Spočítejte si...

Zavřít

Jak začít s exportem

Strategické rozhodnutí firmy začít s exportem patří k jednomu z důležitých faktorů expanze firmy. Firmě přinese nové zákazníky a možnosti dále se rozrůstat. Jak ale s exportem začít a kde najít obchodní partnery? A na co musíte dávat pozor při vývozu, abyste nepodlehli sankcím?

Firmy začínají exportovat, aby zvětšily své trhy, diversifikovaly odbytiště pro svoje výrobky a tím snížily rizika plynoucí z možných výkyvů konjunktury v jednotlivých zemích nebo regionech, snížily výrobní náklady rozpuštěním fixních nákladů do většího počtů výrobků, zvýšily zisk a prodloužily tržní životnost svého výrobku, a tím zlevnily vývoj svých výrobků a nových technologických postupů.

Např. ne zcela moderní výrobek, který se již na vyspělých trzích prodává jen s obtížemi nebo výraznými slevami, může firma za přijatelnou cenu prodávat na méně rozvinuté trhy, které kromě nižší ceny často ocení i jeho jednodušší konstrukci, osvědčenou kvalitu a snadnou opravitelnost, zejména v podmínkách ne příliš kvalitní servisní sítě. Na vyspělém trhu pak může tato firma starší model nahradit výrobkem modernějším, nové konstrukce a nových parametrů, samozřejmě za tomu odpovídající vyšší cenu.

Export dále snižuje závislost na jednom (domácím) trhu.

„Předexportní“ informace

Předtím, než se podnikatel do vývozních aktivit pustí, měl by si uvědomit, jestli je na export dostatečně připraven. K tomu mu pomůže interaktivní dotazník, který připravila vládní příspěvková agentura na podporu exportu CzechTrade. Poskytuje firmám zpětnou vazbu o jejich potenciálních konkurenčních výhodách a nevýhodách při exportu. Jeho cílem je pomoci podnikateli určit, zda je produkt, který připravuje pro export, prodejný a zda je firma na zvýšení poptávky kapacitně připravena a vybavena. Ve výsledku dotazníku se firma dozví, zda je pro ni možné na zahraničních trzích obstát a další doporučení.

Dále firma musí učinit rozhodnutí, zda je pro ni export ekonomicky zajímavý.

Důležitý je předběžný výběr vhodného zahraničního trhu pro produkci firmy. Tomu předchází výzkum teritoriální a výzkum komoditní. Teritoriální výzkum je sběr všeobecných informací o trzích jednotlivých zemí, jejich politické struktuře a hospodářské politice. Dále se například zjišťuje

  • existence a úloha významných institucí,
  • makroekonomické ukazatele – např. údaje o průmyslové a zemědělské výrobě, investiční výstavbě, vnitřním a zahraničním obchodu, dopravě, financích, ukazatelích životní úrovně, HDP apod.,
  • daňový systém,
  • cla a celní systém,
  • požadované doklady a dokumenty při dovozu zboží,
  • technické předpisy – normy apod.,
  • ochrana spotřebitele – v obecné rovině,
  • jaké jsou ve vztahu k předběžně zvolené zemi smluvní nástroje obchodní politiky (mnohostranné a dvojstranné – zejména obchodní smlouvy, platební dohody, smlouvy o zamezení dvojího zdanění a smlouvy o ochraně investic; z hlediska pohybu osob do dané země je zajímavá i případná smlouva o bezvízovém styku).

komoditního výzkumu je pozornost soustředěna na vybrané druhy zboží obchodované na daném trhu a vše, co s tímto konkrétním zbožím bezprostředně souvisí.

Dalším krokem by měla být úvodní konzultace se zástupcem agentury CzechTrade, která je poskytována zdarma. Zde se podnikatel dozví o asistenčních službách CzechTrade, které jsou vhodné pro daný podnikatelský záměr.

Poté, co máte vybraný trh a zjištěnou potřebnou dokumentaci, je vhodné se zabývat marketingovým plánem a propagační činností – zda pro zahraniční trh bude nutno provést nejen úpravy na výrobku, ale použít i odlišnou strategii reklamní kampaně.

Není od věci si uvědomit i základní věci – jako například to, že se v některých zemí čte zleva doprava. Zdá se to jako maličkost, ale například jedné nejmenované firmě se jen kvůli tomu nezdařil obchod v arabských zemích. Kdo by si také koupil prací prášek, který vám ze zářivě bílého trička vytvoří zmuchlaný kus špinavého prádla. Ano, i výpravné obrázky, se čtou zprava.

Účast na mezinárodních výstavách a veletrzích je také velmi důležitá, ale také velmi nákladná. Na tyto aktivity jsou poskytovány státem určité dotace.

Je velmi důležité mít co nejvíce informací. K získání těchto informací slouží také různé semináře exportního vzdělávání pořádané např. agenturou CzechTrade nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Informace máte… jak začít s vývozem?

Pokud bude chtít podnikatel vyvážet mimo země Evropské unie, musí si nejprve zažádat o celní zařazení zboží na celní správě – přímo na celním ředitelství v Praze. Na základě žádosti mu bude přiděleno číslo – celní nomenklatura nebo kombinovaná nomenklatura. Je to kód zařazení do harmonizovaného systému evropského celního sazebníku. Zadává se do odstavce 37 v dokumentu JSD (jednotný správní doklad). V rámci EU toto není potřeba.

Pomocí celní nomenklatury si také můžete zjistit přes zahraniční kancelář CzechTrade nebo obchodně ekonomický úsek velvyslanectví ČR bariéry vstupu na trh, tarifní i netarifní překážky atd.

TARIC je celní sazebník evropského společenství rozšířený o další předpisy. Týká se jak dovozu do EU, tak i vývozu z EU (různé restrikce a omezení). Na stránkách TARICu si můžete zjistit pomocí klíčových slov celní zařazení výrobku a také celní sazby a zákazy vývozu.

Při vývozu z EU: pomocí TARICu zjistíte, zda se zboží z EU smí vyvážet, popřípadě zda můžete vyvážet do určitého teritoria. Například do Iráku je vývoz některých výrobků zakázán. Jedna věc je vývoz z EU do určité země, ale další věc je dovoz do té země. Dovozní cla a ochranná opatření si pak musíte už zjistit přímo v dané zemi. Dalším příkladem je zboží dvojího užití.

Při dovozu do EU: pomocí TARICu zjistíte dovozní clo. Může se stát, že se objeví 2 sazby. To proto, že jsou stanoveny kvóty. Proto je třeba obrátit se na celní správu (na tel. 261 332 303), kde vám řeknou, jaké kvóty jsou platné pro dané období. Jelikož se stále mění, není možno zjistit na internetu.

Hledání obchodních kontaktů

Pokud podnikatel nemá zajištěný odbyt v zahraničí, může využít asistenčních služeb CzechTrade. Má dvě možnosti:

  1. levnější variantu – kontaktovat centrálu CzechTrade, kde z databáze vyhledají obchodní kontakty podle zadaných kritérií (700 Kč bez DPH za jednu komoditu z jedné země) nebo
  2. dražší variantu – placená zakázka – přes centrálu kontaktovat zahraniční kanceláře (ZK) CzechTrade a požádat je o zpracování kontaktů z tamních zdrojů. Na tuto službu pak mohou navazovat další asistence ZK, jako je oslovení vybraných firem a ověření zájmu o produkty a služby, sjednání a příprava obchodních schůzek, asistence při obchodním jednání, prověření bonity partnera a další.

Zvláštním případem, který může dostat při malé informovanosti do problémů, je zboží dvojího užití. Některé zboží je uvedeno na seznamu strategického zboží – tzv. zboží dvojího užití. Tímto seznamem se řídí kontrola vývozu strategického zboží jako jeden z klíčových prvků komplexní strategie namířené proti šíření zbraní hromadného ničení a představuje mechanismus, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci zbraní v rizikových regionech a proti šíření zbraní hromadného ničení.

Jedná se o zboží, které ačkoli je vyráběno a předurčeno pro civilní použití, může být vzhledem k svému charakteru a vlastnostem zneužito zejména k výrobě zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, případně pro vojenské účely.

V seznamu strategického zboží bohužel nelze najít výrobek pouze podle čísla celní nomenklatury, neboť i dva výrobky se stejným číslem mohou být v něčem rozlišné, přičemž jeden z nich patří do seznamu a druhý ne. Takovým příkladem jsou například chemikálie. Proto pokud v seznamu (seznam začíná na s. 21) se firmě nepodaří výrobek jasně identifikovat, je třeba se spojit se zodpovědným pracovníkem Licenční správy MPO – oddělení mezinárodních kontrolních režimů.

Povolovací řízení se vztahuje především na zboží, které je specifikováno v seznamu kontrolovaného zboží. Termín pro vyřízení správně vyplněné a řádně předložené žádosti je 30 dní, v odůvodněných případech ve lhůtě prodloužené na 60 dnů. Ministerstvo může správní řízení přerušit a vyžadovat od žadatele další informace.

Varovné signály („Red Flags“) při vývozu zboží dvojího určení, které mohou následovat sankce:

  • Způsob přepravy je nelogický vzhledem k charakteru zboží a místu jeho určení.
  • Zákazník není ochoten poskytnout informace o konečném uživateli nebo o konečném užití zboží.
  • Zákazník není ochoten poskytnout jasnou odpověď na komerční nebo technické otázky, které jsou rutinou při obchodních jednáních.
  • Užitné vlastnosti zboží neodpovídají obchodním aktivitám zákazníka (např. malé pekařství hodlá objednat složité lasery).
  • Zboží je určeno do země, jejíž technická vyspělost neodpovídá technickým vlastnostem zboží (např. zařízení pro výrobu polovodičů tam, kde není rozvinut elektrotechnický průmysl).
  • Zákazník má malou nebo žádnou obchodní zkušenost a informace o něm jsou nekompletní (např. nedostupné finanční informace z běžných komerčních zdrojů).
  • Zákazník nabízí neobvykle výhodné platební vyrovnání (např. placení vysokých částek v hotovosti).
  • Zboží svým výkonem/vlastnostmi nevyhovuje požadavkům zákazníka, přesto je ho ochoten koupit.
  • Zákazník odmítá poskytování běžných služeb, jako je např. instalace výrobku, jeho odzkoušení a údržba.
  • Podmínky doručení zboží jsou nejasné (např. příliš odlehlé místo určení nebo oblast, kde užití zboží je neobvyklé).
  • Zasilatelská firma je uvedena jako konečný uživatel.
  • Požadavek na balení výrobku neodpovídá oznámenému způsobu přepravy zásilky.
  • Zákazník se zdráhá sdělit, zda je zboží určeno pro domácí použití, export nebo reexport.
  • Zákazník používá P. O. Box a není ochoten sdělit svou plnou adresu
  • O zákazníkovi je známo, že je nebo bude v obchodním kontaktu se zemí, na kterou je uvaleno embargo.
  • Zákazník objednává neúměrně vysoké množství náhradních dílů nebo má zájem o jakékoliv náhradní díly, pro které nemá legitimní využití.
  • Sama objednávka je svým charakterem neobvyklá, např. množství nebo užitné vlastnosti zboží, které značně přesahují míru obvyklou pro oznámené konečné užití zboží, bez uspokojivého vysvětlení.

Anketa

Vyváží vaše firma?