Spočítejte si...

Zavřít

Jaká je budoucnost PayPalu?

PayPal získal oblibu zejména při přeshraničních transakcích, ačkoli důvod jeho vzniku tkví hlavně v určité zastaralosti amerického bankovního systému. Jenže jeho poplatky jsou docela vysoké.

článku na Lupě z 24. března se Patrick Zandl zabývá otázkou malého rozšíření systému PayPal mezi českými obchodníky. Klade mu za vinu zejména nulovou podporu češtiny a velké byrokratické obstrukce pro obchodníky při pokusu o převod nahromaděných prostředků na bankovní účet. To vše doplňují poměrně vysoké variabilní náklady. Výhodou oproti přímé akceptaci plateb kartou jsou nulové fixní náklady, které je jinak třeba vynaložit při přímé smlouvě s bankou, a tak může být tento způsob platby výhodný zejména pro malé obchodníky. V momentě, kdy se  obchodníkovi  vyplatí zřídit možnost přímého placení kartou, už mu ale tento systém mnoho nepřináší. Více: Proč českým e-shopům nevoní PayPal?

Proč je PayPal tak úspěšný?

Já jsem se rozhodl podívat se na problém z opačného úhlu – ze strany uživatelů. Prvním krokem je uvědomit si, jak a proč PayPal vlastně vznikl. Ač se to nezdá, bankovnictví v USA zůstalo jednou nohou v 19. století. Klasické tuzemské bankovní převody  jsou poměrně drahé, a tak se používá platba kartou (ve vztahu soukromá osoba – obchodník), případě platba šekem (vztah mezi soukromými osobami, případě platby firmám za služby jako jsou nájemné, elektřina, atd) i v rámci USA. Šekem se vyplácejí i různé druhy důchodů a dávek. V USA je paradoxně levnější vyplnit a poštou zaslat šek než provést klasický bankovní převod.

Nevýhod šeku je více. Jednou z nich je dlouhá doba inkasa, která činí v ideálním případě (příjemce šeku ho ihned postoupí bance, tam bude správně identifikován a poslán bance výstavce k proplacení) několik dní, ovšem může se prodloužit i na několik týdnů. Filmoví fandové si množná vzpomenou na film „Chyť mě, když to dokážeš“, kde hlavní hrdina s touto vlastností šeků i úmyslně operoval, když ho s pomocí stroje na tisk magnetického inkoustu pozměnil tak, aby byl při automatickém  zpracování poslán k inkasu chybné bance a tak se prodloužila doba, než se přišlo na to, že šek je nekrytý nebo falešný.

Od té doby sice došlo ve zpracování šeků k určitým úpravám, nicméně zásadní nevýhoda – tedy to, že není možné ihned ověřit krytí šeku – zůstala. Příjemce šeku má dvě možnosti. Buď bude čekat s poskytnutím služby (zasláním zboží) do té doby, než mu jeho banka potvrdí (plátce tak musí k tomu připočíst ještě dobu, než byl šek doručen poštou), že šek byl proplacen, nebo zboží odešle ihned ovšem s rizikem, že nedostane zaplaceno.  

S nástupem Internetu se zrychlilo vše, kromě placení.  Nákup je rázem otázkou minut, přepravní firmy se předhánějí v tom, jak rychle zboží doručí (v rámci kontinentální části USA i do druhého dne), ale to placení stále nějak pokulhávalo. Posledním impulsem, jakousi „kill application“, se stal právě systém eBay. Do té doby prakticky nemožná varianta prodeje zboží mezi soukromými osobami bez vzájemného fyzického kontaktu (a tedy vyřešení platby v hotovosti) nemohla vystačit s možností placení šekem. Firmám mohli jejich zákazníci zaplatit platební kartou, ale platby mezi soukromými osobami toto neumožňovaly.

Karetní společnosti zaspaly

A zde se objevila příležitost pro systém jako je PayPal. Pravda, trh mohly bez problémů ovládnout karetní společnosti, pokud by umožnily platbu přímo z jedné platební karty na jinou (a to i mezi soukromými osobami, ne jako nyní umožňuje karetní společnost Visa mezi firmou a soukromou osobou, a to navíc pouze v případě, že kartou bylo před tím u dané firmy zaplaceno), nicméně v „rozhodné době“ zaspaly, a tak se zrodil PayPal.

Umožnil přesně to, co trh potřeboval. Okamžitý převod mezi soukromými osobami i firmami navzájem, a to bez vysokých paušálních nákladů, jen o trochu dráže, než činily poplatky za klasickou platbu kartou, na kterou jsou osoby i firmy ve Spojených státech zvyklé a cena za platbu je  běžně zakalkulována v ceně zboží. Čtěte více: Novinky v platebních kartách v roce 2011 (fotoreportáž)

Pozn. redakce: Převody z karty na kartu Visa umožňuje, služba se jmenuje Visa Money Transfer, ale je využívána hlavně v Indii. Služba tedy jako taková existuje, ale chybí podpora či zájem bank, protože by přišly o výrazný zdroj poplatků. Na podobném principu však funguje služba polské Alior Bank s názvem Alior Speed, která umožňuje z libovolné karty Visa posílat peníze na vlastní bankovní účet. Služba je bez poplatku, banka profituje na kurzové marži.

Bankovní systém Evropy a USA se liší

Přesně ze stejného důvodu je PayPal jen omezeně rozšířen v Evropě, zejména v rámci zemí, kde je národní měnou euro (dále jen eurozóna). Vnitrostátní bankovní převody jsou za drobný poplatek (často i zdarma) a v eurozóně je toto rozšířeno i na přeshraniční transakce. Bankovní  převody jsou rychlé (v rámci některých bank i okamžité, a to buď v pracovní době, nebo 24 hodin denně), levné a nevyžadují po účastnících nic, co už nemají (bankovní účet má v Evropě téměř každý).

Naproti tomu při platbě přes PayPal je nutné, aby  příjemce platby měl účet u PayPalu (a s tím spojené případné byrokratické obstrukce při výběru větší částky peněz než cca 70 tisíc, jak zmiňuje Patrick Zandl ve svém článku) a po plátci se vyžaduje buď účet u PayPal nebo platební karta s povolenými internetovými transakcemi. To už jsou dnes téměř všechny (u nás zatím do této skupiny nepatří platební karty Maestro, ale i to se má brzy změnit), nicméně u některých účastníků stále přetrvává nedůvěra ohledně zadávání čísla platební karty přes Internet. Čtěte více: Neautorizovaná transakce: Za zneužitou kartu si podle zákona můžete sami

V Evropě PayPal plní spíše funkci přeshraničního platebního prostředku, a to ještě jen u zemí které nejsou členy eurozóny. Majitelé účtu v eurozóně mají obvykle (dle podmínek jejich banky) zdarma převody v EUR i do ostatních zemí, které jsou členy EU, pro příjemce mimo eurozónu to ovšem stále znamená vysoký poplatek za příchozí přeshraniční transakci. Nízké využití PayPalu je i v sousedním Německu a Rakousku. Hodně nakupuji na německé eBay a z „mých“ prodejců podporuje PayPal asi tak jeden z pěti prodejců, a to došlo k výraznému zlepšení, protože ještě před dvěma lety to nebyl ani jeden z deseti.

Rozšíření PayPalu v ČR

Platby přes PayPal v rámci země jsou (alespoň v ČR) poměrně málo rozšířené. Plátci (kromě sympatií) moc důvod pro použití PayPalu nemají, kromě jediného, a tím je ochrana transakce, tedy že v případě nedodání  zboží je pro plátce snazší získat své peníze zpět. Za tuto službu ovšem příjemce platby (obchodník) zaplatí vyšší poplatek, než v případě, že přijme platbu kartou – a o mnoho víc oproti platbě bankovním převodem nebo hotově při dodání zboží. Čtěte také: Jak platit do zahraničí

Tyto náklady samozřejmě ukrajují z marže, a to je problém u obchodů zaměřujících se na sortiment s nízkou marží, jako jsou počítačové komponenty a některé druhy elektroniky nebo elektrotechniky. U drobných transakcí navíc PayPal ztrácí výhodu nízkého poplatku (jako má u zahraničních plateb), protože poplatek kromě procentní části má i pevnou – 10 Kč, což může být u některých transakcí mnoho. Při platbě kartou tato bariéra není a i bankovní převod je levnější.

Budoucnost PayPalu

S postupnou integrací bankovních služeb v rámci Evropy bude, dle mého názoru, význam PayPalu pro europlatby pomalu klesat a bude tak zajímavý hlavně pro platby mimo Evropu (a nejspíše i do zemí EU, které nepřijmou společnou měnu).  Již dnes je možné prostřednictvím devizových společností posílat drobné europlatby zcela bez poplatku (20. 3. 2011 jsem přes devizovou společnost Easychange odesílal platbu 8 EUR a stálo mě to jen aktuální kurz – 196, 41 Kč) a pokud se někdy dočkáme  zavedení eura i u nás, bude možné tyto platby provádět za „tuzemský“ poplatek i z našich bank.

Anebo se budou rozšiřovat i možnosti bezplatných převodů v jiných měnách, jako od 28. 3. zavedla společnost Akcenta (platby v PLN do Polska a v HUF do Maďarska). S rostoucí obchodní výměnou mezi Evropou na jedné straně a USA a Čínou na straně druhé lze ale stále počítat s dominancí systému PayPal, zejména u drobných plateb; u větších částek je díky výhodnějšímu kurzu už dnes lepší použít devizovou společnost nebo zahraniční banku s dobrou cenovou politikou. Čtěte více: Zahraniční platby: S jakou devizovou společností ušetříte.

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 3. 2013 4:54