Spočítejte si...

Zavřít

Jak získat firemní úvěr

Získat firemní úvěr není snadné. Přitom zvýšit své šance na získání úvěru může každá firma. Jak při žádosti o firemní úvěr postupovat nejlépe a na co nezapomenout? Poučte se z praxe finančního ředitele a významného bankéře. Nezjišťujte potřebné podklady až na první schůzce v bance!

Na základě své dosavadní praxe, ať již bankovní, firemní či soukromé, bych rád shrnul určité základní principy, které považuji za rozhodující v jednání o úvěru.

1. Jednání o úvěru vždy začněte včas, pokud možno ještě tehdy, kdy žádný úvěr vůbec nepotřebujete. Tím bance ukazujete, že na ni nejste odkázáni, a v případě, že se vám daří dobře, bude to naopak banka, která vás bude chtít k nim „zlanařit“.

2. Pro jednání o úvěru si zvolte okamžik, kdy máte v ruce aktuální podklady (nejnovější výkazy, účetní zprávu, zprávu auditora, výsledek výběrového řízení atd.). Nejenže tím uděláte dobrý dojem, ale bance usnadníte práci a tím i její rozhodování.

3. Při jednání buďte věcní a konkrétní. První jednání by nemělo trvat déle než 1 hodinu. Začněte tím, že představíte svoji společnost. Nejdůležitější jsou pro banku tyto základní údaje (banku vždy potěšíte, když jim je předáte v písemné formě):

  • právní forma společnosti,
  • předmět činnosti,
  • kdy byla společnost založena,
  • majetková struktura,
  • management,
  • výše ročního obratu za poslední 3 roky (banka skoro nikdy neúvěruje společnosti, od kterých nemá účetní výkazy min. za 2 roky),
  • hospodářský výsledek za poslední 3 roky,
  • vaše místo na trhu,
  • jaká je vaše konkurence,
  • na které trhy se orientujete,
  • struktura vašich dodavatelů o odběratelů,
  • platební podmínky
  • kdo je váš auditor – máte-li auditora

Snažte se držet této struktury! „Ucho“ bankovního úředníka je na ni „trénováno“, tudíž je pak mnohem efektivnější ve vyhodnocování daných skutečností.

4. Po tomto úvodním představení jasně formulujte, jaký úvěr od banky požadujete. Vždy počítejte s dostatečnou úvěrovou rezervou, kterou předejte situaci, kdy se na banku musíte obrátit se žádostí o zvýšení úvěru. Tyto dodatečné žádosti vždy dokáží „pošramotit“ vaši dobrou pověst.

5. Mějte konkrétní představu o výši úrokové sazby. K jejímu získání zkontaktujte více bank působících na trhu, které financují obdobné společnosti a případy, jako je ten váš.

6. Předem si důkladně promyslete eventuální záruky, které jste schopen za daný úvěr poskytnout. Toto je jeden z klíčových momentů, který musíte mít na paměti, a začněte o nich hovořit jako první.

7. Po úvodním jednání si banka bere lhůtu „na rozmyšlenou“, většinou 1 – 2 týdny. Pokud váš případ vyhodnotí kladně, zašle vám banka indikativní nabídku, která vám poskytne základní přehled o podmínkách uvažovaného financování. Takto vypracovaná nabídka a ceny v ní uvedené jsou pouze indikativní, a musíte si uvědomit, že nepředstavují ze strany banky žádný právní závazek.

K této nabídce se musíte do určité lhůty vyjádřit. Poté následují další jednání, kdy obě strany konkretizují svá stanoviska, která jsou pro ně přijatelná. Pokud dojde k dohodě, začíná uvnitř banky „kolečko“, na jehož konci by mělo být schválení či neschválení úvěru příslušnými orgány.

8. Nikdy se nedopusťte té fatální chyby, že budete banku „uhánět“, aby vám úvěr schválila. Jestliže na rozhodnutí spěcháte, vede to banku k obezřetnosti a opatrnosti. Banka se ve vlastním zájmu snaží schválit úvěr rychle (vždyť to není žádná dobročinná instituce). Rozhoduje však pouze na základě spolehlivých a prokázaných údajů a poznatků. Před konečným schválením si banka opatřuje různé dodatečné informace a čeká na výsledky svých šetření, která provádí na různých frontách.

9. Naléhat na banku, aby urychlila své schvalovací procesy, je naprosto chybné, i když řada společností, zvláště těch nadnárodních (i velkých národních), se k této taktice často uchyluje, a potom se nesmíme divit, že dochází k obrovským problémům typu Enronu či Parmalatu.

Pokud byl váš úvěr schválen předtím, než jej můžete začít čerpat, je nutné podepsat úvěrovou dokumentaci.

10. Můžete se oprávněně zeptat, jaká doba uplyne, než banka vaši žádost o úvěr schválí. Na to musím odpovědět, že je to velice individuální, ale u nového klienta, kterého banka musí teprve poznat (a není to nadnárodní instituce nebo jedna z 100 největších v České republice – TOP 100) se lhůta pohybuje mezi 3 až 6 měsíci.

Příloha 1: Dělení bankovních úvěrů

Bankovní úvěr rozlišujeme z těchto základních hledisek (pro lepší zapamatování je vždy dobré použít tuto základní poučku – kdo, komu, na co, na jak dlouho a pak to ostatní):

1. Podle subjektu, který úvěr poskytuje:

  • bankovní,
  • obchodní,
  • konsorciální,
  • vládní apod.

2. Podle subjektů, které jsou příjemci úvěru:

  • podnikatelské,
  • občanské,
  • veřejné (státní či komunální).

3. Podle účelu, na který se poskytují:

  • provozní,
  • na zásoby,
  • na pohledávky
  • investiční,
  • exportní,
  • importní,
  • překlenovací,
  • spotřební,
  • na management buy-out,
  • vyplacení společníků apod.

4. Podle doby, na jakou jsou poskytovány:

  • krátkodobé (do 12 měsíců)
  • střednědobé (nad 12 měsíců do 5 let)
  • dlouhodobé (nad 5 let)

Dělení úvěru na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé vychází z kontinentální teorie a praxe. Anglo-saská teorie a praxe používá dělení pouze na krátkodobé (do 12 měsíců) a dlouhodobé (nad 12 měsíců).

5. podle způsobu zajištění návratnosti:

  • úvěr bianco (bez zajištění),
  • směnečný úvěr

    zejména úvěr eskontní, spočívající v tom, že banka od majitele odkupuje směnky před lhůtou jejich splatnosti; tento druh úvěru bývá nazýván také úvěr negociační.

    Do této kategorie patří též úvěr akceptační. Ten banka poskytne tak, že na žádost výstavce směnky cizí směnku akceptuje, a tímto akceptem se dostává do pozice hlavního dlužníka vůči majiteli směnky a věřitelem vůči tomu, kdo na ni směnku vystavil. Formou akceptačního úvěru je též úvěr remboursní.

  • úvěry lombardní (zástava movité věci a jmenovitě pak vybraných cenných papírů),
  • ručitelské

    určitá forma bankovní záruky třetí osobě, že pokud se dlužník dostane do finanční tísně, uhradí banka tento závazek. Takový úvěr se poskytuje jen prvotřídním klientům, u nichž riziko insolvence je relativně nízké.

  • hypoteční úvěry (zástava nemovitého majetku, který je zpravidla předmětem úvěru).

6. Podle techniky poskytování a splácení úvěru:

  • úvěr na úvěrovém účtu,
  • kontokorentní úvěr

    Jeho základem je kontokorentní účet, což je účet smíšený – běžný a úvěrový; jsou-li peněžní výdaje klienta větší, než je zůstatek na jeho běžném účtu, dostává se do mínusu (tzv. debetu). Toto debetní saldo představuje poskytnutí kontokorentního úvěru, přičemž výhodou je, že lze čerpat prostředky v rámci schváleného limitu dle potřeby, úroky se platí za skutečně čerpanou částku na konci každého kalendářního měsíce, pokud není smluvně dohodnuto jinak,

  • revolvingový úvěr,

    který se automaticky obnovuje v původní výši v rámci schváleného limitu sjednaného mezi bankou a dlužníkem, jakmile dlužník část úvěru splatí.

7. Podle teritoria poskytnutí:

  • vnitrostátní,
  • zahraniční,
  • mezinárodní.

Příloha 2: Náležitosti indikativní nabídky

Pochopitelně pořadí termínů se může lišit a každá banka má své ustálené „mustry“.

1. Věřitel:
2. Dlužník:
3. Částka úvěru:
4. Úroková sazba plus marže:

5. Poplatky: Doporučuji důkladně prostudovat, zvláště fakt, za co se platí a z čeho se vypočítávají.

Nejtypičtější jsou

  • Poplatek za zpracování úvěru – obvykle stanoven pevnou částkou nebo procentem z poskytnutého úvěru.
  • Poplatek za nečerpání úvěru (tzv. závazková provize) – stanoven určitou procentní částkou z nečerpané částky úvěru splatnou čtvrtletně se zpětnou vazbou.

6. Doba platnosti úvěru:

Další obvyklé náležitosti

7. Forma financování: kontokorentní úvěr, krátkodobé půjčky, investiční úvěr atd.

8. Účel úvěru: k čemu bude úvěr použit, např. financování provozních a investičních potřeb, management buy-out atd.

9. Měna úvěru: jedna měna nebo více měn dle dohody

10. Úrokové období: dle dohody – 1, 3, 6, 12 měsíců

11. Zajištění: zda úvěr je zajištěn či nikoli

12. Obecné závazky: s výjimkou shora uvedených prvních 6 bodů, jedna z nejdůležitějších a nejzáludnějších náležitostí. Bohužel, rozsah tohoto článku mi nedovoluje se jimi důkladně zabývat, proto se omezím, jen na jejich vyjmenování a nejzákladnější charakteristiku:
  1. Pari passu – rovnocenné postavení s ostatními věřiteli;
  2. Cross Default – křížové porušení závazků vůči ostatním věřitelům;
  3. Ownership Clause – změna vlastnické struktury dlužníka bez předchozího písemného souhlasu věřitele;
  4. Material Adverse Change Clause – zásadní změna v performanci dlužníka;
  5. Negative Pledge Clause – dlužník nesmí zastavit nic bez souhlasu věřitele

13. Dokumentace: úvěrová dokumentace v souladu se standardní dokumentací banky v podobě a obsahu přijatelném pro obě zúčastněné strany
14. Právo a soudní příslušnost: většinou české, pokud se strany nedohodnou jinak
15. Jazyk většinou český, jinak dle dohody
16. Platnost indikativní nabídky: banka do určité doby musí znát konkrétní odpověď, neb se mohou změnit podmínky na trhu.

Anketa

Využívá vaše firma úvěrové zdroje?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 9. 2006 17:48