Spočítejte si...

Zavřít

Jdete s davem nebo necháváte své peníze pracovat pro vás?

Vede cesta k úspěchu a blahobytu skutečně jen přes vzdělání, solidního zaměstnavatele, pravidelné vstávání v nelidskou hodinu a nudný stereotyp?

Člověk se řídí tradicí, že pro úspěšný život je nutné dobře se učit a najít dobrého zaměstnavatele. Je uznávaným a zažitým pravidlem, že každý pracovní den produktivní etapy života musíme ráno vstát, a jít do zaměstnání, abychom zaslouženě dostali svou výplatu a mohli přežít. Jenže tato cesta je podle některých pohledů cestou špatnou.

Připravují školy na život plný finančních nástrah?

Je vedeno mnoho diskusí, zda školy připravují děti na skutečnou realitu života. Zatímco mnoho času je věnováno memorování historických dat a jmen, finančního vzdělání se nedostává. A tak lidé vstupují do života nepřipraveni čelit nástrahám finančního života.

Chybí znalosti a představy o tom, jak peníze fungují, nebo třeba jak složené úročení na kreditních kartách neodvratně pracuje proti dlužníkovi. Školský systém připravuje člověka na to, aby se stal dobrým zaměstnancem. Informace o tom, jak budovat své rezervy a investovat chybí.

Takto pesimisticky se na připravenost dětí dívá amerických autor ekonomických bestsellerů Robert Kiyosaki. Kiyosaki také říká, že strach nutí mnoho lidí pracovat v zaměstnaneckém poměru, i když zaměstnání je pouze krátkodobé řešení pro dlouhodobý problém. Práce v zaměstnaneckém poměru je nejvíce zdaněna, a každá koruna musí být podložena odpracovanými hodinami. Kdokoli pracuje pro zaměstnavatele, vydělává, platí daně a pak teprve utrácí. Na straně druhé ti, kdo jsou znalí daňových výhod a ochraně poskytované podnikáním, vlastněním firmy nebo příjmy ze svých investic mohou bohatnout rychleji, než kdokoli jiný.

Kiyosakiho chudý táta, který se upracoval

Kiyosaki chce ve svých knihách populární formou ukázat dvojí pohled na finance a svět okolo nás. Používá k tomu popis výchovného vlivu svých dvou otců. Jeden jeho otec, představující pohled „chudého“ táty, se díval na svět jinak než druhý otec, „bohatý“ táta.

I když chudý táta byl z konvenčního pohledu úspěšný, získal univerzitní vzdělání a doktorát, měl dobré místo, žil ve vleku svých pracovních povinností a života od výplaty k výplatě. Chudý táta radil „dobře studuj, dostávej dobré známky a najdi si dobré místo.“ A tak chudý táta strávil život chozením do práce, placením účtů a udržením rovnováhy mezi příjmy a výdaji.

Výplatní páska pro chudého tátu mnohdy znamenala signál k nákupu všech těch úžasných věcí, které bylo možné koupit. Chudý táta kupoval mnoho hraček, které k životu ani nepotřeboval, chtěl velký dům, který znamenal velké výdaje a nutnost ještě více pracovat. Chudý táta byl otrokem svých peněz, byl ve vleku svých závazků, výdajů a dluhů. Chudý táta po celý život pracoval, až se upracoval.

Jde finančním poradcům pouze o provizi?

Odpovězte si sami. My jsme zjistili, zdali finanční poradce nese za svá doporučení odpovědnost.

Bohatý táta se na svět díval poněkud jinak

Bohatý táta říkal, že vlastní dům je závazek a pokud se stane největší investicí, je to pravděpodobné směřování do problémů. Skutečnost, že člověk vlastní krásný dům a krásné auto ještě neznamená, že je bohatý a že ví jak vydělat peníze. Bohatý táta také uznával, že ten kdo pracuje pro zaměstnavatele, nejprve vydělává a platí daně. Teprve pak může utrácet, zatímco podnikatelé a vlastníci firem mohou vydělávat, utrácet a pak teprve platit daně.

Podnikatelé a vlastníci firmy mohou leckdy platit za některé své výdaje ještě před placením daní z příjmů. Mohou využít legálních daňových děr, které umožňují uspořádat jednání s klientem na exotickém místě nebo jezdit autem financovaném z nezdaněných firemních peněz. Vlastní firma se také má stát způsobem ochrany vlastního majetku. Jako příklad uvádí Kiyosaki podnikání v oblasti zámořské obchodní plavby. Investor, který chce vydělat na tomto obchodu, může vložit své peníze do firmy, která plavbu zajistí. Pokud se vše podaří, investor dostane svůj podíl na ziscích. V opačném případě když by plavba skončila tragédií, náklad byl ztracen, a posádka přišla o život, přišel investor jen o svou vstupní investici.

I když skutečně bohatí nemusí nic oficiálně vlastnit, leccos ovlivňují, a mohou také legálně využívat mnoho výhod. Pohled bohatého táty říká, že chudí a střední třída pracují pro peníze, zatímco bohatí mají peníze, aby pracovaly pro ně.

Produktivní aktiva, která umožní stát se finančně nezávislým

Sedlák se stará a buduje svá produktivní aktiva, ať už je to včelstvo nebo stádo. Včelstvo dává výnosy v podobě medu, slípek zase snáší vejce a krávy dávají mléko. Budování takových produktivních aktiv je odpovědí na to, proč bohatí bohatnou, zatímco jiní finančně strádají, a to i když dobře vydělávají. Dnes nemusí mít produktivní aktiva nutně podobu stáda krav nebo chovu slepic. Produktivním aktivem může být spolupodílnictví na podnikání, kupříkladu v podobě akcií, nebo třeba půjčování peněz na úrok, například v podobě dluhopisových investic. Produktivním aktivem může být třeba i byt, který může majitel pronajmout a díky placenému nájemnému získat výnos.

Je to usilování o investice, které na sebe vydělají. Budování portfolia produktivních aktiv má být podle představ bohatého táty jako růst stromu, který potřebuje zalévat, až se jednoho dne stane nezávislým. Vzrostlý strom plody poskytuje jen při vynaložení nepatrné péče, výnosy v podobě ovoce se dostavují jen s vynaložením minimální práce. Aby naše peníze skutečně pracovaly pro nás, vyžaduje finanční vzdělání, a to je celoživotním studiem. Kdo se řídí radami chudého táty, pro toho peníze nepracují, jeho peníze jsou zkonzumovány, prohospodařeny a nenávratně prošustrovány.

Příjmy z různých produktivních aktiv a investic mají být pasivními příjmy, tedy příjmy, které nutně nevyžadují, aby člověk každý den vstával a chodil do práce, aby pro tyto příjmy tvrdě pracoval. Pasivní příjmy vyžadují starost a péči, ale nevyžadují soustavnou tvrdou práci. Dosáhne-li člověk pasivních příjmů, k růstu jeho bohatství již nepřispívají pouze zdroje získané fyzickou nebo duševní prací měřenou počtem odpracovaných ho­din.

Cestu k finanční nezávislosti bohatý táta popisuje jako úsilí směřované k dosažení peněžních příjmů z uskutečněných investic, a reinvestování dosahovaných výnosů. Tak jak tento reinvestiční proces pokračuje, cesta směrem k finanční nezávislosti drobnými krůčky ubíhá. Finančně nezávislým se člověk stane, pokud pasivní příjmy pokryjí jeho měsíční výdaje. Kiyosakiho bohatý táta si jako člověk usilující o finanční nezávislost vždy říkal, že má-li zvýšit své výdaje, musí nejprve zvýšit pasivní peněžní příjmy, přicházející z jeho produktivních aktiv. Říkal, že dokáže bohatnout tak dlouho, dokud dokáže udržet své výdaje menší než pasivní příjmy ze svých produktivních ak­tiv.

Finanční dieta

Stejně jako hubnutí, je bolavý i ozdravný proces rodinných financí. Přečtěte si recept.

Past krysího závodu

Tradiční pohled na svět nás učí, abychom pracovali usilovněji, získali specializované znalosti, a stali se dobrými zaměstnanci. Jenže finanční potíže jsou mnohdy výsledkem toho, že člověk celý život pracuje pro někoho jiného. V práci člověk pracuje pro akcionáře svého zaměstnavatele, a pro stát, který si přímo ještě před výplatou strhne daně. V každodenním životě člověk pracuje pro obchodníky, kteří mu vnutí zboží, které vůbec nepotřebuje, pro pana domácího, který využívá nechuti k přestěhování se a zvyšuje nájem, nebo opět pro stát, který zdaňuje všechno, čeho si člověk dopřává.

Když mladý člověk dokončí školu, bývá podle Kiyosakiho běžné, že získá práci a z pohledu finančního začne dělat chyby. Cítí se úspěšný, vnímá světlou budoucnost, kupuje velký dům, nové vybavení, a chce jezdit na luxusní dovolenou. Je to ovšem životní styl, který je ponechá v dluzích po většinu jejich pracovního života. I když si to neuvědomuje, je v pasti. Pracuje pro vlastníka nebo akcionáře firmy, která ho zaměstnává, prostřednictvím daní přispívá na chod státu, bankám platí za přijaté hypoteční a jiné dluhy. Kiyosaki to přirovnává k roli poslušné krávy, která se ráda nechá podojit.

Špatné návyky a volání po dobrém finančním vzdělání

V dnešním konzumním světě je tak lehké zvyšovat své výdaje, a je obvyklé, že jak rostou příjmy, rostou i výdaje. Je tak snadné chtít nové auto, zavolat svému bankéři a dostat půjčku. A tak ti, kdo se řídí radami chudého táty, berou půjčky i na věci, které vlastně ani nepotřebují. Cestu do pasti krysího závodu lemují špatné návyky, ke kterým život v konzumní společnosti vede.

Návyky v utrácení vedou k nutnosti hledat větší příjmy. Jenže více peněz problémy nevyřeší, navíc vydělané peníze se snadno a rychle rozkutálejí. A tak i když přijde nečekaně velká výhra v loterii, peníze se rychle rozplynou a finanční chaos pokračuje. I když člověk najde lépe placenou práce a ještě více pracuje, problémy neodcházejí, posun dopředu se moc nedaří.

Místo toho, aby si lidé budovali produktivní aktiva, kupují si hračky. A hračky znamenají ještě větší výdaje a větší dluhy. Čím větší dům člověk pro vlastní bydlení koupí, tím více je tento dům hračkou, nikoliv rozumnou investicí. Velký dům znamená velkou hypotéku, velké daně a velké výdaje na provoz i údržbu. Jenže lidé si tak rádi uspokojují své dětské sny a dluhy z přijatých hypoték, spotřebitelských úvěrů nebo úvěry na kreditních kartách rostou. I když si myslí, že budují svůj majetek, svá aktiva, skutečnost je poněkud jiná.

Kiyosaki říká, že lidem chybí vzdělání o tom, jak nakládat se svými penězi. Velkou chybou je, že lidé nerozumí tomu, jak mohou peníze pracovat pro ně, že jdou s davem a řídí se zastaralými nebo pomýlenými poučkami a pravidly. Z dlouhodobého hlediska je dobré finanční vzdělání mnohem hodnotnější než peníze.

Anketa

Věříte, že se dá zbohatnout prací?

125 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 5. 2011 5:04