Spočítejte si...

Zavřít

Jaký bude dopad deregulace na poskytování stavebního spoření?

Od roku 2015 budou moci stavební spoření poskytovat i banky. Jaké důsledky to nese pro sektor stavebních spořitelen?

Stavební spoření bylo od počátku koncipováno jako uzavřený systém sloužící především k financování bydlení domácnostem. Tento systém stojí a padá na státní podpoře, která činila za rok 2011 celých 10,729 miliard korun. V letošním roce by měl státní příspěvek výrazně klesnout. Od roku 2015 se poskytování stavebního spoření a úvěrů z něj otevře také univerzálním bankám. Stavebním spořitelnám, které mohou ze zákona poskytovat pouze omezený rozsah služeb, bude regulace zachována.

Komerční banky budou stavebním spořitelnám těžkou konkurencí

Stavební spořitelny budou tedy oproti bankám znevýhodněny, což vyústí v tlaky na uvolnění regulace i pro ně, čímž dojde k definitivnímu smazání rozdílů mezi klasickými bankami a stavebními spořitelnami. 

V důsledku hledání rozpočtových úspor dojde také k dalšímu krácení až odstranění státního příspěvku. Vlivem existence přechodného období asymetrické regulace se stavební spořitelny dostanou do tlaku. 

Stavební spořitelny zažily v minulých letech díky výrazné státní podpoře mohutný příliv vkladů. Koncem roku 2011 měly o 138,9 mld. Kč více vkladů než úvěrů a poměr úvěrů k vkladům tak činil 146,90 %. Přebytkovou likviditu stavební spořitelny půjčily zpět bankám a nakoupily státní dluhopisy. V agregované rozvaze stavebních spořitelen je jasně vidět nesoulad splatností klientských vkladů a úvěrů. 275,8 mld. Kč vkladů bude mít konec splatnosti do jednoho roku, naopak největší část úvěrů má splatnost delší než 5 let. Banky si budou moci dovolit nabídnout vyšší úrokové míry u svých termínových účtů vzhledem k možnosti financování jiných druhů podstatně výše úročených úvěrů. Střadatelé, kteří se rozhodnou vázat své finanční prostředky na více let dopředu, jsou relativně citliví na změny úrokové míry, proto lze očekávat odliv vkladů ze stavebních spořitelen do univerzálních bank.

Stavební spořitelny jsou v roce 2012 schopny pokrýt odliv až 77,37 mld. Kč především z pohledávek za bankami a státních dluhopisů a pokladničních poukázek. V případě dodatečné potřeby financování likvidity je možné na sekundárním trhu státní dluhopisy odprodat, což přinese dalších 51 mld. Kč. Taktéž bankovní pohledávky lze s jinými bankami směnit za jiné splatnosti. Stavební spořitelny tak mají v případě odlivu vkladů „polštář“ až 164 mld. Kč, což je téměř 60 % všech klientských vkladů se zbývající splatností do jednoho roku.

Splatnost jednotlivých druhů aktiv k 31. 12. 2011 (mil. Kč)

 Splatnost Do 1 roku 1 – 5 let nad 5 let Celkem
Centrální banka 5 782      
Státní dluhopisy 19 505 42 345 9 012 70 862
Pohledávky za bankami 50 354 15 669 19 916 85 939
Klientské úvěry 1 729 4 639 289 661 296 029
 Celkem 77 370 62 653 318 589  

Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen

Odliv klientů spořitelny ustojí, ale sníží se jim ziskovost

Ani případný vyšší odliv vkladů by neznamenal katastrofu. Úvěry stavebních spořitelen jsou v tuzemsku zpravidla velmi kvalitní a dobře zajištěny nemovitostmi, proto by jiné banky ochotně půjčily likviditu pramenící z přílivu vkladů ze stavebních spořitelen. Klientské vklady by tak nahradily zdroje z mezibankovního trhu. Snížila by se ziskovost stavebních spořitelen, které dnes těží z privilegia státní podpory a realizují nadstandardní výnos ze spreadu mezi výnosností do splatnosti stáních dluhopisů, úvěrů a klientských vkladů. Díky státní podpoře si mohou spořitelny dovolit nabídnout nižší zhodnocení vkladů než banky.

Rozvaha stavebních spořitelen k 31. 12. 2011 (mil. Kč)
Pohledávky za centrální bankou 5782 Kapitál 23 669
Státní dluhopisy 70 862
Pohledávky za bankami 85 939
Klientské úvěry do 1 roku 1729 Klientské vklady do 1 roku 275 879
Klientské úvěry 1–5 let 4639 Klientské vklady 1–5 let 10 719
Klientské úvěry nad 5 let 289 661 Klientské vklady nad 5 let 148 345
Aktiva celkem 458 612 Pasiva celkem 458 612

Zdroj: ČNB, výroční zprávy

Redukci se bankovní trh nevyhne

Bez dnešní regulace a státní podpory by stavební spořitelny neexistovaly. Místo nich by na trhu byly univerzální banky nabízející 6letý termínový vklad a úvěr na bydlení jako jeden z mnoha různých produktů. Každý by si bez dotací vybral, kterou splatnost a úrokovou míru považuje pro sebe za optimální. Stát by ročně ušetřil přes 10 mld. Kč, což v dobách stomiliardových ročních deficitů rozhodně není málo. Střední vrstva se bez přilepšení ke spoření obejde, důchodci bez důchodu neobejdou.

Sektor stavebních spořitelen tak v budoucnu čeká nutná redukce, která může vyústit až k úplnému sloučení s univerzálními bankami. Pro klienta to není žádná tragédie, stavební spoření bude zcela jistě existovat dále, byť v mnohem různorodějších podobách. Konec konců dnes nejde o nic jiného než o termínovaný vklad s vázací lhůtou šesti let, velmi rigidními podmínkami a ve srovnání s konkurencí nízkým zhodnocením. Vyšší úrok nabízí řada menších bank i při třetinové době splatnosti.

Zájmové skupiny si v posledních desetiletích všude v Evropě vydobyly různá privilegia. Stavební spořitelny jsou jednou z mnoha. Složitý daňový a dotační systém, v kterém jsou občané nejdříve silně zdaněni, aby mohli obdržet nejrůznější dotace na vše možné, k prosperitě nevede. V praxi vidíme, že ani nákladné státy blahobytu se svými vysokými daněmi nevyjdou. Není divu, když dotují jak ty, co spoří, tak ty, co se zadlužují.

Anketa

Máte stavební spoření?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 6. 2012 11:21
Zasílat nově přidané názory e-mailem