Jaký dostanete důchod v EU?

"Škatulata, škatulata, hýbejte se!" říká Evropská unie pracovníkům, kteří mohou hledat práci bez ohledu na státní hranice v celém prostoru Unie. Jakým způsobem budou ale "mezinárodní" zaměstnanci a podnikatelé odměňováni v důchodu? Evropská unie stanovila jasná pravidla.

Starobní důchod je jednou z nejdůležitějších dávek sociálního zabezpečení. Je proto přirozené, že lidé, kteří mají v úmyslu pracovat v zahraničí, chtějí mít jasnou představu o tom, jaký vliv bude mít toto rozhodnutí na jejich budoucí nárok na starobní důchod. Především chtějí vědět, co se stane s jejich dosud zaplacenými příspěvky, který stát jim bude vyplácet starobní důchod – bude jim důchod vyplácen kdekoli v Evropě bez snížení nebo pozastavení?

Důchodová politika státu patří mezi nejsledovanější a nejdiskutovanější, vždyť podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu obyvatelstva staršího 15 let činí v ČR 60 %, v mnoha zemích Evropské unie ještě méně (Belgie 52 %, Velká Británie 51 % a Itálie 48 %).

Nejproblematičtější je vyplácení penzí důchodcům, kteří aktivně pracovali ve více členských státech Evropské unie. I na tyto případy ovšem Evropská unie pamatovala ve svých ustanoveních. Pro tyto občany platí následující principy:

  • V každé ze zemí, kde byl občan pojištěn, jsou jeho záznamy o pojištění uchovávány až do doby, kdy dosáhne důchodového věku. Jednoduše řečeno, zaplacené příspěvky se nepřevádějí do jiné země ani nejsou občanovi při skončení pojištění v daném členském státu vyplaceny.
  • Každá země, kde byl občan pojištěn alespoň po dobu jednoho roku, mu musí vyplácet starobní důchod, jakmile občan dosáhne věkové hranice pro vznik nároku na důchod. To znamená, že pokud občan pracoval ve čtyřech zemích, bude po dosažení důchodového věku dostávat čtyři různě vysoké starobní důchody.
  • Výše penzistova důchodu se vypočítá na základě jeho záznamů o pojištění v dané zemi. Pokud byl v dané zemi pojištěn po dlouhou dobu, budete zde dostávat poměrně vysoký důchod, v opačném případě bude jeho důchod nízký.

Pojištění je kratší než jeden rok v jednom členském státě

Zde je na místě otázka: Co se však stane, když byl dotyčný v nějaké zemi pojištěn méně než jeden rok? Přijde o příspěvky, které v této zemi zaplatil?

Odpověď zní: ne. Závazky za příspěvky v zemích, kde občan pracoval kratší dobu než jeden rok, přebírá země posledního zaměstnání před nástupem do penze.

Příklad

Občan byl pojištěn ve Švédsku 8 měsíců a ve Španělsku 6 měsíců, v Dánsku potom byl pojištěn 16 let a svou pracovní kariéru ukončil ve Finsku, kde příspěvky platil 12 let.

V tomto případě převezme 8 měsíců odpracovaných ve Švédsku a 6 měsíců odpracovaných ve Španělsku Finsko, neboť je zemí posledního zaměstnání.

Toto řešení Evropské unie zaručuje, že nikdo nebude znevýhodněn z důvodu, že pracoval během svého života v několika členských zemích Evropské unie. Žádné odvedené příspěvky nepřijdou vniveč, nabytá práva budou ochráněna a každá země vyplatí důchod odpovídající délce doby pojištění na jejím území. Tenhle způsob řešení sleduje současně i zájmy jednotlivých členských států – žádná země neplatí ani více, ani méně, než kolik si v ní pracovník vydělal svými příspěvky.

Základní pravidla při výpočtu důchodu

  • Pokud doba, po kterou byl penzista v jedné zemi pojištěn, není dostatečně dlouhá na získání nároku na důchod v této zemi, všechny doby pojištění, které splnil, budou vzaty v úvahu v jiné zemi.
  • Starobní důchod je vyplácen bez ohledu na to, kde v rámci Evropské unie penzista bydlí nebo pobývá, bez jakýchkoli snížení, úprav nebo pozastavení. Toto opatření se vztahuje nejen na bývalé migrující pracovníky, ale na všechny důchodce bydlící v jiném státě.
  • Při pojištění jenom v jedné zemi bude důchod vypočítán podle právních předpisů daného členského státu přesně stejným způsobem jako pro státní příslušníky dané země. Nezáleží na tom, zda v době, kdy dosáhne občan důchodového věku, v této zemi bydlí či nebydlí.
  • Při odvedení pojistného ve více zemích, dostane penzista důchod z každého státu, kde byl pojištěn alespoň jeden rok. Výše těchto důchodů bude odpovídat dobám pojištění splněným v každém z těchto států.
  • Věková hranice pro odchod do důchodu je různá v jednotlivých členských zemích, neboť systémy sociálního zabezpečení nejsou harmonizované a jsou plně v kompetenci jednotlivých členských vlád. Ve většině státech Evropské unie je věková hranice pro odchod do důchodu 65 let, ale např. v Dánsku je 67 let a ve Francii 60 let.
  • Dostává-li penzista důchod z jiné země, musí být tento důchod normálně přepočten na měnu země, kde penzista bydlí (euro ještě neplatí ve všech zemích – Velká Británie, Švédsko, Dánsko, nově přistupující státy). V minulosti se tento přepočet prováděl směnným kurzem, který často kolísal. To mohlo být pro penzisty výhodné nebo nevýhodné, v závislosti na dané měně. Se zavedením eura se směnné kurzy pevně stanoví čtyřikrát ročně, a tím se odstraní tato nejistota a kurzové riziko.

Příklady

Souběh důchodu z více členských států

Penzista byl při výkonu své práce pojištěn 12 let ve Finsku, 23 let v Rakousku a 5 let v Německu. To znamená, že před dosažením věkové hranice pro vznik nároku na důchod byl pojištěn celkem 40 let.

Finsko vypočítá důchod, na který by měl nárok po 40 letech pojištění v tomto státě, bude mu pak vyplácet částku odpovídající jeho skutečným dobám pojištění, tj. 12/40 (tj. 30 %) této částky.

Podobně Rakousko mu bude vyplácet 23/40 (tj.57,5 %) částky, na kterou by měl v Rakousku nárok po 40 letech pojištění. A konečně Německo mu bude vyplácet 5/40 (tj. 12,5 %) částky, na kterou by měl v tomto státě nárok po 40 letech pojištění.

Problém důchodového věku

Penzista byl napřed pojištěn 30 let v Dánsku, kde vzniká nárok na důchod po dosažení 67 let a pak 10 let v Rakousku, kde je tato hranice 65 let. Po dosažení 65 let přestane v Rakousku pracovat – vznikne mu nárok na malý důchod od tohoto státu odpovídající dobám pojištění splněný v tomto státu (tj. 25 %).

Bude muset čekat dva roky, než mu vznikne nárok od Dánska (75 %). V některých případech je důchod, který pobírá od druhého státu, tak nízký, že bude odkázán na sociální pomoc.

Aby se mohl každý z nás této nežádoucí situaci vyhnout, měl by si vyžádat informace o věkové hranici pro vznik nároku na důchod v zemi, kde chce pokračovat ve své pracovní činnosti, dřív než se tam přestěhuje.

Měnové kurzy

Dostáváte-li důchod z jiné země, musí být normálně přepočten na měnu země, kde bydlíte. V minulosti se tento přepočet prováděl směnným kurzem, který často kolísal. To mohlo být pro vás výhodné nebo také nevýhodně, v závislosti na dané měně. Se zavedením eura se směnné kurzy pevně stanoví čtyřikrát ročně a tím se odstraní tato nejistota. Problém kolísání však stále může ovlivnit důchody z Dánska, Řecka, Švédska a Velké Británie.

Závěrem

Pokud vám důchod vyplácí jiná země, mohou být sraženy poštovní a bankovní výlohy. Ve výjimečných případech, kdy je váš důchod velice nízký (například důchod odpovídá jednomu roku pojištění v zahraničí), srážka těchto výloh může způsobit značné snížení vašeho důchodu.

Abyste se vyhnuli nežádoucím situacím, měli byste si vyžádat informace o věkové hranici a všech podrobností pro vznik nároku na důchod v zemi, kde chcete pokračovat ve své pracovní činnosti, dřív než se tam přestěhujete.

Anketa

Kolik států EU vám bude v důchodu vyplácet penzi?