Jaké jsou pokuty a penále za prodlení s daněmi a pojištěním?

Za pozdní podání daňových formulářů mají státní úřady pokuty v částkách, které by pro většinu podnikatelů a živnostníků byly likvidační. Sankcím se ale nevyhnou ani zaměstnanci.

Termín pro podání daňového přiznání se neúprosně blíží. K tomu ještě musíte v blízké době odevzdat přehledy. Pokuty a penále jsou vysoké, udělejte to proto co nejdříve.

Anketa

Kdy podáváte přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Primární je teď daňové přiznání

Posledním dnem pro podání daňového přiznání je 2. duben (pondělí). Pokud vám daňové přiznání vyplňuje daňový poradce, pak se lhůta posouvá o další 3 měsíce, tedy na 2. červenec). Když to nestihnete, hrozí vám následující pokuty a penále:

Pokuty dle podle § 250 daňového řádu za nepodané daňové přiznání

  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5  % stanovené daňové ztráty.

Minimální výše pokuty je 500 Kč a nejvyšší 300 000 Kč

Penále za nezaplacené přiznání

Úrok ve výši 14 % + repo sazba ČNB (v současnosti 0,75 %) = 14,75 % za rok 

Minimální výše penále je 200 Kč

Pokud termín nestihnete a  zpozdíte se, nemusíte zoufat. Naštěstí většina finančních úřadů myslí na „zapomnětlivce“ a dávají jim dalších 5 pracovních dní k dobru. Nejzazší termín proto může být do 10. dubna. To už je poslední termín pro podání přiznání. Pak v případě nepodaného přiznání nejspíše budete platit výše uvedené pokuty a penále.

V případě, že jste nezaplatili daně, zbývá vám se přiznat, což nejspíše bude uznáno za polehčující okolnost. Pak vám nebudou vyměřeny pokuty za nepodané přiznání, ale jen úroky z prodlení. Nejspíše poté zaplatíte částku 200 Kč.

Nemáte přiznání stále vyplněné a nevíte jak ho podat?

Nemáte daňové přiznání vyplněné? Stáhněte si program a interaktivní formulář v boxu, se kterým to zvládnete (a daňový poradce nebude zapotřebí).

Přiznání poté podejte způsobem, jaký vám vyhovuje. Máte na výběr: elektronicky, poštou nebo osobně. Čtěte také: 5 + 1 tip, jak podat daňové přiznání

Přehledy až měsíc po daňovém přiznání

S přehledy tolik spěchat nemusíte, podávají se až měsíc po daňovém přiznaní, tedy 2. května 2012. Pokud nestihnete přehledy podat, vyzve vás OSSZ a zdravotní pojišťovna k jejich dodatečnému dodání. Společně s tím vám může být vyměřena pokuta a penále. 

Pokud od své zdravotní pojišťovny obdržíte pokutu ohledně neodevzdaného přehledu, můžete se v 15denní lhůtě odvolat u místního pracoviště, které pokutu vyměřilo, a to k rozhodčímu orgánu své pojišťovny. Odvolání bude úspěšně, pokud se zjistí, že pokuta neměla být uložena (nebyla například konána výdělečná činnost). V případě sociálního pojištění se odvoláváte na příslušnou správu sociálního zabezpečení, kde pak rozhodně  komise OSSZ a ČSSZ pro promíjení penále.

Obecně se proto doporučuje podávat společně s daňovým přiznáním také přehledy pro zdravotní pojišťovnu a sociálku a nenechávat tedy vše na poslední chvíli. 

Penále za neuhrazené pojistné

Pokud pojistné neuhradíte včas, nebo ve stanovené výši, budete muset zaplatit penále, které dosahuje 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, při kterém pojistné trvá. Roční sazba tak dosahuje 18,25 % (365×0,05)

Pozdě na sociálku? Pokuta až do 100 tisíc korun

Zaměstnavateli a OSVČ se pozdě podané přehledy výrazně podraží. Pokuta hrozí až do výše 20 000 Kč. V případě, že povinnost nebyla splněna opakovaně, nebo již byla přerušena, může být vyměřena pokuta až do výše 100 000 Kč. Lze předpokládat, že vymáhání bude vzhledem ke stavu důchodového účtu výrazně tvrdší než v letech minulých. Čtěte také: Důchodový účet míří ke krachu. DPH se bude muset zvýšit na 30 %

Co říká § 22 v zákoně č. 589/1992 Sb,

Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 5 odst. 5 větě třetí, § 9 odst. 3 a 4 odst. 5 a 6 a odst. 3, § 10 větě první, § 11 větě první a třetí, § 15a odst. 3, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a větě třetí, § 22c a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

  1. uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti, 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.
  2. Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem, § 22c a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 22) uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše:  20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti, 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.
  3. Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Pozdě na zdravotní pojišťovnu? Pokuta až 50 tisíc

Za pozdě odevzdané přehledy k zdravotnímu pojištění vám hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun.

Co říká § 26 v zákoně č. 592/1992 Sb

Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Vyměří vám také „pravděpodobné pojistné“ 

Pojišťovna a OSSZ nebude vědět, jak vám pojistné vypočítat, a proto vám uloží takzvané „pravděpodobné pojistné“, které je stanoveno jako 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. U OSVČ se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samotné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Bohužel pravděpodobné pojistné nic neřeší a to ze dvou důvodů:

  • Pravděpodobné pojistné je vyšší, než odpovídá skutečnému zisku OSVČ – v tomto případě dojde stejně k uhrazení penále z vyššího pravděpodobného pojistného. Nastává u většiny OSVČ.
  • Pravděpodobné pojistné je nižší, než odpovídá skutečnému zisku OSVČ – v tomto případě musí nejen OSVČ doplatit nejen rozdíly na pojistném, ale taktéž penále.

Alespoň kopie, nejlépe ověřená.

Může se také stát, že jste přehled odevzdali, avšak došlo k jeho ztrátě na OSSZ nebo zdravotní pojišťovně. Z tohoto důvodu je dobré mít kopii přehledu pro pozdější prokázání. V případě, že si uplatňujete nějaké specifické daňové odpočty (například v podobě potvrzení od místního zdravotnického střediska o darování krve) je pro zabránění veškerých nedorozumění mít nejlépe úředně ověřenou kopii, nebo alespoň běžnou kopii. V případě nepravděpodobného, ale přesto možného scénáře v podobě daňové kontroly a ztráty daňového přiznání na finančním úřadě, to jistě oceníte.

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 7. 2012 11:54