Spočítejte si...

Zavřít

Nejčastější mýty v bankovnictví?

Mezi lidmi se lze setkat s řadou mýtů o bankách a o jejich obchodech, kterým lidé bezmezně věří. V tomto článku budou alespoň některé z nich uvedeny na pravou míru.

Poplatky tvoří většinu zisku bank

Tento chybný názor je možné velmi rychle vyvrátit, stačí se podívat do výkazů každé obchodní banky, konkrétně do výkazu zisku a ztráty neboli do výsledovky (všechny účetní výkazy jsou obsaženy např. ve „výročních zprávách“, uvedených na internetových stránkách jednotlivých bank).

Zde je ovšem nutné vědět, že výnosy nejsou zisk, ten je tvořen rozdílem mezi výnosy a náklady. To znamená, že porovnat výši výnosů z poplatků se ziskem je naprosto chybné.

Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Jako důkaz pro svoje tvrzení uvádím příslušná data o hospodaření Komerční banky, a.s. Příslušné účetní výkazy jsou uvedeny na www.kb.cz.

K 31. prosinci 2011 činily „čisté provozní výnosy celkem“ 28 113 milionů Kč, z čehož provozní výnosy činily 7104 milionů Kč (tj. 25 %).

K 30. červnu 2012 činily „čisté provozní výnosy celkem“ 16 927 milionů Kč, z čehož provozní výnosy činily 3580 milionů Kč (tj. 21 %).

U ostatních obchodních bank jsou příslušná data analogická, resp. podíl poplatků na celkových výnosech může být i nižší.

Tím se dostávám k dalšímu mýtu, podle kterého banky dosahují zisk poskytováním úvěrů. Toto tvrzení sice vychází z jistého racionálního jádra, je však nepravdivé. Pokud totiž banka poskytne úvěr např. ve výši 100 tisíc korun, tak tento úvěr bude „za nějakou dobu“ ve stejné výši splacen. Kde je tedy vytvořen zisk?

Zisk banky je tvořen pouze úroky, které zaplatí klienti z úvěrů, které přijali

Lidé, kteří mají tento názor, si neuvědomují, že finanční prostředky, které banky poskytují jako úvěr, se „netvoří z ničeho“ a že se jedná o prostředky z vkladů klientů, za které banka musí vkladatelům platit (jak již bylo napsáno výše).

Většina zisku bank je ve skutečnosti tvořena rozdílem mezi úroky, které obchodní banka obdrží z poskytnutých úvěrů, a úroky, které platí svým klientům, kterým vede depozitní účty (tj. např. běžné účty nebo termínované vklady). Úrokové náklady, tj. úroky placené bankou klientům, jsou nejvýznamnější složkou nákladů obchodních bank.

Aby si každá banka mohla „vydělat“ na úroky, které platí klientům za jejich u ní uložená depozita, musí si na ně vydělat, tj. musí je „do něčeho“ investovat. Jak banka s těmito vklady naloží, je uvedeno na straně aktiv její účetní rozvahy (neboli bilance). Nejvýznamnější částí aktiv jsou bankou poskytnuté úvěry.

Pokud tedy klient předčasně splatí poskytnutý úvěr, tak to pro banku znamená, že obdrží méně úroků, a tudíž „nebude mít z čeho“ vyplácet úroky svým vkladatelům. To pro banku znamená, že musí rychle nalézt pro tyto volné finanční prostředky nějaké výnosné umístění. To vše je ale pro banku nákladné, a proto může po klientech vyžadovat poplatek za předčasné splacení úvěrů – a pokud jej nevyžaduje, je to pro klienty velká výhoda, za kterou by jí měli poděkovat. 

Klienti si často stěžují na „nemístně vysoké“ úrokové sazby úvěrů 

Výše úrokových sazeb z poskytnutých úvěrů tedy závisí především na „ceně zdrojů“. Obecně platí, že výše úrokových sazeb vkladů (neboli depozit) závisí na jejich výši a smluvně domluvené délce vkladu, tj. čím více prostředků a na čím delší dobu si klient peníze v bance uloží, tím vyšší úrokovou sazbou jsou jeho prostředky úročeny.

To má ale dopady i na úrokové sazby z poskytnutých úvěrů. Je možné říci (samozřejmě po jistém zjednodušení), že z krátkodobých depozit jsou financovány krátkodobé úvěry a z dlouhodobých zdrojů jsou poskytovány dlouhodobé úvěry. Jinak řečeno, dlouhodobé úvěry  jsou tedy nutně dražší než krátkodobé.

Dalším vlivem, na kterém závisí výše úrokových sazeb z poskytovaných úvěrů, je riziko, spojené s konkrétním úvěrem. „Riziková přirážka“ obvykle závisí na době splatnosti úvěru (čím je delší splatnost, tím je obvykle úvěr považován za rizikovější) a na konkrétním klientovi (na jeho bonitě, odvětví, v němž podniká, na kvalitě úvěrovaného projektu atp.).

Zapomenout se nesmí ani na inflační složku úrokové sazby z poskytnutého úvěru, která bance pokrývá ztráty z (předpokládaného) inflačního vývoje. Vedle se do konečné úrokové sazby  započítává i „zisková přirážka“).

Pojmy „úroky“ a „úroková sazbajsou synonyma

Úroková sazba je cena za poskytnuté finanční prostředky, uvedená v procentech za určité období (nejčastěji za rok, zkráceně p.a.). Úroková sazba bývá stejná pro řadu účtů,vedených v dané bance.

Tato úroková sazba je součástí výpočtů výše úroků, zúčtovaných na vrub nebo ve prospěch konkrétního účtu, přičemž se průběhu jejich výpočtu používají i další veličiny, tj. zůstatek na účtu a doba, po kterou je tento zůstatek na účtu. Úrok je tedy vypočtená veličina, která se liší účet od účtu.

Věřím, že jsem Vám vysvětlil několik základních pojmů z oblasti bankovnictví a vztahů mezi nimi. Pokud by Vám nebylo jasné i něco jiné z této oblasti, neváhejte a obraťte se na mne, pokusím se Vám to co nejsrozumitelněji vysvětlit.

Anketa

Měly by banky zlepšit svou komunikaci s klienty?

89 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 1. 2013 1:47