Jediná jistota: smrt a daně

Jistého prý člověk nemá na světě nic, jen smrt a daně. Zatímco ta stará dáma s kosou funguje spolehlivě, o výběrčích daní se to vždy říci nedá. Daňové nedoplatky v České republice přesahují sto miliard korun a většinu z nich už stát asi nikdy neuvidí.

V prvních dvou dílech našeho miniseriálu Nutné zlo jménem daně a Jak vysoké platíme daně? jsme se věnovali tomu, jaké jsou daně, k čemu slouží, jak jsou vysoké a proč. Daně ale nestačí jen předepsat, je nutno je i vybrat. Otázce, jak se daří vybírat daně v České republice, je věnován třetí díl miniseriálu.

Problémy s výběry daní jsou staré jako daně samotné. Dříve se však výběrčí daní s daňovými poplatníky většinou příliš nemazlili. Ve starověku vybírali daně vysoce postavení úředníci, a kdo si dovolil se jim příliš vzpouzet, mohl také skončit jako otrok. Ve středověku k zaplacení daní pomohl třeba výprask a vesnice, která nezaplatila daně, občas lehla popelem. Za těchto podmínek si lidé obvykle dobře rozmysleli daně nezaplatit, byť to pro ně mohlo znamenat přežívání za hranicí chudoby.

V moderních dějinách už neplatičům daní otroctví ani tělesné újmy nehrozí. Snad proto je objem daňových úniků a nedoplatků tak vysoký. Berní úředníci však mají i dnes různé poměrně účinné nástroje, které mohou proti daňovým delikventům uplatnit. Stačí vzpomenout třeba na to, že jeden z nejslavnějších mafiánů, Al Cappone, se nakonec nedostal do vězení za své zločiny, ale za neplacení daní. Vězení pro dlužníky v podobě známé z první republiky u nás sice už nemáme, ale krácení daně může být trestným činem i dnes.

Podle informace zveřejněné Ministerstvem financí daňové nedoplatky v minulém roce poprvé v historii České republiky poklesly. Před tím nepřetržitě rostly od roku 1993 a v roce 2002 překročily stomiliardovou hranici. Ke konci roku 2003 daňové nedoplatky evidované finančními úřady poklesly o téměř 4 miliardy na 99,8 miliard Kč. Objem nedoplatků z daní spadajících pod působnost celních úřadů však naopak vzrostl o 2,2 miliardy na 9,37 miliardy korun. Celkem tedy na konci loňského roku činil objem daňových nedoplatků 109,2 miliardy Kč. Největší objem splatných daňových nedoplatků je evidován finančními úřady v Praze, naopak nejnižší v Českých Budějovicích.

Kumulativní objem daňových nedoplatků v evidenci finančních úřadů(v mil. Kč)
1998 1999 2 000 2001 2002
Daň z přidané hodnoty 28 898 33 662 36 974 37 610 38 736
Daň z příjmů právnických osob 12 085 15 401 18 655 19 668 21 231
Daň z příjmů fyz. osob – podnikatelů 6 064 7 579 8 425 9 893 11 592
Daň z příjmů fyz. osob ze závislé činnosti 3 846 4 742 5 221 5 218 5 323
Daň z převodu nemovitostí 2 930 3 745 4 565 4 860 5 074
Daně spotřební 7 899 8 837 7 728 4 976 4 955
Daň darovací 1 053 1 069 1 106 1 088 1 056
Ostatní 18 027 22 820 16 442 16 126 15 769
CELKEM 80 802 97 855 99 116 99 439 103 736
MEZIROČNÍ PŘÍRŮSTEK 15 486 17 052 1 262 323 4 297

Poznámka: V tabulce nejsou zahrnuty nedoplatky daní spadajících pod působnost celních úřadů.
Zdroj: Ministerstvo financí

Radost z toho, že se konečně daří daně lépe vybírat, poněkud kalí to, že pokles evidovaných nedoplatků je částečně způsoben tím, že se prostě přestávají evidovat staré nedoplatky rychleji, než vznikají nové. Stává se to v případě bezvýsledně ukončených konkurzních řízení, kdy daňový nedoplatek z evidence zmizí, aniž byl zaplacen. Takto patrně dopadne velká část evidovaných nedoplatků i v budoucnu. Až polovina z nich se totiž týká podniků v konkursu, u nichž je výtěžnost mezi třemi a pěti procenty.

V rámci zachování objektivity je však třeba uvést, že na poklesu daňových nedoplatků se podstatnou měrou podílel i účinnější výběr daní. Největší pokles nedoplatků byl zaznamenán u daně z přidané hodnoty a u daně z příjmů právnických osob. Nedoplatky se naopak mírně zvýšily u daně z příjmů fyzických osob, což je však Ministerstvem financí vysvětlováno rostoucím inkasem této daně. Tento trend svědčí o zlepšující se práci finančních úřadů. Zatímco v roce 2000 činily daňové nedoplatky 3,48 % inkasa nových daní, předloni to bylo již jen 2,75 % a loni dokonce 2,31 %.

Přes 300 miliónů Kč se loni také podařilo vybrat v rámci „amnestie“ na daňové prohřešky, v níž bylo polepšeným hříšníkům odpuštěno penále a úroky z prodlení z jimi zaplacených nedoplatků. Penále a úroky se na celkovém objemu daňových nedoplatků podílejí měrou velmi podstatnou – zhruba ze 40 procent. Takováto akce však principiálně může být pouze výjimečná a jednorázová, protože v opačném případě by byli de facto znevýhodněni poplatníci, kteří platí daně včas. Zpravidla by na ni také měla navazovat akce represivní, v níž by byly naopak postiženi daňoví dlužníci, kteří šance zaplatit své dluhy bez mnohdy vysokého příslušenství nevyužili.

Daňová kriminalita je u nás bohužel stále na vzestupu. Přestože státní orgány pokládají boj proti šedé a černé ekonomice a daňovým podvodům za jednu ze svých dlouhodobých priorit, je stát na daních stále okrádán o desítky miliard korun ročně. Umožňují to především děravé zákony, nedůsledný boj proti daňovým únikům a slabá vynutitelnost práva. Přitom metody daňových podvodníků jsou notoricky známé. Jedním příkladem za všechny budiž čerpání nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty na základě zfalšovaných dokladů, které v řetězci firem končí u nekontaktní společnosti s ručením omezeným bez jakéhokoliv majetku i odpovědných osob. Nedoplatky na dani z přidané hodnoty mimochodem tvoří zhruba třetinu všech evidovaných daňových nedoplatků.

Jak tedy zajistit efektivní výběr daní bez velkých daňových nedoplatků? Jednoduše – neplatit daně se prostě nesmí nikomu vyplatit! Je však více než zřejmé, že bez maximálního zjednodušení daňové soustavy, přiměřeně nízkého daňového zatížení, důsledné kontroly a systematického boje proti daňovým deliktům se to podaří jen stěží.

Anketa

Máte daňové nedoplatky?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 3. 2004 7:42