Je třeba dodatečně odškodnit klienty kampeliček?

Klientům zkrachovalých kampeliček svitla v uplynulém týdnu naděje na dodatečné odškodnění. To když Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení návrh osmi poslanců ČSSD a KSČM, který s vyšším odškodněním vkladatelů počítá. Pokud by byla schválena novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech ve znění, ve kterém ji sněmovně navrhovatelé předložili, členům zkrachovalých družstevních záložen by mohlo být vyplaceno celých 100 procent jejich vkladů. V současné době jim může být ze zákona vyplaceno maximálně 90 procent vkladu, nejvýše však 400 tisíc korun.

Horní hranice odškodnění pro jednu oprávněnou osobu u jedné družstevní záložny by se měla rovněž zvýšit, a to ze současných 400 000 korun na 2 miliony korun, přičemž oprávněnou osobou se podle návrhu rozumí členové družstevních záložen, kteří byli vkladateli, případně jejich dědicové. Další podmínkou výplaty odškodnění je, že nárok člena na náhradu vznikl nejpozději do 31. prosince 2005.

Dalším právním předpisem, který by měl být podle návrhu novelizován, je zákon o státním dluhopisovém programu. Konkrétně by mělo dojít k navýšení státního dluhopisového programu, který slouží k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen, a to o 1,85 miliardy korun na 3,85 miliardy korun.

Změny jsou žádoucí…

A co svým návrhem skupina poslanců ČSSD a KSČM sleduje? Smyslem tohoto návrhu zákona je zajištění rovnoprávného postavení členů družstevních záložen nacházejících se nyní v nucené správě, konkursu, likvidaci nebo odnětí povolení působit jako družstevní záložna, kterým byly pohledávky za družstevními záložnami uhrazovány jen do výše 90 %, max. 400 tis. Kč stanovené zákonem, s klienty zkrachovalých bank, kterým byly pohledávky za bankami uhrazeny buď v plné výši bez omezení v důsledku stovek miliard státních dotací do bankovního sektoru, nebo dle Zákona 319/2001 Sb. ve výši 100 % do 4 milionů Kč, uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.

Poslanci, kteří návrh předložili, argumentují rovněž tím, že při přípravě původního znění zákona o družstevních záložnách stát nedokázal ochránit vklady klientů kampeliček dostatečně obezřetnou a poučenou legislativou. Stát by tedy nyní měl svoji chybu napravit tím, že členům zkrachovalých kampeliček vrátí jejich vklady v plné výši. Nových vkladatelů se odškodnění týkat nebude, protože ti již mají k dispozici řádně připravený zákon včetně zabezpečeného fondu pojištění a jejich právní situace je bezpečnější a jistější, než tomu bylo u vkladatelů „starých“.

Navrhovaná novela podle svých tvůrců také posiluje právní jistotu vkladatelů a přispěje k obnovení důvěry občanů ve spoření všeobecně. Zajišťovacímu fondu družstevních záložen by pak měla garantovat, že uspokojením vkladatelů družstevních záložen budou jejich pohledávky za družstevními záložnami uspokojeny v plné výši a že tito vkladatelé nebudou vůči Fondu vznášet žádné jiné a dodatečné nároky.

… nebo ne?

Ovšem vláda s vyšším odškodněním klientů zkrachovalých družstevních záložen zásadně nesouhlasí: Vláda nepovažuje za žádoucí zavádět nesystémové dodatečné a nadstandardní odškodňování členů spořitelních a úvěrních družstev a dále tak rozšiřovat v minulosti přijatá obdobná nesystémová opatření zajišťující dodatečné nadstandardní odškodnění klientů zkrachovalých bank. A jaké důvody ji k tomu vedou?

Za prvé, předložený návrh zákona je podle ní protiústavní. Stát prý nemůže nejprve stanovit pravidla pro odškodnění členů zkrachovalých spořitelních a úvěrních družstev z prostředků systému pojištění vkladů a poté přijetím nové zákonné úpravy nakládat s těmito prostředky v rozporu s původně stanovenými pravidly.

Za druhé, vyplacení dodatečných náhrad klientům některých zkrachovalých bank nelze podle vlády srovnávat s obdobným opatřením pro členy zkrachovalých družstevních záložen. Členové spořitelních a úvěrních družstev podle ní byli spoluvlastníky družstva a měli tedy právo a ve svém zájmu i povinnost podílet se na chodu družstva. Odpovědnost za špatnou činnost členy spořitelních a úvěrních družstev zvolených orgánů družstva a za výsledky jeho hospodaření nemůže být tudíž přenášena na stát, tvrdí vláda.

Za třetí, poskytnutím dalších 1,85 miliard korun finanční výpomoci Zajišťovacímu fondu družstevních záložen by se celková výše návratné pomoci poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu vyšplhala na 9,85 miliard korun, což je pro vládu nepřijatelné. Navíc, je podle ní naprosto zjevné, že tyto finanční prostředky nebudou do státního rozpočtu vráceny. Ministerstvo financí totiž v roce 2007 prohlásilo pohledávky z již poskytnutých návratných finančních výpomocí uvedeného fondu za nedobytné.