Jaká je výše DPH v Evropské unii

V Evropské unii panují jasná pravidla pro výši DPH - daně z přidané hodnoty, která musí přijmout i Česká republika. Přimějí naši vládu pravidla Evropské unie snížit sazby DPH nebo je naopak potlačí vzhůru? Vždyť touto daní již nyní platíme více než 1/5 čistého příjmu státnímu rozpočtu!

Evropská unie se snaží utvořit z daně z přidané hodnoty neutrální daň. To znamená, že se ji snaží postupně harmonizovat tak, aby nebyla součástí konkurenčního boje mezi jednotlivými členskými státy. Sazba DPH se tak stává v poslední době často diskutovaným tématem. Vždyť její výše byla na počátku evropské integrace velmi rozdílná – každý členský stát sledoval jinou sociální politiku a měl jinou představu o příjmech a výdajích ze státního rozpočtu a tedy i o výši sazby DPH.

Význam DPH je zdůrazněn tím, že část výnosu z této daně je odváděna přímo do rozpočtu Evropské unie. Nejtěžším a prvotním problémem v procesu harmonizace DPH bylo stanovit postup, jakým bude daň vybírána, neboť na počátku integrace Evropské unie existovaly v členských státech nejméně čtyři různé systémy. Ty se lišily v míře zdaňování meziproduktů. Další problém přestavovala kompetence výběru daní. Na pořadu dne byla otázka:

Z počátku platil systém zdaňování v zemi původu. Jednoduše řečeno, výrobek byl zdaněn v zemi, ve které byl vyroben, a to bez ohledu na to, že byl poté vyvezen na zahraniční trh v rámci Evropské unie. Zdanění daného výrobku proběhlo samozřejmě domácími sazbami. Pokud byla v domácím státě sazba DPH vyšší a výrobek poté firma vyvezla na trh jiného členského státu, kde byla sazba nižší, měl takový výrobek cenovou nevýhodu. Když docházelo k rozdílným cenám stejných výrobků na jednom trhu, mohlo to být dáno pouze rozdílnou výší jejich zdanění.

Především z tohoto důvodu byl systém výběru daní v zemi původu za několik málo let nahrazen výběrem daní v zemi určení. Opět velmi jednoduše řečeno – výrobek je v takovém případě zdaněn až na trhu členského státu, tedy v zemi, kde je prodáván, a to na základě sazeb tohoto státu. Zabránilo se tak problémům konkurenceschop­nosti z důvodu různého zdanění.

Postupnou integrací byly pochopitelně rušeny hranice mezi jednotlivými státy a bylo takřka nemožné zjistit, ve kterém státě byl ten který výrobek vyroben a ve kterém byl následně skutečně prodán. Tak se stávalo, že byla v některém státě nižší sazba než ve druhém. V důsledku toho byly v prvním státě levnější pračky než ve druhém. Proto se prodejce dohodl s kupujícím, oba z druhého státu s vyšší DPH, že uzavřou spolu smlouvu, jako by zboží bylo koupeno nebo prodáno ve státě s nižší sazbou DPH. Jestliže v EU neexistují hranice, bylo nezjistitelné, zda kupující druhou zemi navštívil. Na druhou stranu nutno poznamenat, že EU takové spekulaci bránila, ale vyloučit ji přesto nemohla.

Nejenom z tohoto důvodu došlo na počátku devadesátých let k dohodě, že se Evropská unie vrátí zpět k systému zdaňování podle země původu. Aby se tedy omezila nežádoucí daňová konkurence neúměrným snižováním sazeb DPH v některých státech Evropské unie, stanovila směrnice Rady v roku 1992 několik principů, které budou závazné i pro Českou republiku.

  • Standardní sazba nesmí být nižší než 15 % (přičemž je možno ve dvouletých periodách tuto sazbu přehodnotit), horní hranice není stanovena. Doporučovaná hodnota byla 19,5 %. Došlo k několika změnám, ale spodní sazba byla nakonec vrácena na původních 15 %. S výjimkou Dánska (25 %), Švédska (25 %) a Finska (22 %) státy jen výjimečně přesahují hranici 20 %.
  • Všechny státy zruší zvýšenou sazbu uvalenou na luxusní výrobky.

Státy mohou uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby. Bylo stanoveno šest skupin produktů, u nichž byla sazba DPH redukována na rozmezí 4 – 9 %. Jedná se o potraviny, energetické produkty, dodávky vody, farmaceutické výrobky, dopravu osob a knihy, noviny a periodika. Některé státy si přitom udržují výjimku ve formě super redukovaných sazeb ve výši 0 %. Jde hlavně o Velkou Británii a Irsko, uplatňují ji u dětského ošacení a obuvi, knih a potravin. Tato skutečnost je v současné době velmi diskutovanou záležitostí, neboť uvedené státy vcelku pochopitelně odmítají tyto sazby zvýšit na minimálních 5 %, protože se dotknou zejména nízkopříjmových skupin obyvatelstva a rodin s dětmi. Takové sociálně citlivé kroky si samozřejmě každá vláda velice rozmyslí.



Dále bylo členským států doporučeno, aby sazby nepřevyšovaly 25 % jako horní limit, což není nikde překročeno, protože tak vysoká sazba omezuje konkurenceschopnost daného státu. Vždyť i současné rozdíly mezi členskými státy vedou k rozvoji dovolené za účelem nákupu občanů v sousedních státech. Nejnižší standardní sazbu – 15 % – mají v Německu. Už víte, kam pojedete nakupovat po vstupu do EU?

Anketa

DPH se po vstupu do Evropské unie...

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 4. 2003 18:42