Spočítejte si...

Zavřít

Jak zacházet s platební kartou

Platební karta je dobrý pomocník, protože usnadňuje cestu k penězům. Bohužel, usnadnit ji může i těm, kteří s vašimi penězi nemají nic společného. Jak takové riziko omezit na minimum? Jak zabránit zneužití platební karty?

Platební karta v současné době hraje roli malé praktické peněženky. Její hlavní výhoda tkví v tom, že u sebe nemusíte nosit balíky peněz. To však neznamená, že o ně nemůžete přijít. Čeho se vyvarovat, aby se tak nestalo?

Musíte mít neustále na paměti, že ačkoliv se to nezdá, platební karta představuje přímou cestu k vašemu účtu a penězům na něm uložených. To znamená, že ji musíte chránit jako oko v hlavě. Banální tvrzení, ale o to pravdivější.

Bezpečnostní prvky se musí chránit
Tou nejcennější informací, která je s kartou spjata, je bezpečnostní kód PIN – už proto, že reklamovat transakce provedené se správně zadaným PINem je velice obtížné. Buď zná PIN jen majitel karty, nebo ho někomu sdělil (nebo umožnil, aby ho cizí člověk zjistil), v obou případech si však za případnou škodu může jen on sám.

Takže pokud je to možné, PIN si nikam nepoznamenávejte, nikam nedávejte, zkrátka a dobře si ho zkuste jen zapamatovat. Také ho v žádném případě nikomu neříkejte – rozhodně ne pracovníkům banky, ani kupříkladu policii, ale ani příbuzným – a to ani tehdy, když k nim máte naprostou důvěru. Jednak tím porušujete obchodní podmínky, jež s vámi banka uzavřela, jednak praxe už mnohokrát dokázala, že ani ti nejbližší nemusejí vždy odolat pokušení.

Když vám poštou přijde PIN, zkontrolujte, zda speciální neprůhledná obálka není poškozena. Poškozenou obálku reklamujte a zažádejte o nový PIN. Pokud je obálka v pořádku, jste jediní, kdo zná ono číselné zaklínadlo k vaší kartě. Lístek s PINem je nejlépe zničit, můžete ho sníst, spálit nebo prostě roztrhat, hlavně oněch pár čísel nesmí nikdo cizí dát dohromady.

Když už si kvůli špatné paměti musíte číslo poznamenat, udělejte to důmyslně – rubová strana karty je to nejméně vhodné místo. Lépe se hodí třeba 256. strana vaší nejoblíbenější knihy. PIN chraňte i při samotném placení či vybírání peněz z bankomatu – volte PIN tak, aby z pohybu vašich prstů nikdo nemohl číselnou kombinaci odhadnout, ačkoliv u pokladny hypermarketu to občas bývá problém.

Kromě PINu je karta chráněna ještě podpisem svého majitele. Když si kartu jdete vyzvednout do banky, většinou ji na místě podepíšete a bankéř podpisový vzor umístěný na rubové straně karty okopíruje a uloží k vašim osobním údajům. Díky tomu je možné porovnat podpisový vzor na kartě s podpisem na účtu i v případě, že klient o svou kartu přišel.

Když vám karta přijde poštou, podepište ji a podpisový vzor ofoťte sami a neuškodí, když kopii odevzdáte do úschovy v bance. Zároveň banky doporučují, aby se podpisový vzor na kartě lišil od podpisového vzoru k účtu, k němuž je karta vystavena. To proto, aby zloděj nemohl díky podpisu na kartě rovnou vybílit celý účet přímo v bance.

Kam s ní?
Kartu musíte mít uloženou na relativně bezpečném místě a především tak, abyste rychle zjistili její případnou ztrátu nebo odcizení. Zároveň byste kartu neměli zlodějům nechávat k dispozici vedle vašich osobních dokladů.

Při výběru hotovosti z bankomatu dodržujte přesně pokyny na obrazovce a především se řiďte dobře míněnou radou, že celou transakci musíte provádět bez jakékoliv asistence cizí osoby. Ani člověku, který by se vydával za pracovníka banky, nesmíte dovolit, aby do celé operace nějak zasahoval – skuteční pracovníci banky by něco takového nikdy neudělali. Při placení v obchodě nespouštějte svou kartu z očí.

Stvrzenku o výběru peněz určitě nezahazujte (ačkoliv nejbližší koš u bankomatu většinou stvrzenkami přetéká) – při případné reklamaci se vám může výborně hodit. Stejně tak stvrzenku o zaplacení nákupu v obchodě je nutné zachovat – nesrovnalosti mezi cenou zboží a částkou strhnutou z účtu klienta jsou bohužel poměrně častým jevem.

Opatrně také s operacemi na internetu – takové zneužití sice bývá poměrně často odhaleno, ale úspěch nikdy není zaručen a za ty starosti to nestojí. Opravdu velice důkladně si rozmyslete, komu informace o sobě a o kartě po síti sdělujete.

Technologie a bezpečí
Existuje několik druhů platebních karet. Karty embosované (s vyraženým reliéfním číslem) sice můžete použít v největším počtu terminálů (např. restaurace přijímají většinou jen embosované karty), ovšem platíte za to jejich nižší bezpečností (peníze lze odčerpat i bez znalosti PINu) a v případě ztráty také nákladnějšími podmínkami pro jejich stoplistaci.

Mnohem bezpečnější jsou karty vybavené magnetickým proužkem. Existují sice způsoby, jak ochranu magnetického proužku nabourat, ovšem riziku zneužití se většinou dá při zodpovědném zacházení předejít. Hlavně pamatujte na to, že magnetický proužek nesmíte poškodit ani zmagnetizovat (např. mobilním telefonem).

Nejbezpečnější jsou ale čipové karty, které se v tuzemsku teprve rozjíždějí. Jako první je začala vydávat Komerční banka a brzy ji má následovat ČSOB. Ovšem je třeba mít na paměti, že tyto první čipové karty u nás jsou hybridní, tedy kromě čipu ještě stále nesou magnetický proužek. Ten sice umožňuje použití karty v terminálech, které dosud neumějí pracovat s čipem, ale zároveň bezpečnost čipové karty snižuje téměř na úroveň klasické magnetické karty (ne úplně, protože terminál, který umí číst čipové karty, bude s kartou automaticky pracovat jako s čipovou).

V každém případě, i když od své banky dostanete čipovou kartu, v nejbližších letech byste na ni měli dávat úplně stejný pozor, jako by byla obyčejná magnetická.

Rychlá reakce nezbytností
Naprostou samozřejmostí je okamžité nahlášení ztráty nebo krádeže karty. Banky sice v takových případech postupně zlepšují pravidla ručení, ovšem stále záleží především na vás, jestli a v jakém množství se zloději podaří k vašim penězům dostat. Každá banka má pro hlášení takových případů speciální linku, ovšem nic nezkazíte, když byste zavolali jen na bankovní informační linku, jejíž číslo je většinou snáze zapamatovatelné.

Důležitá je rychlost – a to nejen ve chvíli, kdy zjistíte, že svou kartu nemáte, ale také ve chvíli, kdy zjistíte ztrátu peněz (ať už při podivném pohybu na účtu nebo při pravidelné kontrole výpisu z účtu (kterou stále ještě mnoho klientů neprovádí dostatečně důkladně).

Pro lepší pocit bezpečí možná můžete vyzkoušet zamykání platební karty nebo její pojištění. To záleží na tom, jakou máte banku, a také na tom, jak moc velkou důležitost přikládáte prevenci. Využití podobných nástrojů by však při zodpovědném zacházení s kartou nemělo být nutné.

V každém případě nezapomeňte na to, že platební karta je jenom vaše a že jenom vy za ni nesete odpovědnost. A že se nevyplácí, abyste se o tuto odpovědnost s někým dělili. 

Anketa

Přišli jste někdy o svou platební kartu?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 5. 2003 21:16