Británii ještě John Major. Blairova politika je zaměřena především na podporu školství, jehož úroveň je hlavním předpokladem snižování nezaměstnanosti. Školství bylo také prioritou vlády ČSSD, jen za poslední čtyři roky došlo ke zvýšení rozpočtu výdajů vysokých škol o celých padesát procent. Zároveň děláme práci atraktivnější snižováním daní a zpřísňováním výplaty dávek.

Hodláte usilovat o zvýšení zaměstnanosti na 70 %, přitom právě v době vašeho vládnutí došlo k jejímu poklesu a až s výrazným hospodářským růstem došlo ke změně. Co hodláte tedy učinit, aby se trend jejího růstu zachoval i při nižším růstu ekonomiky?

Zmiňujete dlouhodobý cíl lisabonské politiky, ke kterému se hlásíme. Jde o to, abychom umožnili pracovat co největšímu počtu lidí. Na druhé straně tu ale působí i protitendence vyplývající ze stejné lisabonské strategie. Zvýšení počtu vysokoškoláků cca o 100 tisíc sníží krátkodobě zaměstnanost zhruba o procento, dlouhodobě to ale sníží nezaměstnanost a zvýší zaměstnanost.

Uvádíte, že se pokusíte motivovat příjemce sociálních dávek, aby se jim vyplatilo přijmout nabízenou práci. Proč tedy v posledních letech každoročně zvyšujete životní minimum a tím nepřímo i sociální dávky, které pak naopak nemotivují přijmout nabízenou práci?

Problém je v tom, že musíme odlišit ty, kdo pomoc potřebují, od těch, kdo systém zneužívají. Skutečně potřební dostávají málo a berou jim to ti, kteří za široké společenské tolerance dávky zneužívají. Proto každý rok výplatu dávek zpřísňujeme a na druhé straně navyšujeme dávky např. pro dlouhodobě nemocné a postižené.

Neuvažujete například o tom, že občan, který by odmítl přijmout práci, by ztratil nárok na sociální podporu?

Prosadili jsme pro takový případ snížení sociální podpory.

Hodláte prosadit nový zákoník práce, který podnikatelé odmítají. Jsou to přitom právě oni, kteří lidem práci dávají. Neobáváte se poklesu nových pracovních míst v hospodářství?

V novém zákoníku práce není nic, co by situaci zpřísňovalo. Naopak mnohá opatření trh práce dále uvolňují. Neuposlechli jsme ovšem ty hlasy, které chtěly fakticky vyhnat odbory z pracovišť. Kdyby část podnikatelské veřejnost namísto odmítavé kampaně ve sdělovacích prostředcích se sociálními partnery jednala, mohl být pro celou ČR výsledek lepší.

Uvolňují? Zákoník v 395 paragrafech ukládá zaměstnavatelům přes 400 povinností a odborům dává větší moc, než jaká je běžná v EU…

Moc odborů se nijak podstatně nezvýšila. Naopak je moc našich odborů výrazně nižší než v EU, podívejte se např. na to, jak jsou na základě dohod s odbory stanoveny podmínky propouštění u nás a v EU. Tak levně a snadno se snad nepropouští v žádné zemi EU 15.

Důsledky propopulační politiky státu ze sedmdesátých let pociťujeme dodnes a do budoucna jsou silné ročníky jako výsledek této politiky rizikem pro celou ekonomiku. Jak se chcete při realizaci vaší rodinné politiky, založené na masivní podpoře porodnosti, vyvarovat tohoto nebezpečí?

Pravicový ekonom, či spíše ideolog Pavel Kohout tvrdí, že jedním z důvodů dnešní prosperity jsou silné populační ročníky z dob Gustáva Husáka. Co máte proti Pavlu Kohoutovi?

Nevím, co tvrdí pan Kohout, ale je naprosto zřejmé, že nestabilní populační vývoj je důsledkem politiky státu, na tom se snad shodneme. Proto se ptám, zda jste uvažovali o způsobu, jak se takového nebezpečí vyvarovat i ve vaší rodinné politice.

Naše opatření se naopak snaží tento nestabilní a nebezpečný populační vývoj zvrátit. Zde se vytvořily podmínky, které nutily mladé lidi odložit narození jejich dětí. Před dvaceti lety byl věk nevěsty devatenáct a prvorodičky dvacet let. Dnes se dívky vdávají v sedmadvaceti.

Proč mají lidé, kteří nehodlají či nemohou mít děti, dotovat založení rodiny svých spoluobčanů? Není to už přeci jenom přehnané sociální inženýrství a přílišný zásah do osobních svobod?

Jde jen o ekonomickou rovnici. Jestliže někdo investuje do dětí, investuje na svůj úkor do naší budoucnosti. Naopak tedy ten, kdo řádně vychovává své děti, velice tvrdě platí za ty ostatní. Ty děti budou potom platit naše důchody a zdravotní pojištění.

Za předpokladu zachování stávajícího důchodového systému, co když se ale v budoucnu změní?

Představte si tedy hypotetickou situaci, kdy všichni na světě spoří, ale nikdo nemá děti. Co si pak za své důchodové úspory koupíte?

V případě důchodového systému chcete usilovat o zachování mezigenerační solidarity. Domníváte se, že je tato solidarita s ohledem na demografický vývoj udržitelná?

Máme v programu zahrnut dvoupilířový systém důchodové péče. Průběžný systém chceme doplnit dalším rozvinutím dobrovolného penzijního spoření se státní podporou. To je podle Bezděkovy komise schůdné. Počet narozených dětí nyní roste.

Ačkoliv počet dětí roste a druhý pilíř plánujete, oba efekty nebudou schopny v budoucnu vyrovnat důsledky vstupu silných ročníků do penze. Dokážete si tedy představit pokles důchodu pod 40 % průměrné mzdy, jako obecně uznávané hranice?

Druhý pilíř dávno existuje, chceme ho posílit. Budeme dělat všechno proto, aby důchody měly takovou úroveň, která zabezpečí důstojný život. Počítáme samozřejmě s ohledem na populační vývoj s parametrickými změnami a motivací k pozdějšímu odchodu do důchodu.

Valorizaci důchodů nad rámec stanovený zákonem hodláte financovat z dividend ČEZu. Nebylo by lepší peníze investovat, než je tímto způsobem „projídat“?

Důchodový účet byl loni v přebytku, stejně jako v minulých letech. Vaše otázka postrádá smysl. My jsme naopak investovali do ČEZu a zvýšili hodnotu státního podílu o tři sta miliard, tedy o víc než všechny rozpočtové deficity volebního období dohromady. A výnos z budoucí privatizace ČEZu jsme zákonem určili na budoucí důchodovou reformu. Vidíte, že jsme investovali dobře. Za ODS stála akcie ČEZu 60 korun, dnes stojí 830. Chcete se přít o to, kdo lépe hospodaří?

Nechci se přít o nic. Rád bych pouze věděl, zda považujete za rozumné financovat z budoucích dividend ČEZu valorizaci důchodů nad rámec stanovený zákonem?

Nic takového se neděje. Ale výnos z privatizace ČEZu je určen na důchodovou reformu a je na tom konsensus všech politických stran. Já to považuji za rozumné.

ČEZ se účastní vašich volebních mítinků, dotuje škody po povodních, figuruje ve vaší politice životního prostředí, má přispívat na důchody apod. Nedomníváte se, že jde o přílišný zásah do jeho nezávislosti?

ČEZ se neúčastní kampaně ČSSD. Většina sponzoringu ČEZu jde do obcí a měst, kde jsou starostové z ODS. Jinak má jistě vlastník podniku právo inkasovat dividendy. Jak tyto dividendy stát utratí, je pak věcí parlamentu. S využitím dividend na povodňové škody souhlasily v parlamentu i obě opoziční strany. Pokud chcete dělat politiku životního prostředí bez výrobců energie, nemůžete dělat nic. Spolupracujeme se všemi relevantními firmami, bez ohledu na to, komu patří.

Hodláte podporovat i hypotéky k pořízení vlastnického bydlení. Jak vysoká by tato podpora měla být?

Máme celý komplex nástrojů pro řešení bytových problémů. Doporučuji se informovat u Fondu rozvoje bydlení a Ministerstva pro místní rozvoj. Sám jsem pomáhal rozjíždět půjčky pro mladé páry k získání bydlení.

Podporovat hodláte nadále například i zahraniční investice. Jednou z posledních podpor jste přidělili korejské automobilce Hyundai, která dosáhne téměř jednoho milionu korun na pracovní místo. Hodláte stejným způsobem podporovat i domácí malé a střední podniky?

Pokud bychom podporovali v minulých létech malé a střední podniky jako zahraniční investory, museli bychom prostředky věnované na malé a střední podnikání radikálně snížit. Pravda je taková, že podpora malého a středního podnikání byla v minulých letech dvojnásobkem až trojnásobkem reálně vyplacených investičních pobídek. Kromě toho jsme zavedli paušály pro drobné podnikatele, čímž jsme jim poskytli další zhruba tři miliardy ročně. Jinak poproste Czechinvest, aby vám vysvětlil systém pobídek a podpory malého a středního podnikání.

V programu uvádíte, že jste minimalizovali inflaci, ačkoliv jde o výsledek práce centrální banky, která je ze své podstaty nezávislá. Jakým způsobem se na tom tedy sociálnědemokra­tické vlády podílely?

Nalistujte si učebnici ekonomie a přečtěte si něco o monetárním a fiskálním mixu. Jestliže je veřejný dluh tak malý, že devatenáct občanů EU z dvaceti je na hlavu zadluženo více než my a jestliže naše země s předstihem tří let plní všechna ekonomická kritéria pro přijetí do Eurozóny, projeví se to na inflaci. Zkuste se zeptat guvernéra centrální banky, proč se musí vyjadřovat ke globálním číslům veřejných financí. Odpoví vám, že je to proto, že mají zásadní monetární význam. Dovoluji si vás též co nejzdvořileji upozornit, že pan guvernér Tůma je docentem makroekonomie, a tento titul má z nejprestižnější české ekonomické instituce: Fakulty sociálních věd Karlovy university.

Děkuji za radu. Nicméně veřejný dluh nemá s inflací nic společného. Rozhodující je deficit státního rozpočtu, který ještě před pár lety dosáhl na téměř 12 % HDP a samotná ČNB neustále kritizuje vývoj veřejných rozpočtů. Proto se ptám, jak sociálnědemokra­tické vlády přispěly k nízké inflaci?

Víte, když on se totiž ten veřejný dluh jaksi skládá mj. z deficitů veřejných rozpočtů (a nejen z rozpočtu státního, jak se mylně domníváte). Možná byste se měl někdy podívat do čerstvých statistik. Deficity veřejných rozpočtů se v tříletém předstihu před konvergenčním programem vyrovnaly s maastrichtským kritériem (což bylo řečeno už v odpovědi na minulou otázku). Pokud jde o rekordní deficit veřejných rozpočtů podle standardní metodiky, tak toho dosáhl před léty Václav Klaus, my jsme se mu nikdy ani nepřiblížili. Pokud jde o kritiku parlamentu (vláda podle ústavy o výdajích nerozhoduje), pak jsou všechny centrální banky stejné, a říkají, že by se mělo šetřit. V poslední době to ale ČNB říká velice taktně. Také jsem od ČNB vyslechl kritiku toho, že šetříme tak rychle, že to ohrožuje jejich prognózy. To považuji za vyznamenání. Jinak konstatuji, že vaše otázky jsou jistě zábavné, a je v nich z hlediska makroekonomie mnoho inovativního. Docent Tůma by ovšem dal hlavu do dlaní.

Podle jedné ankety si vaši vládu nepřeje 42 ze 46 vrcholových manažerů. Nicméně například stranu vašeho kolegy Tonyho Blaira ve Velké Británii podporují i podnikatelské kruhy. Hodláte se od něho více učit, abyste dosáhl stejného úspěchu?

Z evropských předsedů vlád jsem se scházím nejčastěji právě s Tony Blairem. Ptal se mne ovšem, jak je možné, že jsou v ČR daně ještě nižší než v Británii. V programu ČSSD čerpáme hodně z díla duchovního guru Tonyho Blaira Anthony Giddense. Ten byl po řadu let rektorem London School of Economics. Dnes je lord Giddens členem horní sněmovny.

Děkuji za rozhovor.

Z rozhovorů s čelními představiteli politických stran, které mají šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, již vyšlo:

A připravujeme další.

Anketa

Vede politika ČSSD k vysokému hospodářskému růstu?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 5. 2006 23:40