Je penzijní reforma v současné podobě tou potřebnou reformou?

Prezident vetoval část penzijní reformy. Další měsíce ukážou, jakých změn se v penzijním systému dočkáme. Je však vládní reforma vůbec smysluplná?

Tento text je názorovým vyjádřením autora. Redakce serveru Měšec.cz není jeho autorem a nemusí se ztotožňovat s obsahem názoru.

Prezident ČR před časem vetoval prováděcí normu k penzijní reformě. Budoucnost ukáže, zda a jakých změn se v penzijním systému nakonec dočkáme. Je ale současná reforma vůbec reformou? Čtěte více: Jak ovlivní prezidentské veto důchodovou reformu?

Vývoj struktury populace je neúprosný. Průměrná délka života roste. To přináší velkou zátěž pro sociální i zdravotnický systém. Na tyto systémy jsou kladeny stále větší nároky a peníze do nich plynoucí se nezvětšují. 

V posledních 20 let došlo k prudkému nárůstu průměrného věku ženy v době porodu jejího 1. dítěte. Jestliže ještě před třiceti lety se tento věk pohyboval okolo 20 let, dnes se blíží k 30 letům. To znamená, že zatímco dříve se mohlo teoreticky počítat s 5 generacemi jedné rodiny během 80 let, dnes máme během stejné doby přibližně 4 generace. Chybí nám tedy celá jedna generace.

Vysokoškolský pedagog Tomáš Fiala z VŠE uvádí, že od roku 1990 se v naší zemi v důsledku celospolečenských změn nenarodil přibližně 1 milion dětí. Nejde jen o 1 milion potenciálních přispěvatelů do systému sociálního pojištění. Jde i o jeden milion školáků, jeden milion spotřebitelů, jeden milion cestujících veřejnou dopravou, jeden milion poplatníků DPH a dalších daní.

Redukce sítě škol, omezování veřejné dopravy, to vše je důsledek i tohoto jevu.

Zvýšit odvody vs. podpořit rodiny?

Reformou by se dalo nazvat provedení zásadních systémových změn.  Avšak výsledek politické dohody vládních stran, který vyústil v současnou podobu penzijní reformy, je jen drobnou úpravou podmínek sociálního pojištění, s cílem motivovat k většímu samospoření na stáří mimo státní sociální systém. Čtěte více: Penzijní reforma od A do Z. Vše, co potřebujete vědět

Netřeba opakovat mnohokrát řečené, ale účet penzijního systému během reformy utrpí pokles příjmů v řádu desítek miliard. To v situaci, kdy dlouhodobě poroste počet příjemců z tohoto systému.  To povede k jedinému: Ten, kdo nebude mít naspořeno, bude živořit.

Zvýšení příjmů je možné jen dvěma způsoby: zvýšením sociálního pojištění, nebo zvýšením počtu plátců do systému.

V dnešní době zvyšovat sociální pojištění, tedy náklady na práci, je ekonomicky nemožné. V konkurenci ostatních zemí je zatížení práce poměrně vysoké a tato změna by neprospěla konkurenceschopnosti země a zvýšila by nezaměstnanost – způsobila by tedy další výpadek příjmů penzijního systému.

Poslední šance mít penzijní připojištění se starými pravidly. Můžete tak učinit rovnou na serveru Měšec.cz a získat prémii 500 Kč. Pro lepší rozhodování zde najdete také výsledky jednotlivých fondů

Jedinou možnou cestou zůstává zvýšení plátců do systému. Toho lze dosáhnout represí, tedy tvrdou kontrolou šedé ekonomiky, švarcsystému, tzv. vyplácení zaměstnanců bokem, atd. 

Druhou možností je podpořit ty, kdo chtějí mít děti – budoucí plátce. Zvýšení počtu dětí má okamžitý pozitivní vliv na ekonomiku. Národní hospodářství musí uspokojit vyšší počet příjemců, zvyšuje se tak HDP. Nezbytné reformy ve školství se stávají nepotřebnými, neboť vyšší počet dětí školy naplní, čímž se fixní náklady spojené s provozem sítě škol rozpočítávají na více dětí a jednotkové náklady na žáka klesají. 

V neposlední řadě je třeba říci, že tento krok je nutný i z hlediska státu, neboť jako národ začneme letos nebo příští rok vymírat. Podle Tomáše Fialy za 100 let, pokud nedojde k zásadním změnám, bude v zemi žít pouze 5 milionů Čechů, Moravanů a Slezanů, zbytek budou přistěhovalci.

Náklady na Porsche si odečtete, náklady na děti ne

Vzpomeňme na kroky vlády z poslední doby: zrušení příspěvku při narození dítěte, zvýšení DPH, žádné kroky vedoucí k podpoře částečných úvazků matek malých dětí, atd. Dělá snad vláda vše pro to, aby mladé rodiny odradila od většího počtu dětí? Marian Jurečka, 1. místopředseda KDU-ČSL trefně porovnává investici do nového Porsche pro podnikatele a investici do dítěte.

Podnikatel koupí Porsche za 1,5 milionu, což je částka podobná té, kterou musí rodič investovat do svého dítěte od narození po promoci na vysoké škole. Jenže podnikatel si nechá vrátit DPH zaplacené za nákup auta, celé auto si dá do nákladů a postupně během několika let si odepisováním tohoto nákladu snižuje daňový základ. Všechny opravy auta pak jsou jeho daňově uznatelným nákladem. 

Naproti tomu rodič dítěte musí investovat ze svého již zdaněného platu či mzdy, žádné DPH mu nikdo nevrátí a z toho, že vychoval potomka, tedy plátce systému sociálního pojištění, nemá žádný osobní, byť jen malý prospěch.

Jurečka v této souvislosti navrhuje, aby děti platily část svého sociálního pojištění přímo na důchod svým rodičům, aby společné zdanění rodin (kdy se příjmy rozpočítávají nejen na rodiče, ale na všechny, a to i nezletilé členy domácnosti) výrazně zvýhodnilo ty, kteří vychovávají nové plátce do systému a aby krajské a státní organizace povinně provedly opatření k preferenci částečných úvazků pro matky s dětmi, které mohou díky tomu získat vyšší příjmy pro svou domácnost.

Že je sociální systém na pokraji velkých problémů, je jasné. Přestože se tato vláda nazývá sama vládou zodpovědnou, zodpovědně se k budoucnosti rozhodně nestaví. Kosmetické změny neřešící podstatu problému rozhodně nejsou zodpovědným přístupem k vládnutí.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 10. 2012 11:24